Petr Nečas: Požár nelze hasit benzínem

Požár nelze hasit benzínem

Petr Nečas

16.07.2009, Právo

Reakce sociologů Antonína Raška a Jana Kellera na článek, polemizující s vývody Jiřího Paroubka o údajné "protilidové" politice ODS, stojí za další rozvedení tohoto tématu.

Úvodem je nutné zdůraznit, že reforma veřejných financí byla vyvolána nezodpovědným počínáním socialistických vlád.

Nastavení růstu sociálních mandatorních výdajů by katastroficky zatěžovalo státní rozpočet, což by se o to více projevilo dnes, v době ekonomické krize. Ze zprávy Evropské komise z června 2007 vyplývalo, že ČR patřila mezi země s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. Reformy přišly v pravý čas a byly uváděny v život s maximální možnou citlivostí.

Vývoj příjmů a výdajů domácností za minulý rok sice nezobrazuje všechny možné modelové situace, v nichž se lidé mohou nacházet, ale ukazuje celkové trendy. Z těchto trendů vyplývá, že reforma veřejných financí byla výhodná pro rodiny s dětmi.

Rovná daň nezvýhodňuje jen bohaté a především díky vysokým daňovým slevám a daňovým bonusům zachovává solidaritu s nízkopříjmovými skupinami. Lidé s vyššími příjmy budou platit vždycky vyšší daně z příjmu než méně majetní, kteří dokonce tuto daň platit nemusí. U zaměstnanců se dvěma a více dětmi se už povinnost neplatit tuto daň posouvá až do skupin se středními příjmy. Snaha ČSSD snižovat daně nejchudším vrstvám tedy zavání nesmyslností. Její představa výrazně zdanit "milionáře" nejvíce postihne vysoce kvalifikované zaměstnance, tedy mj. špičkové profesory a lékaře, které "potrestá" za jejich erudovanost a kvalitu.

Rok 2008, tedy rok, kdy začala působit reforma veřejných financí, znamenal nejvyšší růst celkových čistých příjmů domácností od roku 1998. Čistý příjem na jednoho člena domácnosti loni meziročně stoupl průměrně o 9,2 %. Životní úroveň domácností se v průměru zvýšila o necelá 3 %, přičemž u rodin s dětmi výrazněji než bezdětných. Reálné čisté příjmy by přitom stouply mnohem výrazněji nebýt vysoké inflace, kterou loni způsobil především růst světových cen pohonných hmot, potravin a energií.

Čistá mzda zaznamenala vyšší růst než hrubá mzda u všech kategorií zaměstnanců s dětmi. Zatímco zvýšení hrubé mzdy loni znamenalo průměrný meziroční růst 8,5 % (o 1848 Kč měsíčně), čistá mzda vzrostla u zaměstnance s 1 dítětem v průměru o 9,7 % (o 1655 Kč, reálný růst o 3,2 %), se 2 dětmi o 11,6 % (o 2045 Kč, reálný růst o 5 %) a se 3 dětmi o 13,4 % (o 2435 Kč, reálný růst o 6,7 %).

Změny vedoucí ke zpřísněnému a více motivujícímu systému vyplácení sociálních dávek byly inspirovány mj. Německem, kde je prosadil bývalý soc. dem. premiér Schröder. Je tedy pikantní, že dnes ČSSD tyto úpravy kritizuje. Výsledkem byl loni pokles vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi a prudký meziroční pokles především dlouhodobé nezaměstnanosti. Zatímco dnes je v ČR 6. nejnižší nezaměstnanost v EU, ještě v roce 2006 se pohybovala kolem 15. místa. V mezinárodním srovnání patří ČR v Evropě mezi státy s nejnižší mírou chudoby, hluboko pod průměrem EU.

Dopady reforem byly kompenzovány i seniorům. Zmírnily je čtyři valorizace důchodů mezi lednem 2007 a lednem 2009 s celkovým průměrným zvýšením o 1658 Kč, přičemž jen loni stouply celkem o 820 Kč.

Letos důchody dosáhnou nejvyšší reálné úrovně od roku 1989 (111,5 %), což je o 5,8 % více než v roce 2006. Podařilo se zastavit rozevírání nůžek mezi důchody a průměrnou mzdou. Důchodci mají jako jediní zajištěnou pravidelnou valorizaci, ale i zde platí, že zvyšování penzí musí být přiměřené možnostem ekonomiky.

Nikdo nechce zpochybnit, že se v současné době řada domácností dostává do složité situace především důsledkem celosvětové krize, která se přelévá i k nám. Nelze se však tvářit, že reformy nejsou zapotřebí.

Právě naopak. Požár nelze hasit benzínem v podobě zvyšování výdajů nad možnosti státu a zvyšování finančních nároků na zaměstnavatele. Pro řadu z nich mohou být likvidační. Výsledkem by byla jen dlouhodobě vysoká nezaměstnanost a hrozba státního bankrotu.