Zelené úspory vs. spoření Zelených
Oldřich Vlasák
Domácnosti v České republice utratí za energie téměř třetinu svých ročních výdajů. Čtyřčlenná rodina v průměru spotřebuje ročně zhruba 15 000 kWh energie, což je přibližně 40 kWh za den. Z toho připadá 56 % na vytápění, 21 % na ohřev vody a zbylých 23 % na přípravu jídel, chlazení potravin, praní a žehlení, osvětlení a ostatní spotřebiče. Největší potenciál pro úspory proto přináší úspory na vytápění a zateplování budov. A právě na tuto oblast je určen program Zelená úsporám.
Jako zastánce úspor energií na komunální úrovni a poslanec Evropského parlamentu, kterému se podařilo prosadit pozměňovací návrh, na jehož základě můžeme využít evropské peníze na revitalizaci panelového bydlení, jsem spuštění tohoto programu sledoval s velkou nadějí. Vždyť příležitost, kdy jsme si vyjednali finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů, se nemusí opakovat. Byl jsem proto nadšen, že můžeme investovat do úspor energií až 25 miliard a že si zhruba 250 tisíc domácností zvýší kvalitu bydlení. O to více mne mrzí, že přestože se tento program ještě pořádně nerozjel, již se na něj spouští v mnohém oprávněná kritika.
Podle mnohých je program Zelená úsporám, který sestavilo Ministerstvo pro životní prostředí pod vedením exministra Martina Bursíka, zbytečně komplikovaný a administrativně náročný. Prvním předpokladem je totiž vyplnění příslušného formuláře žádosti včetně doplnění odborného posudku a dalších požadovaných příloh. Projektovou dokumentaci byste patrně při rekonstrukci svého domu měli tak jak tak, ale její součástí většinou nejsou technické výpočty měrné roční potřeby tepla na vytápění, které jsou pro získání dotace nutné. Navíc ne každý architekt či technik umí hodnoty nutné pro získání dotace dobře spočítat a vy se tak neobejdete bez pomoci dalších odborníků. Nejedná se přitom o levnou záležitost, náklady na vypracování odborného posudku se pohybují v řádu 10 až 50 tis. Kč. Netřeba zdůrazňovat, že náklady na vypracování dokumentů, které se k žádosti přikládají, přitom platí v plné výši žadatel.
Dalším problémem je, že o velkou část se fakticky musíte rozdělit s dodavatelskými firmami. Dotovaná opatření mohou totiž provádět pouze firmy s živnostenským oprávněním pro prováděné činnosti a proškolené výrobcem či dodavatelem materiálů, systémů nebo technologií k jejich instalaci. Podmínkou pro udělení dotace je tak evidence dodavatelské firmy, která provádí rekonstrukci. Pokud máte pro rekonstrukci vyhlídnutou malou firmu, protože s ní máte dobré zkušenosti, musíte ji tak přesvědčit, aby se zaregistrovala. K tomu bude tato firma potřebovat poměrně hodně dokladů, mimo jiné osvědčení o zaškolení na činnosti, pro které se zapisuje, výpis z evidence Rejstříku trestů, výpis z Obchodního resp. Živnostenského rejstříku apod. Takže je otázkou, zda ji vůbec přesvědčíte. Navíc hodně lidí, a nejen v menších obcích, je zvyklých si některé práce dělat svépomocí. V programu Zelená úsporám si však dům nemůžete zateplit samostatně, ani s partou kamarádů či rodinných příslušníků, ale jen s firmou, která se do programu přihlásila. A to jsou samozřejmě další náklady, které vám zvyšují konečnou cenu zateplení.
Stejně tak musí být v seznamu zapsány i výrobky, které chcete pro rekonstrukci použít. To poměrně zužuje možnosti pro váš výběr. Například v seznamu výrobků a technologií jsou v současné době zapsáni pouze dva typy střešních oken. Když se navíc podrobněji podíváte na nabídku firem, zjistíte, že uznatelná jsou v programu Zelená úsporám pouze lepší okna se zateplením. Ta jsou však dvojnásobně drahá než základní kyvná střešní okna. Vzhledem k tomu, že z programu můžete získat až padesát procent nákladů, jedná se tak vlastně o možnost zaplacení nadstandardu, nikoliv vlastní výměny oken.
Situace se komplikuje i pro lidi, kteří již se zateplováním začali před zahájením programu. Opatření provedená před vyhlášením programu se totiž nepočítají, musíte vycházet z aktuálního stavu. Pro zisk dotace však v případě dílčího zateplení budovy potřebujete realizovat alespoň tři opatření. Domácnosti, které již mají nová okna, musí pro dosažení dotace například zateplit fasádu, střechu a strop sklepa. Nebo kombinovat dvě zateplení a přechod na ekologické vytápění. To je pro mnohé domácnosti poměrně zbytečné, což připouští i samotní vyhlašovatelé programu a zvažují úpravu podmínek.
V neposlední řadě přístup k dotaci může zkomplikovat nedostatek vlastních peněz. Podle pravidel musí lidé nejprve vše zaplatit a až bude zateplení hotové, část jim bude zpětně proplacena. Pokud nemají hotovost, budou si muset vzít úvěr od banky. Prakticky to znamená, že stavebník zateplující domácnost bude potřebovat na poměrně krátkou dobu ode dne zaplacení dodavateli do dne přijetí dotace poměrně velké peníze. Všichni ale víme, že krátkodobé úvěry jsou velmi drahé. Výhodnější hypotéční půjčky jsou na druhou stranu pro tento typ investice s ohledem na krátkou dobu splatnosti nevhodné. Nezbývá tak než čekat, až banky představí nový produkt šitý na míru právě programu Zelená úsporám. A to s pružností našeho bankovního sektoru může trvat poměrně dlouho.
A na závěr jeden podnět k zamyšlení. Celý program Zelená úsporám spuštěný počátkem dubna má velmi masivní marketingovou komunikaci. Nesčetné množství informačních materiálů láká potenciální příjemce dotací, a to i cestou nákladných několikastránkových inzercí v denících. Taková inzerce a propagace není zadarmo, žádné zelené úspory však nepřinese. Ministerstvo životního prostředí současně pořádá k tomuto „největšímu ekologickému programu v historii“ sérii seminářů. Na seminářích vystupuje i Jan Dusík, leader kandidátky Strany zelených, pokračující náměstek ministra pro životní prostředí, který se semináři objíždí celý Středočeský kraj. No, a hádejte, kdy toto turné skončí? Den před volbami do Evropského parlamentu - 4. června v Kolíně. Tomu říkám spoření Zelených!
Oldřich VlasákIng. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu za ODS