Samosprávy v České republice i jinde v Evropě nesouhlasí s navrhovanou směrnicí o opožděných platbách
Oldřich Vlasák
V návrhu Evropské komise pro boj proti opožděným platbám právě projednávaným v Evropském parlamentu jsou mimo jiné obsaženy následující body kritické z pohledu orgánů veřejné správy (tedy i místních samospráv). Orgány veřejné správy mají mít odlišné postavení než jiné subjekty. Období splatnosti je pro orgány veřejné správy limitováno maximální délkou 30 dní. Pokud dojde v případě orgánů veřejné správy k prodlení, mělo by být stanoveno penále ve výši 5 % paušální sazby z dlužné částky v případě opožděné platby (vedle úroků z prodlení a kompenzací nákladů na vymáhání dlužné částky).
Nejen pro samosprávy v ČR je tento návrh zcela neakceptovatelný. Shodly se na tom asociace samospráv sdružené v Radě evropských municipalit a regionů CEMR.
Je třeba konstatovat, že opožděné platby jsou v každém případě nevítaným nešvarem. Závazky by každý měl platit včas. Obce jsou však často nikoliv viníky, ale oběti, protože na špici žebříčku platební neschopnosti je stát. Stát neplní včas své závazky a platí pozdě. Obce tak často dluží firmám, protože dostávají později peníze (nejčastěji ve formě dotací) od státu, jsou v druhotné platební neschopnosti, a tak později platí i firmám. V tomto kontextu je žádoucí dotace co nejvíce omezit a posílit vlastní zdroje samospráv.
Rozdílný přístup k veřejné správě a podnikatelům navržený Komisí není akceptovatelný. Stejná pravidla musí platit jak pro veřejnou správu, tak pro komerční subjekty. Není důvod, proč by se měly vztahy mezi dvěma komerčními subjekty řídit jinými pravidly, než vztahy mezi veřejnou správou a komerčním sektorem.
Nevhodné je také skokové penále ve výši 5 % paušální sazby z dlužné částky. Více proporcionální mechanismus, kde by penále kupříkladu průběžně proporcionálně narůstalo, by byl spravedlivější.
Navíc je třeba zvážit, zda finanční sankce jsou tím nejefektivnějším nástrojem pro zajištění včasných plateb. Kupříkladu tzv. černé a bílé listiny by mohly být dodatečným nástrojem pro akceleraci opožděných plateb.
Je otázkou, zda by nebylo dobré také zahrnout do návrhu i spotřebitele. Kupříkladu, opožděné platby v transakcích mezi podnikateli a spotřebiteli jsou často mnohem delší než platby mezi podnikateli.
V souvislosti s opožděnými platbami je namístě také zvážit, zda není v tuzemsku žádoucí změna režimu platby DPH tak, aby se DPH odvádělo až po zaplacení faktury. Situace, kdy dodavatel nedostane za své dílo zaplaceno a navíc musí ještě státu odvést DPH, je minimálně morálně pochybná
Oldřich VlasákIng. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu za ODS
