Ideová vyprahlost a čistota strany
Pavel Bém
blog.aktualne
Překotný vývoj poslední doby v mnohém změnil tradiční vnímání pojmů jako je pravice a levice, osobní svoboda, minimální stát, spravedlnost, rozum, atd. Celou řadu politiků tento vývoj svádí, a nepochybně bude svádět i nadále, ke koketování s komunitarismem, sociálním inženýrstvím a populismem.
Současné problémy uvnitř Občanské demokratické strany jsou nepochybně selháním jednotlivců, ale mohou ukázat i na některé hlubší problémy. Naší ambicí musí být co největší upřednostňování osobních práv a svobod občanů a jejich striktní uspořádání. Bohužel, několik posledních týdnů ukázalo, že premisa o nerespektování základní hodnoty liberalismu uvnitř části ODS může být pravdivá. Pojmy jako liberální ideologie a liberální hodnoty mnohé tzv. pravicové politiky vůbec neoslovily. Jak si jinak mohu vyložit pokusy o omezování lidské svobody praktikami vskutku pro politika nevhodnými. Zvláště pravicový politik nemůže a nesmí narušovat soukromí kohokoliv, je to nepřípustné a neodpustitelné. Naším hlavním cílem by měl být návrat k tradičním liberálním hodnotám.
Straně, která je postavená na liberálně-konzervativních hodnotách se stále daří tu a tam pošlapávat formu tradičního liberálního státu, který je omezen na minimum nutných a nezbytných činností sloužících občanům. Činností, jež jsou pro občana důležité, dalo by se říci klíčové. Role státu nesmí narůstat. Stát nemůže zasahovat do oblastí, ve kterých ho není třeba, nebo v nichž dokonce může škodit. Každý politik a člen ODS by měl mít na paměti, že právě obhajoba výše uvedených principů zůstává naším hlavním závazkem vůči občanům. Příkladem nemístných zásahů může být snaha o omezování prodejní doby velkých obchodních řetězců, propagace českých ryb či plíživá expanze etatismu například ve formě antidiskriminačního zákona. Proč se čas od času pouštíme do cesty jednoduché, ale nekoncepční?
Liberální ideologie trpí krizí důvěry, která vychází z naší neschopnosti bojovat a prosazovat naše názory. Nesmíme se bát prezentovat své ideje jako univerzální či základní principy. Naše politika se nesmí rozcházet s principy a doktrínami, kterými se liberalismus dosud vyznačoval. My jsme ti, kteří chrání individualismus a zatracují kolektivismus. Výsledkem našich snah musí být pevnost v názorech, zásadách, ideových principech. Naše strana musí být odpovědná, důsledná a v neposlední řadě také slušná. To je právě ta kombinace vlastností, kterou od nás občan očekává. Bohužel, v několika případech se s touto charakteristikou rozcházíme. Musíme se pokusit tyto hodnoty dostat znovu do popředí. Nesmíme si nechat ujít příležitost vrátit se k těmto idejím. Pozoruji, že se vytrácí víra. Víra v naši exekutivní, či administrativní zdatnost. Nezbývá nám nic jiného, než se semknout a tuto malověrnost odhodit a vrátit se k myšlenkám a názorům, jež nám daly do rukou odpovědnost za dění v naší zemi. Pokud tedy uvažuji o významu pojmů „ideová vyprahlost“ či „očista strany“, pak mně splývají do velmi podobného obsahu a myslím tím především výše řečené.
