Programová konference Českého Skatologického Spolku Demokratického
Martin Mařák
Poněkud nervózní a zároveň pln netrpělivého očekávání vydal jsem se k pražskému Kongresovému centru, abych se osobně účastnil programové konference Českého skatologického spolku demokratického. Chtěl bych se vám touto cestou přiznat, že již dlouhou dobu sympatizuji s programem a vizí života naší společnosti, který skatologisté představují, a rád bych na sebe prozradil, že skatologie ( exaktní věda zabývající se konečným produktem přerozdělovacího procesu trávicího, jeho uvědomělým řízením a plánováním, věda, jež obecné zákonitosti získané studiem onoho extrémně složitého procesu aplikuje v reálném životě na procesy mnohem triviálnější, jako jsou třeba makroekonomické analýzy a modelování ), je předmětem mého dlouholetého amatérského zájmu. Byl jsem přirozeně zvědavý na nové volební preference spolku a mohu vám říci naprosto zodpovědně, že má očekávání se nejen naplnila, leč byla několikanásobně překonána. Nechci však předbíhat a tak začnu pěkně popořádku.
Před budovou se tísnily a na všechny strany pobíhaly stovky zdivočelých groupies nového vůdce spolku, mediální osobnosti číslo jedna. Bylo mi jich líto, neboť jsem věděl, že se dovnitř nedostanou, a s rostoucím pocitem své vlastní důležitosti jsem vytáhl fotoaparát. Několik zástupců toho nešťastného plebsu jsem si ze studijních důvodů zvěčnil, stejně jako jejich neumělé a podomácku vyrobené transparenty, jež hlásaly zhruba tato předvolební přání: Jirko tlač! ---------- Jirka je nejlepší! ---------------- Už nikdy zácpu!
Se samolibým úsměvem prostému davu nadřazené bytosti jsem pak vytáhl svůj novinářský průkaz a vstoupil jsem do hlubin budovy. Poté, co jsem se usadil v prostorách vyhrazených pro zástupce médií, rozhlédl jsem se po okolí a pokusil jsem se vstřebat nedefinovatelného genia loci. Sál již byl naplněn a do začátku konference zbývalo jen pár minut. Ze všech stran se ozývala rytmická hudba a na pódiu tančily mladičké mažoretky ve slušivých oranžových šatečkách. I výzdoba sálu byla věrná estetickým cílům spolku. Ze všudypřítomných v prostoru nahodile rozmístěných oranžových váz, váziček a táců na nás pomrkávaly nejrůznější králičí bobečky, kozí bobky, psí závitky všemožných tvarů, koblížky plné fantazie a dokonce i pravé kravské koláče, bohužel již poněkud seschlé.
Otevřel jsem na stole čnící orosenou láhev salinické minerálky Šaratice ročník 89, nalil jsem si trochu do sklenky, lahodně jsem nasál libé aroma a znalecky jsem ji ochutnal. Po chvilce převalování z patra na patro jsem usoudil, že je vynikající, a dlouze jsem se napil. V tu chvíli se mažoretky ztratily za oponou a zhaslo světlo. Napětí v sále prudce zhoustlo a stalo se takřka prsty hmatatelné. Pak to přišlo. Z mohutných reprobeden zaduněly první tóny titulního songu z filmu Rocky, oslepující stroboskopy se rozkmitaly šílenou rychlostí a za nadšeného řevu, pískotu a až s hysterií hraničícího aplauzu všech přítomných hostů vběhl na pódium se svižným krokem sportovce sám charismatický vůdce utápějící se v oranžové záři reflektorů. Uchopil mikrofon a rázným pohybem paže umlčel k nepříčetnosti rozlícený dav. Hudba postupně umlkla, delegáti se uklidnili a posedali si zpět na svá místa.
Nemá cenu, abych reprodukoval celý státnicky vyvážený vůdcův projev, jehož hlavní body byly koneckonců otištěny ve všech médiích. Rád bych se však vrátil k závěrečné pasáži, ve které nám vůdce poté, co krátce shrnul a popsal příčiny vládních neúspěchů modré zácpy, jediné příčiny veškerých nepravostí a sociálních nejistot v naší medem a strdím oplývající kotlině, logicky pochválil pozitivní roli skatologistů na jejich nápravě, na současné všeobecné prosperitě a jistotách, vysvětlil hluboké důvody zásadní změny, kterou spolek prochází.
„Vážení přátelé,
Jistě jste si všimli oranžové výzdoby, která je všude kolem nás. Je to naše volební barva. Nebyla zvolena náhodou. Je to barva moderní, pozitivní a sebevědomá. Má tedy vlastnosti stejné, jaké má náš volební program, jaké mají naši lídři a jakou bude mít naše volební kampaň. Chtěl bych vám prozradit tajemství, které zakrývá její původ a zároveň mystickou podstatu našeho trojjediného mysteria bilirubin, urobilinogen, skatol. Bilirubin, (C32H36O6N4), je žlučové barvivo oranžově červené barvy. Vzniká z rudého krevního barviva hemoglobinu ve slezině. Žlučí se dostává do střeva, kde je pod vlivem bakterií upraven na tmavohnědý urobilinogen. Takto se zásadně podílí na konečném zabarvení stolice.
Potlesk v sále.
Nebo odjinud. Skatol, (C9H9N), nebo-li ß-methylindol, je barvy žluté a je spojen s pachovým principem defekačního procesu. Když smícháme barvu žlutou s barvou rudou, získáme oranžovou.
Gestem utišil probouzející se potlesk.
A do třetice vám prozradím, proč je logo české skatologické demokracie utvořeno z barevné trojice oranžová, rudá a zelená. Jedná se o nejhlubší mysterium, o samotnou afu a omegu veškerého vědění.
Sál napětím ztichnul a vůdce se napil urologického čaje.
Barva rudá ve spojení se zelenou dá barvu hnědou. Pokud ji prosytíme oranžovou, vznikne hnědá nebývalé krásy. Doufám, že symboliku volebního programu jsem popsal naprosto srozumitelně. Doufám, že nepotřebujete další vysvětlení.“
Potlesk za hromadného skandování: „ Oranžová rudá a zelená! To je naše cesta!“ Hotové davové šílenství, na pódium vyběhly mažoretky a sálem opět duní hudba z filmu Rocky, stroboskopy zběsile kmitají, vůdce se samolibě usmívá a s pocitem vítěze kyne davům, k nočnímu nebi nad budovou vylétl dlouhotrvající ohňostroj, ve kterém na rudém dýmovém poli rachejtle oranžové svištěly skrze záblesky zelené, aby se pak všechny tři vzájemně propojily v čarokrásnou hnědou.
Omámen těmito nevšedními zážitky jsem se potácel noční Prahou domů, když tu najednou mne jízlivě oslovil typický představitel modré zácpy: „Helé, celej ten slavnej projev byl tak leda vo hovně, né?“ Zatmělo se mi před očima a v návalu spravedlivého rozhořčení jsem mu jednu vypálil a složil jsem ho k zemi. Závistivce jednoho.
31.1.2006 Martin Mařák
