Jak dál na Straně zelených?
Zbyněk Klíč
Třetí celostátně působící strana po sobě připravuje na tento víkend sjezd. Zelení si hodlají volit kompletní vedení a změnit stanovy. Jak volba změní poměry uvnitř strany?
Nejvýraznější kandidáti na post předsedy jsou stávající předseda Ondřej Liška a pražský zastupitel Matěj Stropnický. Jde vlastně o střet typický pro západoevropské zelené a vlastně i dnešní největší strany – tedy pragmatiků versus idealistů. Uvnitř strany zelených to znamená ještě jednu charakteristiku – zda-li spolupracovat s levicí, či pravicí. Zatímco Ondřej Liška je pokračovatelem politiky Martina Bursíka a je otevřen spolupráci s ODS či TOP 09, Matěj Stropnický patří k radikálnějšímu křídlu, blízkému Demokratické straně Zelených, ochotné spolupráci s ČSSD. Volba předsedy tak ukáže, kam chtějí čeští zelení jít, zkušenosti ze zahraničí napovídají, že pro dlouhodobější působení na politické scéně je příznivější varianta umírněného postupu.
Minimálně stejně zásadní jako volba předsedy bude i změna stanov. Stávající establishment totiž navrhuje zahrnout Republikovou radu pod Předsednictvo a výrazně jí omezit pravomoci. Stávající úprava, kdy Republiková rada tvoří opoziční platformu vůči Předsednictvu (a podobně je tomu například u lidovců s Předsednictvem a Celostátní konferencí a nově také TOP 09 s Předsednictvem a Výkonným výborem), je reziduem úvodního elánu Zelených dát výrazný hlas také regionálním organizacím. Ač to vypadá bohulibě, politická strana je svým způsobem firma a rozhodně v ní neplatí, že čím víc hlav tím víc ví, právě naopak. Stávající změna je jistě účelová se snahou omezit moc opoziční skupiny, v dlouhodobějším kontextu je však pro efektivní fungování strany přínosnější.
To nejdůležitější, tedy zda Zelení překročí magickou pětiprocentní hranici, však na svém sjezdu zřejmě nevyřeší. Na programu nemají ani plán volební strategie, ani debatu o volebním programu. Ten je však v případě Zelených zřejmě tím nejdůležitějším bodem. Zelená politika se totiž stává běžnou výbavou stran nalevo i napravo politického spektra a oslabuje tím programové jádro Zelených. Strana proto musí, pokud chce ve volbách uspět, hledat nová témata, jako například rozšíření přímé demokracie či podporu neziskovému sektoru. Pokud se však Zeleným s těmito či jinými lukrativními tématy nepodaří prorazit, což není nepravděpodobná varianta, čeká je možná rozhodování se kterou z velkých stran se sloučit.
Zbyněk Klíč
výkonný redaktor CEVROREVUE