Temelín nezatajuje žádné závady, rakouský bulvár nepíše pravdu
Jan Špika
Rakouský deník bulvární deník Neu Kronen Zeitung nedávno zveřejnil zprávu, podle které prý vedení jaderné elektrárny v Temelíně zatajilo jedenáct vážných závad. Tuto informaci nelze považovat za nic jiného než za šíření poplašné zprávy. V inkriminovaném článku také, jak to u bulvárů bývá, chybí odkaz na seriózní zdroj, pouze se autor odvolává na sdružení Atomstop.
Ve skutečnosti však ČEZ informuje o provozu Temelína s vysoce nadstandardní otevřeností, která nemá v jaderném světě obdoby. Vždyť podle mezivládní dohody z Melku oznamuje vedení temelínské elektrárny rakouské straně i takové drobnosti jakou je prasklá zářivka, což se stalo nedávno. Ale zářivka shořela, byl to tedy požár, takže se s tím muselo ven. To je vážně pořádná dávka absurdity, žádné jiné atomové elektrárny na světě takovou povinnost samozřejmě nemají.
Chci zdůraznit, že od začátku zkušebního provozu v jaderné elektrárně Temelín v roce 2002 se i podle mezinárodní stupnice INES, která hodnotí závažnost poruch v jaderných elektrárnách, nestala žádná nebezpečná havárie.
Podrobná zpráva, kterou vedení temelínské elektrárny předalo v dubnu letošního roku vládě České republiky, popisuje od roku 2002 166 provozních událostí klasifikovaných stupni 0 - odchylka a 1 – anomálie, kterých bylo čtrnáct. Znovu zdůrazňuji, že se nejednalo o závady, které by vážně ohrozily životy a zdraví lidí a také nesouvisely přímo s atomovými reaktory.
Počet těchto mimořádných událostí za pět let provozu, tedy v letech 2002-2007, je srovnatelný se statistikou Jaderné elektrárny Dukovany v letech 1993-1998, tedy v období, kdy uplynulo již více jak 5 let od spuštění posledního dukovanského bloku. Jaderná elektrárna Temelín zahájila zkušební provoz 10. června 2002 (1.blok) a 18. dubna 2003 (2.blok). Poslední, čtvrtý blok dukovanské elektrárny zahájil zkušební provoz v roce 1987. V letech 2003-2006, kdy zkušební provoz již probíhal na obou blocích, dosáhl Temelín na každý blok 16 až 22 událostí stupně 0 a 1 mezinárodní stupnice INES. V Dukovanech na období 1993-1998 připadlo na každý blok zhruba 23 až 28 událostí stupně 0 a 1. V současné době však patří i dukovanská elektrárna k nejbezpečnějším v Evropě a Temelín má velkou šanci ji následovat.
Samozřejmě, vedení temelínské elektrárny se nemůže spokojit s dosaženým stavem, má stále co zlepšovat. Zaměstnanci se musí vyvarovat takových událostí, kdy kvůli nepozorností údržbáře, který zapomněl zavřít kohoutek, vytekla z nádrží mírně radioaktivní voda. Ta se sice přes speciální kanalizaci vrátila zpět na své místo, ale je to zbytečný šlendrián!
Na druhé straně strašení Černobylem není v tomto případě na místě. Temelínský reaktor je jiného typu modernější, navíc jeho kontrola je na daleko vyšší úrovni, než v tomu bylo v běloruské elektrárně.
Rakouský bulvár tak pouze před jednáním česko-rakouské meziparlamentní komise k temelínské elektrárně, které začalo první schůzkou v úterý, jen přilil olej do ohně. Zdůrazňuji, že našim cílem je se s rakouskými kolegy rozumně domluvit, a objasnit všechny problémy kolem Temelína a dokázat jim, že elektrárna je bezpečná. První jednání s nimi ukázalo, že to nebude jednoduché, protože oni jsou velmi negativně zaměřeni vůči jaderné energetice, ale přesto věřím, že se nakonec domluvíme. Řešení sporů vidím v seriózním jednání, šíření poplašných zpráv v bulváru a blokády hranic jsou kontraproduktivní.
Jan Špika, poslanec (ODS)
předseda sněmovního podvýboru pro energetiku a člen česko-rakouské meziparlamentní komise k temelínské elektrárně.
Jan Špika
Ing. Jan Špika, poslanec PČR