Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kosovo, Srbov� a my

Michal Pet��k

Na�e vl�da uznala p�ed dv�ma t�dny Kosovo jako samostatn� st�t. V diskusi, kter� tomuto kroku p�edch�zela, a kter� bude patrn� n�jakou dobu je�t� dozn�vat, zazn�ly snad v�echny mo�n� polohy �i akcenty: od naprost� podpory a� po jednozna�n� odm�tnut�.

Chci jen upozornit na n�kter� okolnosti. P�edev��m, za pozornost stoj� u� zp�sob, jak�m jsme k uzn�n� Kosova dosp�li: d��ve �i pozd�ji �esk� republika Kosovo pr� stejn� uzn�, a m��eme to nap��klad prov�st tak, �e po�k�me, a� polovina st�t� EU Kosovo uzn�, a pak se p�id�me. V amalg�mu r�zn�ch vzletn�ch slov a prohl�en� diplomat� pak ale hroz�, �e zanikne to podstatn�: jak�koliv definovateln�, v�razn�j��, od jin�ch z�eteln� odli�iteln� projev v�le �esk� republiky v t�to z�sadn� zahrani�n�politick� ot�zce.

D�le k �vah�m, �e v�sledek voleb v Srbsku p�ibl�il uzn�n� Kosova �eskou republikou. Argumentovat lze p�ece pr�v� opa�n�: pr�v� proto, �e v Srbsku byly nacion�ln� orientovan� s�ly v demokratick�ch parlamentn�ch (a p�edt�m i prezidentsk�ch) volb�ch jednozna�n� pora�eny, nen� t�eba se o Srby nijak ob�vat �i je dokonce d�monizovat. Existuje tedy n�jak� zvl�tn� d�vod ob�vat se o vztah Srbska ke Kosovu?

P�edkladatel uzn�n� Kosova, ministr zahrani�n�ch v�c� Karel Schwarzenberg, v 80. letech aktivn� organizoval pos�l�n� kamion� re�imem zak�zan� literatury do tehdej��ho totalitn�ho �eskoslovenska. On a jeho p��tel� z Charty77 stav�li sv�j odpor na principu, �e komunistick�mu re�imu je nutno p�ipom�nat, �e mus� dodr�ovat ty z�vazky, k nim� se zav�zal, nap��klad podpisem mezin�rodn�ch pakt� o lidsk�ch a ob�ansk�ch pr�vech, kter� p�ijal v polovin� 70. let v souvislosti s helsinsk�m z�v�re�n�m aktem: nechceme po v�s nic jin�ho ne� to, abyste dodr�ovali vlastn� vyhl�en� z�vazky, sv� vlastn� deklarovan� pravidla.

Nu�e, po dvou t�dnech nejistoty a absence jak�chkoliv konkr�tn�ch informac� je na�ase polo�it si ot�zku, jak�m p�esn� zp�soben hodl� MZV splnit p��slu�n� bod onoho usnesen� vl�dy, kter�m se uzn�v� Kosovo, a kter�m m� ministr zahrani�n�ch v�c� ulo�eno �nad�le aktivn� zahrani�n� politikou podporovat v�estrann� rozvoj p��telsk�ch styk� s Republikou Srbsko.�

Odvol�n� srbsk�ho velvyslance ke konzultac�m do B�lehradu je jednostrann� negativn� v�kyv v bilater�ln�ch vztaz�ch. I bez tohoto �kolu ulo�en�ho ministru zahrani�n�ch v�c� by spr�vn� m�lo na�e MZV toto n�jakou konkr�tn� aktivitou kompenzovat.

T�m sp�e by ale m�ly existovat konkr�tn�, nov� vst��cn� aktivity na�eho MZV, �e m� ulo�eno �v�estrann� rozvoj p��telsk�ch styk�� za �kol aktivn� podporovat.

Nap��klad ani dosavadn� v�cem�n� soukrom� exkurze k na�im jednotk�m v Kosovu p�ece nejsou tot� co distribuce poc�titeln�ho rozsahu vhodn� zvolen� pomoci srbsk�m rodin�m, kter� �ij� roztrou�eny v r�zn�ch ostr�vc�ch v nov�m st�tu Republika Kosovo. Ud�l� �esk� republika pro p��telsk� vztahy k Srbsku a jeho ob�an�m alespo� n�co konkr�tn�ho? Nez�stane jen u form�ln�ch deklarac�, kter� p�ece nic nestoj�?

A jako p��klad: v souvislosti se vznikem samostatn�ho Kosova nevydala Rada bezpe�nosti OSN ��dnou rezoluci, kter� by pom�hala Srb�m zajistit ty garance, kter� jim d�v� (st�le platn�) rezoluce RB OSN �. 1244 z 10. �ervna 1999. Ta Srb�m �territori�ln� integritu� jejich zem� sice sl�bila, ale nezajistila. Nem�lo by n�s toti� p�ekvapit, �e ten (mezin�rodn� spole�enstv� na �rovni OSN a EU v p��pad� Srbska), kdo dal vzniknout p�vodn�m mezin�rodn�-pr�vn�m z�ruk�m uklid�uj�c�ch danou oblast, m��e d�t vzniknout za jin�ch okolnost� situaci zcela odli�n�, kter� ji� tyto z�ruky neobsahuje.

A v na�em leto�n�m osmi�kov�m roce pak m��eme l�pe vid�t i to, �e obhajovat principy odvozen� z kontinuity legitimn�ch z�jm� a uspokojit se jen s form�ln�mi mezin�rodn�-pr�vn�mi z�rukami, jsou opravdu dv� zcela odli�n� v�ci.



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 35856 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA