George W. Bush: Adios!
Roman Joch
Občanský institut
George W. Bush končí v úřadě amerického prezidenta. Za jeho první prezidentské období bych mu dal dvojku, za to druhé čtyřku. Mé celkové hodnocení Bushe je tudíž klasifikováno známkou 3. Jeho četní levicoví kritici si neuvědomují, že Bush byl do značné míry levicový prezident. Pokud jde o domácí státní výdaje, byl druhým nejlevicovějším prezidentem USA.
V zahraniční politice bude navždy spojován s reakcí na teroristické útoky 11. září 2001. Jeho prvotní impuls a reakce byly správné: útoky byly aktem války, jako odpověď na ně tudíž musí následovat politicko-vojenská akce. Pro bezpečnost Západu je nezbytné svrhnout či zastrašit ty režimy, které doposud podporovaly protizápadní teroristické skupiny a usilovaly o nejničivější zbraně.
Tento legitimní cíl bezpečnosti Západu však Bush rozšířil - či spíše rozředil - snahou o export demokracie do islámského světa. Realistická trestní expedice s omezenými cíli se změnila v nerealistickou snahu transformovat kulturu, která liberální demokracii nepřeje. Dostavily se první neúspěchy, nepřátelé ztratili z Ameriky strach, což je přimělo k novým a novým útokům v Iráku. Prezident Bush sice nakonec situaci zachránil (v roce 2007 zvýšil počet vojáků v Iráku), přesto onen odklon od bezpečnosti Západu k šíření demokracie byl zbytečný, ba místy škodlivý.
Doma Bush bodoval v justici: jmenoval soudce, kteří interpretují americkou ústavu takovou, jaká je, tudíž věrně, nikoli takovou, jak by si osobně přáli, aby vypadala, tudíž svévolně.
Naopak nejhorším aspektem jeho domácí politiky se staly enormní státní výdaje (především na školství a zdravotnictví); George W. Bush utrácel peníze rozmařile a vládl téměř jako socialista. Dědictvím po něm je deficit a také posílení levice.
Dějiny budou prezidenta Bushe hodnotit lépe než současnost. Totéž se stalo Trumanovi: z úřadu odcházel neoblíben a v zahraničí uvízl v nepopulární korejské válce; dnes je však nazírán jako státník, který včas rozpoznal sovětskou hrozbu a navrhl úspěšnou obranu Západu, již později k vítězství dovedli jeho následovníci. Bush bude tím, kdo první rozpoznal hrozbu islamismu a začal zápas za svobodu proti této fanatické, vražedné ideologii.
Hodnotíme-li Bushe, nezapomeňme na člověka pracujícího v tichosti vedle něho a za ním: Dick Cheney byl nejvlivnějším viceprezidentem v dějinách USA a doposud jediným, jenž spolurozhodoval o nejdůležitějších bezpečnostních otázkách. Nemalou zásluhu na tom, že svět není mnohem, mnohem nebezpečnější, má právě Cheney.
Publikováno v týdeníku Týden č. 3, dne 19. ledna 2009.
Roman Joch
|