Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře financí, dámy a pánové, dovolte mi v mém vystoupení shrnout nejzávažnější důvody, které vedou Občanskou demokratickou stranu k zápornému stanovisku k tomuto návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Když jsem poslouchal tu včerejší a dnešní diskusi, vybavilo se mi setkání z počátku devadesátých let, setkání, které tehdy bylo s několika stovkami lidí věnování reformě českého zemědělství. Tehdy po několika hodinách jednání vstal jeden starší občan, vystoupil k mikrofonu a k několika stovkám přítomných řekl: Všechno, co tady říkáte, je příliš složité. Normální lidé nevědí, co z toho pro ně vyplývá. Teprve ve chvíli, kdy se to dotkne jejich peněženek, jejich příjmů, hospodaření jejich rodin, pochopí, o čem ta diskuse tady vlastně probíhá.

Myslím, že většina českých zemědělců do dneška za těch uplynulých přibližně dvanáct let už pochopila a diskuse o podmínkách vstupu České republiky do Evropské unie myslím, že objasnila těm úplně nejméně chápajícím, že šlo opravdu o existenci českých zemědělců a že v tuto chvíli těmi dojednanými podmínkami je vážně ohrožena.

Těch dvanáct let je strašně dlouhá doba, a já rozumím tomu, že pro mnoho lidí se ztrácí souvislost mezi konkrétním krokem, v tom případě podobou reforem českého zemědělství, a tím výsledkem. A tím výsledkem, jak jsem řekl, je rozpočet hospodaření, v citovaném případě konkrétního zemědělce a v tom dnešním případě každého občana a každé rodiny v České republice.

Naše diskuse včera a dnes je také příliš složitá a zdá se, že pro normálního občana vlastně nezajímavá. V jedněch dnešních novinách jsem si přečetl, že už je navíc rozhodnuto. Hra o rozpočet údajně skončila. Kolegyně Marvanová se rozhodla Špidlovi pomoci tím - to cituji nadpis jednoho deníku - že odejde.

Uměl bych parafrázovat tento výrok i směrem k celé vládě a jsem si jist, že dříve nebo později, a nebude to trvat dvanáct let, se ukáže, že to jediné, čím vláda, která připravila tento katastrofální rozpočet, prospěje této zemi, bude tím, že odejde.

Pokusím se nyní objasnit normálním občanům, proč je tento rozpočet tak nebezpečný a jakou má souvislost s jejich peněženkami, s hospodařením každé rodiny. Ono totiž když se řekne 111 nebo 157 nebo 160 miliard deficitu státního rozpočtu, tak už to zní jako číslo na papíře, jako něco, co se vlastně konkrétního občana České republiky vůbec nijak netýká. To jenom tam ti v Parlamentu, ministři a poslanci, si tam o tom povídají, ale pro nás ostatní občany je to téměř k ničemu. A tak se podívejme na ta čísla přes toho konkrétního občana.

Oněch skutečných plánovaných 159, 8 miliardy dluhu, který má být vytvořen naší vládou v příštím roce, znamená pro každého občana, pro každého novorozence i pro každého důchodce 16 tisíc Kč namalovaných, jak se lidově říká, na futro jeho příbytku, 16 tisíc Kč dluhu, který každý bude mít, přičemž jsem si téměř jist, že skoro nikdo s tím nesouhlasí a dokonce málokdo pochopí, že mu vláda těchto 16 tisíc do vínku přimalovala.

Ze 16 tisíc korun dluhu na každého člověka bude zaplaceno - odhaduji - přibližně 6 % úroků, úroků bankám, které bude hradit stát, Česká republika těm, od kterých si jménem deseti milionů občanů půjčí oněch 10 milionů krát 16 tisíc.

Možná to někomu není zřejmé, ale chci, aby bylo zřejmé, že těch 6 % ze 16 tisíc, přibližně 1 tisíc korun ročně, bude každý z občanů České republiky platit každý rok, a to až do své smrti, protože státní dluh, jeho tzv. jistina, není umořována. Platí praxe, že stát splácí pouze úroky z takovýchto dluhů.

A tak opakuji, že všichni, novorozenci i důchodci, po schválení tohoto návrhu státního rozpočtu, mají do své smrti zaručeno, že každý rok zaplatítisíc korun úroků místo toho, aby těch tisíc korun bylo použito na cokoliv, co by mohlo posloužit danému občanovi, jeho rodině, jeho městu, kraji či celému státu. Těch přibližně 10 miliard korun, což je přesně ta částka, o které mluvíme, neboli tisíc korun na každého občana ročně, totiž nebude moci být použito ani na stavbu silnic, ani na stavbu nemocnic, ani na všechny ostatní priority, které jsme tady během jednání slyšeli, ani na platy zdravotníků, ani na platy učitelů. Těch 10 miliard ročně totiž všechny příští vlády, a znova opakuji, ode dneška do budoucna, do nekonečna, pošlou bankám, od kterých si stát těch 160 miliard vypůjčí.

Když tady říkám 160 miliard, měl bych asi zdůvodnit, kde se to číslo vzalo. V rozpočtu vláda uvádí 111, 3 mld. Kč. Zároveň vláda uvádí, že odloží splátku dluhu konsolidační agentury ve výši 41 miliard a zároveň vláda uvádí, že si vypůjčí v průběhu roku 7, 5 miliardy od Evropské investiční banky.

Sečtením těchto čísel dostáváme 159, 8 miliardy, což je skutečný deficit. A snad k té jediné položce uvedu: Přeci každý víte ze své rodiny, že jestli si vaše dcera vypůjčila v bance 41 tisíc korun, podepsala na to smlouvu, dokonce těch 41 tisíc korun už utratila, tak přeci odkladem splátky tohoto jejího úvěru se na bilanci vašeho hospodaření nic nemění. A to, že vaše rodina přizná do své bilance, že uhradí tento dluh o rok později, na tom vůbec nic nemění.

Je to čistokrevná hra na schovávanou a je to hra, kterou ministr financí přišel o jediný pozitivní argument, kterým charakterizoval tento rozpočet. Po odsunutí splátky 41 miliard starého dluhu konsolidační agentury totiž nedochází k ničemu jinému, než k formálnímu účetnímu snížení. Potvrdili to tady v minulých diskusích i pan předseda rozpočtového výboru i ministr financí. A tak je korektní říkat: Ano, opticky jste deficit snížili na 111 miliard, fakticky je stále stejných 159 miliard.

Vrátím se k rodině a vrátím se k těm, kterých se to týká, protože důvodem pro to, že Občanská demokratická strana nepodpoří tento rozpočet je to, že máme vážnou obavu o vývoj ekonomiky tohoto státu, máme vážnou obavu z toho, zda tyto nárůsty dluhů je vůbec někdo schopen zastavit, a máme velikou obavu z toho, že vláda se o to ani nepokouší.

Jsme ujišťováni, že v rozpočtovém výhledu se s reformami nepočítá prostě proto, že nikdo nezná jejich výsledek. Vážení kolegové z vládní koalice, jestli máte 101 hlasů na to, abyste schválili tento rozpočet, musíte mít týchž101 hlasů na to, abyste schválili reformy, kterými nárůst dluhu zastavíte. A pokud v rozpočtovém výhledu neuvádíte důsledky těchto reforem, velmi se omlouvám, velmi mě to děsí, ale znamená to jediné: Vy ty reformy připraveny nemáte. Kdybyste je měli připraveny, můžete se spolehnout na svou vládní většinu a můžete jejich důsledky do rozpočtového výhledu uvést. Pokud to nečiníte, říkáte jediné: Žádné reformy v tuto chvíli připraveny nejsou.

Ano, již 4 roky nás sociální demokracie ujišťuje, že ví, že nějaké reformybýt musí, a dokonce nám 4 roky říká, vždycky při schvalování státního rozpočtu, že již v nejbližším termínu takové reformy navrhne.

Má to jednu velkou nectnost. Stalo se to čtyřikrát, že to bylo slíbeno a čtyřikrát po sobě nenásledovaly návrhy žádných konkrétních reforem.

Dovolím si vyslovit obavu, že přesně stejné je to i letos, že na příští rok opět vláda žádné reformy, které by tento negativní vývoj zastavily, nenavrhne.

Podívejme se tedy na to, co přinese tento rozpočet České republice a jejím občanům.

Už jsem uvedl, že každému občanovi 16 tisíc dluhu, že každému občanovi do jeho smrti každý rok 1000 korun úroku.

Potíž těchto částek je v tom, že přímo do peněženky občan pro ně sahat nebude, provede to za něj vláda a mnoho občanů si toho nevšimne. Dovolte mi proto dát návod našim spoluobčanům, který jim umožní vyznat se v tom, zda je tento rozpočet k jejich prospěchu či neprospěchu.

Když jsem se kdysi oženil, protože jsme měli s manželkou nedostatek prostředků, zavedli jsme tzv. hrnečkový rozpočet naší rodiny. Spočívaloto v tom, že můj příjem, jako jediný příjem tehdy tříčlenné rodiny byl v den po výplatě rozdělen do hrnečků, které měly nadpisy: nájemné, benzín, pojistky, jídlo, cesta za rodiči, byly tam všechny položky, o nichž jsme věděli, že musí nastat, a byl tam také hrneček, který se jmenoval rezerva. Takto jsme měli přesně rozděleny své příjmy.

Proto navrhuji těm, kteří dnes hospodaří podobně, a myslím si, že takových rodin je v České republice hodně, aby si dnes do kalendáře na 8. listopadu 2002 napsali základní údaje svého vlastního rozpočtu, aby si tam napsali, kolik jsou jejich příjmy, kolik mají na jednotlivé výdaje, které jsem zde vyjmenoval rezervováno, a hlavně aby se k tomuto dni a k tomuto zápisu vrátili za rok , za dva, nebo za tři. Pokud po uplynutí roku bude jejich bilance pozitivní, jinými slovy jejich situace se zlepší, pokud si za své platy koupí více, pak v této rozpravě měli pravdu ti, kteří říkali, že tento rozpočet je z těch možných ten nejlepší. Jsem si jist, že naprostá většina lidí za rok zjistí velmi nepříjemnou věc: situace lepší nebude. Těm chci sdělit: vězte, kdo vás tady 8. a 7. listopadu klamal, kdo vás pod rouškou velkých, silných a často nesrozumitelných slov ujišťoval, že tento rozpočet je ku prospěchu obyvatel této země. Není to pravda a vaše rodinné rozpočty vám to dokonale do roka a do dne odhalí.

Tuto smutnou hypotézu říkám proto, že jsem státní rozpočet četl a vyjmenuji trendy, které jsou z něj zřejmé: nezaměstnanost v nejlepším případě nebude růst, spíše však růst bude, růst ekonomiky se výrazně zpomalí a po odečtení výše dluhu, který bude učiněn, bude v každém případě záporný, možná že bude nulový.

Národní banka. Na tento šílený projekt česká vláda neuvedla žádné komentáře. Dovolím si připomenout, že před pěti lety komentovala jako katastrofu desetimiliardový schodek hrozící tehdejšímu rozpočtu. 160miliardový schodek plánovaný na příští rok od Národní banky nevyvolává jedinou větu. Myslím si, že vím proč.

Národní banka zveřejnila, že česká koruna je příliš silná a že inflace je příliš nízká. Jestliže Národní banka mlčí k tomuto hazardnímu rozpočtu na příští rok, je pro to jediné vysvětlení: od tohoto rozpočtu si Národní banka slibuje oslabení české měny a růst inflace. Proto sděluji občanům, že další věci, které je čekají, je oslabování české koruny, růst cen veškerého zboží, které je v této zemi z dovozu a růst cen veškerého zboží, které jev této zemi z české produkce, jako logická reakce na zdražení věcí dovážených. Tuto zemi čeká růst inflace.

Tato země senejen tímto rozpočtem, ale i nečinností naší vlády vydává do období velkých ekonomických potíží. Možná to zní všechno pesimisticky a tak na závěr mi dovolte citovat, že nejsme sami, my poslanci z ODS, kteří se na tento rozpočet dívají s velkými obavami a s velkou skepsí. Cituji:

Mezinárodní ratingová agentura Standardand Poor snížila České republice o 1 stupeň hodnocení dlužních závazků v domácí měně. Důvodem tohoto kroku jsou pochybnosti o schopnosti a ochotě slabé koaliční vlády provést reformu veřejných financí -a teď pozor - a zajistit tak udržitelnost finanční situace České republiky.

Následuje výklad, který říká, že rating hodnotí schopnost splácet dluhy a jeho zhoršení tak může znamenat pro Prahu zvýšení nákladů na nové půjčky právě v době, kdy atd.

Prosím, neberte na lehkou váhu slova lidí, kteří nejsou součástí české politické sceény, kteří nemají žádné zájmy předvádět se svým voličům, zájmy lidí, kteří se dívají na ČR jako na trh, na českou korunu jako na zboží, a tito lidé vám sdělují, že hospodaření tohoto státu je varující a že této zemi po přijetí tohoto státního rozpočtu hrozí ekonomická nestabilita. Toto bych chtěl řícinejen těm, kteří zvednou ruku pro tento rozpočet, ale i těm, kteří si myslí, že zodpovědnost za tento negativní vývoj ze sebe sundají tím, že odejdou z této sněmovny. Děkuji za pozornost.

Vlastimil Tlustý
ministr financí
Osobní stránky