Felipe Calderón – reprezentant mexické pravice

Petr Sokol

CEVRO REVUE 2/2007

Felipe Calderón Hinojosa, současný prezident Mexika, se narodil 18. srpna 1962 v Morélii. Po zisku bakalářského titulu v oboru práv a magisterského v oboru ekonomie vystudoval veřejnou správu na Harvardské univerzitě.


Politická kariéra Felipe Calderóna
Calderón se o politiku zajímal již od mládežnických let. Stál v čele mládežnického sdružení své pozdější mateřské pravicové Národní strany akce (PAN), zasedal v lokálním legislativním sboru a na dvě období se stal rovněž poslancem federální Sněmovny reprezentantů. V roce 1995 se ucházel o guvernérské křeslo v rodném Michoacánu, v následujících třech letech pak byl předsedou PAN, kdy jeho strana získala kontrolu nad čtrnácti státy. V následujících letech působil v národní rozvojové bance a jako ministr energetiky. Hlavního úspěchu své kariéry však měl teprve dosáhnout.

Calderón prezidentem
Na konci roku 2005 jej jeho spolustraníci s převahou navrhli na prezidentského kandidáta za vlastní stranu. Od počátku volební kampaně měl Calderón převahu nad svým levicovým protikandidátem Lopézem Obradorem, kterého v jistých fázích kampaně převyšoval až o devět procent. V závěru kampaně se však začal tento náskok snižovat a v posledních dnech před volbami byly šance obou kandidátů vyrovnané.

Samotné volební klání, organizované dle zásad jednokolového většinového systému, přineslo těsné výsledky a státní volební komise přiřkla vítězství Calderónovi o pouhých 0,58 % hlasů. Tento výsledek odmítl Obrador, reprezentant levicové Koalice za dobro pro všechny (PRD), přijmout a vyvolal masové protesty s cílem ho zvrátit. Po řadě aktů nespokojenosti ze strany Obradorových příznivců však Federální volební tribunál nakonec Calderóna vyhlásil za právoplatně zvoleného mexického prezidenta.

Calderónovo politické myšlení a jeho reálná politika
Felipe Calderóna lze považovat za společenského konzervativce a ekonomického liberála. Staví se proti potratům, eutanásii, antikoncepci i registrovanému partnerství, zastává rovnou daň, volný trh a podporuje vyrovnanou fiskální politiku.
Ve svém prvním kroku omezil plat svůj i vlastních ministrů. Tento akt postihl pouze vysoce postavené státní úředníky a vynechal většinu byrokracie a státních zaměstnanců v legislativní a soudní oblasti. Touto reformou ušetřil Calderón na výdajích 13 milionů dolarů. Na kritiku opozice, že změna je nedostatečná, reagoval Calderón návrhem na snížení platů všem státním zaměstnancům.

Finančně si však polepšily policejní a armádní složky. Zvýšení platů v těchto oblastech bylo součástí Calderónova boje proti organizovanému zločinu. V jeho rámci byla podniknuta řada zátahů proti drogovým kartelům.

V reálné politice po své inauguraci se však do vládní agendy snažil zahrnout i témata svého levicového volebního oponenta. Jedním z nich byl i Pakt stabilizující ceny tortilly. Ceny obilí, nutného pro výrobu této pochutiny, konzumované zejména chudší částí mexického obyvatelstva, začaly během roku 2006 radikálně vzrůstat, což přineslo tlak národních producentů na Calderónovu administrativu. Mexický prezident na jejich požadavek reagoval stanovením cenových stropů na tortillu, které měly chránit lokální výrobce.

Calderón rovněž přijal První zaměstnanecký program, který si dal za cíl vytvořit nové příležitosti pro občany, nově vstupující na mexický trh práce. Program měl především povzbudit zaměstnavatele nabízet práci lidem prvně zaměstnávaným, zejména čerstvým absolventům a ženám, které dříve nepracovaly.



Felipe Calderón (* 1962)
• mexický prezident (od r. 2006), reprezentant pravicové Národní strany akce
• někdejší mexický ministr energetiky
• společenský konzervativec, ekonomický liberál