Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


I Miky to ví

Jana Dědečková

Milan Šíma si svůj comeback na televizní obrazovky doslova přetrpěl, podobně jako diváci obnovené nedělní Partie na TV Prima. Šímův výkon byl průměrný. Ničím nepřekvapil, ale dá se říct, že ani nezklamal. Primou avizovaná interakce, která zřejmě spočívala v komentářích nové mediální hvězdy 12letého Mikyho, působila nepřirozeně a místy až trapně, a to přesto, že tomuto klučinovi musím přiznat několikanásobně vyšší inteligenční kvocient, než například mému téměř šedesátiletému švagrovi, který stále bezmezně věří socialistům, že státní kasa je bezedná a státní dluhy se nemusí platit. Humorně mohla působit vsuvka komunisty Kováčika, který odmítá většinový volební systém s tím, že komunisté musí hlídat demokracií. Nebyla však vůbec k smíchu. Při vědomí toho, jak demokracii hlídali před reakcionáři, buržousty a zpátečníky, mi naskočila husí kůže.

Svůj comeback na Primě má za sebou i Barbora Tachecí. Inteligentní sebevědomá žena s vlastními názory, která k smrti popuzuje všechny šovinisty a zakomplexované ubožáky. První týden jejich „Faktů“ byl poněkud rozpačitý, ale po tom co si v minulostí byla nucena vůči své osobě mnohdy přečíst ze slovutných per svých milých a bezesporu „chytřejších“ kolegů, není divu, že chvílemi působila přepjatě. Obzvlášť znát to bylo v rozhovoru s bývalou kolegyní, nyní političkou Janou Bobošíkovou, ačkoli právě v tomto případě mohla být naprosto klidná. Bobošíková, která byla coby novinářka ostrá jako břitva, je už dávno na druhé straně, což jasně dokázaly jak její „odpovědi neodpovědi“, tak i ztrnulý úsměv cvičené opice. Věřím, že Barbora Tachecí po rozpačitém začátku, bude jedním z těch lepších počinů televize Prima, jimiž nás v poslední době /ne zrovna příjemně/ překvapuje.

Docela se zájmem jsem se podívala na Otázky Václava Moravce. Jak hosté, tak i témata /a proti očekávání i samotný Václav Moravec/, tentokrát neuspávali a bylo se na co dívat. Snad bylo možné pochopit i Rychetského argument, že „rychlé“ projednání Melčákovy stížností je diktováno právě veřejným zájmem. Ano, odložený termín voleb, které proběhnou v souladu s ústavou a budou nezpochybnitelné, to je jistě mnohem lepší, než jakékoliv jejich zpochybnění později. A víme moc dobře, kdo by je mohl v případě neúspěchu ve volbách zpochybnit jako první. Vzteklý paroubkovský projev po volbách 2006 se tak lehce zapomenout nedá. Přesto, že na nezávislé rozhodování soudců je v současné době vyvíjen silný mediální a politický tlak, projednání této stížností po volbách by tlak znásobilo tisíckrát, a pochybuji, že by kterýkoliv z ústavních soudců měl odvahu rozhodnout o zrušení platnosti voleb již proběhlých, byť by o správností tohoto kroku byl vnitřně hluboce přesvědčen. Politici se tentokrát budou muset kousnout do zadku, sednout si k jednomu stolu a domluvit se. Na tom, co odkládali od roku 1998. Že to nebude vůbec jednoduché, to nám už tři dny denně dává najevo pan Paroubek, který kudy chodí, tudy pronáší své destruktivní návrhy. Vystřelit ho na Mars bylo už včera pozdě.

V druhé části OVM jsme se mohli pobavit solidaritou pilotů ČSA, kterým Tvrdík svého času nadělil královské platy, jenž jsou srovnatelné s platy pilotů v německé Lufthanse. Výsledek? Téměř dvoumiliardová ztráta, neschopnost odborů přijat jakékoliv restrukturalizační opatření, a …… natažená ruka. První náměstek ministra financí Ivan Fuksa jasně řekl, že stát přispět nemůže a v souladu se zákonem ani nesmí, přestože je hlavním akcionářem. Co zbývá? Buď budou létající vyděrači solidární se svými kolegy a budou souhlasit se snížením platů, které rozhodně neodpovídají ani české realitě, ani výnosům ČSA, nebo se bude propouštět. Jsem ohromně zvědavá, jak letecké odbory pojmou tu výzvu k solidaritě, kterou nám daňovým poplatníkům socialisté omílají od rána do večera pokaždé, když nám bez našeho souhlasu sahají hlouběji a hlouběji do kapes. Domnívám se, že někdo takový jako byla Margaret Tatcherová, která za doby své vlády nastartovala hospodářskou prosperitu tím, že silně omezila moc rozežraných a zdivočelých odborů, nám tady moc a moc chybí.



Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
 
  Přístupy: 17940 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA