Tak se nám televize přihlásily k TPP
Petr Štěpánek
Nova a Prima se přihlásily k Technickému plánu přechodu (TPP). To je pro digitalizaci televizního vysílání dobrá zpráva. Jenže je to zároveň asi tak všechno, co lze dobrého o přístupu velkých televizí, především Novy, k digitalizaci říct.
Nova s Primou k digitalizaci od prvopočátku přistoupily pod heslem „díky za každé nové analogové ráno“. Koneckonců i k TPP se obě televize přihlásily až v poslední možný den. Předtím zase blokovaly proces sérií kasačních stížností, Nova dokonce blokací blokace. To když se kromě svého vlastního soudního sporu s radou pro vysílání domáhala další kasační stížností také účastenství ve sporech ostatních neúspěšných žadatelů z nepovedeného digitálního tendru. Nazval jsem to tehdy právním hyenismem. Nakonec těch nových analogových rán bylo a ještě bude takřka tisíc. Bratru, několik miliard.
V jistém smyslu lze mít pro takový přístup pochopení. Komerční televize nejsou dobročinným spolkem, jejich hlavním úkolem je vydělávat akcionářům peníze. Problém je ale v tom, že ten správný okamžik, do kterého bylo účelné celý proces spíše brzdit, managementy z Barrandova i Palmovky nejspíše prokaučovaly. Živě si dovedu představit, jak usilovně by brzdil i Vladimír Železný. Jenže od správné chvíle by už dávno jel na čele peletonu.
Nova ztrestala i sama sebe. Zabránila sice dřívějšímu nástupu několika konkurenčních terestrických televizí, leč vedlejším efektem je odliv diváků k jiným platformám, především satelitu, kabelu a IPTV. Namísto řádově jednotek terestrických konkurentů jich tak má v éteru nyní několik desítek. A již nikoli pro bagatelní počet diváků. Výsledkem jsou pro Novu historicky vůbec nejnižší čísla sledovanosti.
Prima se pro změnu zapsala do televizní historie, když se s vyčůraností hodnou chytré horákyně coby jedna a tatáž firma k TPP přihlásila jako regionální televize (a konzumovala za to „bonusovou“ licenci), zatímco jako celoplošná jej až do posledního dne odmítala. Přímo komické pak je, když se (pro digitální věk) domáhá zachování svého (analogového, rozuměj mizerného) pokrytí.
Použití překladového slovníku si zaslouží starost velkých televizí o penetraci set-top-boxy a propagační kampaň. Takže: kdykoli říkají, že jsou motorem digitalizace, přičemž hned v další větě nastolují zodpovědnost státu za penetraci domácností set-top-boxy a informační kampaň, znamená to, že hodlají brzdit do posledního dechu.
Aby stát garantoval nákup set-top-boxů je totiž asi tak stejný nesmysl, jako kdyby měl v dobách minulých odpovídat za to, zda si domácnosti zakoupily televizory. A co se týče informační kampaně, jistě, stát se musí také činit, ovšem zdaleka nejlepší informační kampaň, jaké se Nově a Primě může dostat, je ta, kterou si ve svém vlastním zájmu a na svých vlastních obrazovkách připraví samy. Ani na vteřinu nepochybuji, že bude mnohem účinnější než ta státní.
Petr Štěpánek
(Psáno pro Strategii, autorem je členem Rady ČTÚ, článek vyjadřuje jeho soukromý názor.)