Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Schv�len� Lisabonsk� smlouvy by po�kodilo z�jmy ODS

Luk� Pet��k

Pro� by sen�to�i ODS m�li odm�tnout Lisabonskou smlouvu

Ve sv�m p��sp�vku se nebudu tolik zab�vat Lisabonskou smlovou jako takovou a jej�mi st�topr�vn�mi dopady, jako sp�e jej�mi dopady politick�mi. P��padn� p�ijet� Lisabonsk� smlouvy toti� nen� nev�hodn� pouze pro �eskou republiku, ale potenci�ln� vysloven� souhlasu s ratikac� smlouvy ze strany sen�tor� ODS je nev�hodn� i pro Ob�anskou demokratickou stranu.

Ve zkratce si jen p�ipome�me, �e Lisabonsk� smlouva ustavuje novou Evropskou unii s pr�vn� subjektivitou a s vlastn�m unijn�m ob�anstv�m, kdy ob�an� nov� unie budou m�t pr�va a povinnosti zachycen� v Listin� z�kladn�ch pr�v, na kterou je ve smlouv� odkaz. Nad�azenoost unijn�ho pr�va je na rozd�l od d��v�j��ho stavu ve smlouv� stanovena. Lze ��ci, �e s vytvo�en�m principu unijn�ho ob�anstv� a pr�va nad�azen�ho pr�vu n�rodn�ch st�t� vznik� ji� minim�ln� kvazist�tn� �tvar. R�zn�mi typy pasarel a dolo�ek flexibility p�ib�v� dal�� atribut st�tu, tzv. Kompetenz kompetenz, tedy pravomoc unie rozhodovat o sv�ch vlastn�ch pravomoc�ch.

Rovn� se ru�� pil��ov� maastrichtsk� chr�m a oblast vnit�n� bezpe�nosti a justice tak ji� nespad� do jednomysln�ho rozhodov�n�. �esk� republika m��e b�t p�ehlasov�na i v tak citliv�ch ot�zk�ch jako je imigrace a energetika. Nov� hlasovac� syst�m nahr�v� st�t�m jako jsou Francie a N�mecko, jejich� hlasovac� pozici zdvojn�sobuje, zat�mco pozice �esk� republiky se zhruba dvakr�t zmen�uje.

Ob�ansk� demokratick� strana vystupovala proti ve Francii a v Nizozem� zam�tnut� evropsk� �stav�, s n� se v 96 procentech shoduje Lisabonsk� smlouva. �e se jedn� t�m�� o identick� dokument p�iznal i p�edseda �stavn�ho konventu Val�ry Giscard d�Estaign a potvrdila to i Angela Merkelov� v dopise hlav�m �lensk�ch st�t� z doby n�meck�ho p�edsednictv�.

Pokud shrneme vyzn�n� dopisu, tak se v n�m Merkelov� pt�, zdali by hlav�m �lensk�ch st�t� nevadilo prosadit stejn� obsah evropsk� �stavy jinou formou. V ot�zce 1. se Merkelov� pt�: �Jak hodnot�te n�vrh p�edlo�en� n�kter�mi �lensk�mi zem�mi neru�it existuj�c� smlouvy, n�br� se vr�tit ke klasick� metod� zm�n smluv p�i sou�asn�m zachov�n� jedn� pr�vnick� osoby a p�ekon�n� pil��ov� struktury EU?� Ot�zka 3: �Jak v tomto p��pad� hodnot�te n�vrh p�edlo�en� n�kter�mi �lensk�mi zem�mi pou��vat odli�nou terminologii, ani� by se zm�nila pr�vn� substance, nap�. co se t��e n�zvu smlouvy, ozna�en� pr�vn�ch akt� EU a unijn�ho ministra pro zahrani�n� v�ci?� Ot�zka 6: �Jak hodnot�te n�vrh p�edlo�en� n�kter�mi �lensk�mi zem�mi, aby �lensk� zem� nahradily pln� zn�n� Charty z�kladn�ch pr�v kr�tk�m odkazem se stejnou pr�vn� hodnotou?� Ot�zka 7 : �Souhlas�te s t�m, �e institucion�ln� ustanoven� �stavn� smlouvy tvo�� vyv�en� bal��ek, kter� by nem�l b�t znovu otev�en?�

Smlouva nen� pouze extr�mn� �patn� pro �eskou republiku, ale i pro ODS. ODS plat� za Lisabonskou smlouvu obrovskou cenu. Mezi hlavn� n�klady pat�� poru�ov�n� vlastn�ho programu a kongresov�ch usnesen� a t�m p�dem znev�rohodn�n� strany p�ed sv�mi voli�i a �leny, zhor�en� vztah� se sv�m otcem zakladatelem V�clavem Klausem, kter� vedlo a� k jeho rezignaci na �estn� p�edsednictv� ve stran�, a vnitrostranick� �t�pen�, kter� p�isp�lo ke vzniku nov�ch pravicov�ch subjekt�, kter� budou ODS konkurovat a mohou ji p�et�hnout hlasy voli��.
Nakonec i rebelov� z ODS hlasuj�c� proti vl�d� uv�d�li jako hlavn� d�vod Lisabon. Schv�len� Lisabonu ve sn�movn� tedy vl�du nezachr�nilo, ono ji v posledn�m d�sledku polo�ilo. Vyhro�ov�n� lidovc� a zelen�ch o p��padn�m polo�en� vl�dy mohlo b�t z jejich strany pouze blafov�n�m. Dovolili by si polo�it vl�du v dob�, kdy tyto strany maj� preference na hranici volitelnosti do sn�movny? Polo�ili by ji v dob� milovan�ho �esk�ho p�edsednictv�? �ern� Petr p�du vl�dy by p��padn� z�stal u nich.

Prim�rn�m argumentem pro ODS, pro� podpo�it Lisabonskou smlouvu, byla hrozba rozpadu koalice ODS, KDU-�SL a Strany zelen�ch, proto�e probrusel�t� zelen� a lidovci hrozili p�dem Topol�nkovy vl�dy. To byl i hlavn� argument Jana Zahradila, kter�m p�esv�d�il dostatek poslanc� ODS, aby sv�mi hlasy p�isp�li k vysloven� souhlasu s ratifikac� Lisabonsk� smlouvy. �lo tedy o taktick� postoj, kter� m�l v�st k udr�en� vl�dy, ne o podporu smlouvy jako takov� (an sich). Po p�du vl�dy v�ak ODS ji� nen� t�mto v�bec v�z�na a zd� se, �e i �erpa a architekt lisabonsk�ho �ano� v ODS Jan Zahradil nyn� vid�, �e tento d�vod, pro� podpo�it Lisabon ji� neplat� a �e ODS nem� ��dn� racion�ln� d�vod schv�lit tuto smlouvu.

Dal��m d�vodem pro schv�len� Lisabonsk� smlouvy ze strany ODS byla idea p��padn�ho v�m�nn�ho obchodu radar za Lisabon, jej�m� autorem byl rovn� Jan Zahradil. Projekt americk�ho radaru na na�em �zem� je v�ak ji� mrtv�. Americk� administrativa Baracka Obamy v dohledn� dob� tento projekt nepodpo�� a v poslaneck� sn�movn� neexistuje dostatek hlas� ke schv�len� radarov�ch smluv, dokonce ani ze strany koali�n�ch poslanc� (v�etn� exministra ze Strany zelen�ch Ond�eje Li�ky), co� byl tak� d�vod, pro� byly smlouvy sta�eny ze sn�movny. Nav�c nej�erstv�j�� usnesen� kongresu ODS zavazuje up�ednostnit bilater�ln� smlouvy o radaru p�ed Lisabonskou smlouvou.

Po m�m soudu byl i obchod radar za Lisabon nev�hodn�, ale nyn�, kdy� um�st�n� radaru je velmi nepravd�podobn�, bylo by u� �plnou hloupost� podpo�it ztr�tov� obchod, ani� by ODS z�skala aspo� minim�ln� n�hradu.

Dal��m argumentem pro sen�tory ODS, pro� nepodpo�it Lisabonskou smlouvu je to, �e ODS ve spolupr�ci s britsk�mi konzervativci chyst� v europarlamentu ustavit eurorealistickou protifederalistickou frakci, je� bude vystupovat proti vytvo�en� evropsk�ho superst�tu. Bylo by tedy velmi nelogick�, kdyby strana, kter� chce do t�to frakce vstoupit, hlasovala pro Lisabonskou smlouvu, kter� n�s posunuje k evropsk�mu superst�tu kroky p��mo m�lov�mi.

Brit�t� konzervativci nav�c v p��pad� pravd�podobn�ho v�t�zstv� ve volb�ch do britsk� doln� sn�movny pl�nuj� vypsat referendum, tedy v p��pad�, �e nebude ratifikace dokon�ena ve v�ech �lensk�ch st�tech. Europoslanec Daniel Hannan mi potvrdil, �e konzervativci doufaj� v podporu ODS. Bylo by tedy velmi podivn�, kdyby z�stupci ODS hlasovali pro Lisabon a bodli t�m do zad sv�ho nejv�znam�j��ho a nejsiln�j��ho zahrani�n�ho partnera.

Rovn� ir�t� euroskeptici Patricia McKenna a Anthony Coughlan mi potvrdili, �e Irsko nesm� z�stat osamoceno, proto�e by ho p�ed referendem o�ek�val obrovsk� tlak a tradi�n� bruselsk� v�hr��ky z izolace.

Kdy� sen�to�i ODS zam�tnou Lisabon, seberou tak� v�tr z plachet euroskeptick�m subjekt�m, jako jsou Strana svobodn�ch �i Libertas.cz, rovn� vztahy s prezidentem by se mohly v�razn� zlep�it.

Pokud ODS ale Lisabon podpo��, hroz� j� mo�n� odchod dal�� ��sti �len�, kte�� doposud se sv�m odchodem v�hali a �ekali na rozhodnut� Sen�tu. Zlep�en� vztah� s prezidentem to v ��dn�m p��pad� tak� neprosp�je. Euroskeptick� subjekty pak od�erpaj� ODS ��st hlas�, a i kdyby se jednalo pouze minimum procent, tato procenta by ve vyrovnan�m volebn�m kl�n� mezi ODS a �SSD mohla nakonec p�isp�t k v�t�zstv� �SSD.

Sen�to�i ODS by tedy m�li Lisabonskou smlouvu odm�tnout, kdy� u� ne ze z�sadov�ch postoj� dlouhodob� obhajoby programu ODS a obrany n�rodn�ch z�jm�, tak alespo� z prost� politick� nev�hodnosti Lisabonsk� smlouvy pro svou vlastn� stranu. Proto�e podpo�it Lisabon bez zisku radaru a kdy� padla i vl�da, to u� naprosto postr�d� ve�kerou logiku.



Luk� Pet��k
��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 21506 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA