Změna volebního systému
Pavel Bém
03.10.2008, Aktuálně.cz
O změně volebního systému, se v České republice mluví již od roku 1998. Unie svobody tehdy prohlásila, že bude o takovéto řešení usilovat, zejména pokud volby opět skončí patem. S pravidelností se tyto diskuse vedou po každých parlamentních volbách, a pokud už dojde ke kýžené změně, je tu náš Ústavní soud, který změnu zamítne. Volební systém je v rámci každého demokratického politického systému faktorem, který zásadně ovlivňuje fungování systému jako celku. Působí na stranický systém, volební systémy mohou vytvářet akceschopné nebo reprezentativní vlády a dokáží také výrazně ovlivnit způsob fungování politických stran, tedy i politickou kulturu celého systému. Z této charakteristiky je jasné, že se jedná o více než zásadní část celého politického systému. Otázkou tedy zůstává, zda v ČR chceme mít akceschopnou, či reprezentativní vládu. Zda po každých volbách bude muset, ať už pravicová, či levicová vláda stavět na velmi křehké většině, která bude držena jen několika "konstruktivními" poslanci z jiných stran? Zda jsme ochotni neustále balancovat nad propastí jejíž dno je hlubokou politickou krizí.
Na začátek si řekněme, že diskuse o tak závažné změně by neměla být povrchní. Proměna volebního systému není jen technickou záležitostí, která se vyřeší mávnutím kouzelného proutku. Zásahy podobného typu jsou velmi obtížné ze dvou důvodů. Prvním důvodem v případě České republiky je změna Ústavy, druhý důvod je úzce propojen pupeční šňůrou s důvodem prvním. Jedná se o neochotu samotných zákonodárců měnit volební klíč, jenž jim dopomohl do poslanecké sněmovny. Příklady, kdy došlo ke změně tohoto systému jasně říkají, že se jednalo o případy, kdy se stranický, potažmo celý politický systém nacházel v hluboké krizi a dosažení této změny bylo poněkud jednodušší. Pokud se už odhodláme k tomuto zásahu do volebního systému nebude se jednat jen o změnu slova, protože s touto změnou se mění i celý význam (slova mají sémantickou projekci – přenáší interpretaci) a z tohoto důvodu je potřeba, aby připravovaná změna byla precizní.
Když říkám: "Chci změnu volebního systému" držím v ruce trumf. Cožpak někdo může říci, že současná situace na naší politické scéně není způsobena z velké části právě volebním systémem? Lék pro naší zemi spočívá v jednokolovém většinovém systému. Mým hlavním motivem pro změnu je touha po akceshopné vládě, která České republice chybí. Většinový systém, ať vyžaduje absolutní nebo relativní většinu dosahuje vrcholu svých možností, pokud nastavíte systém dvou stran. Tyto strany jsou pak schopny samy produkovat "odpovědnou" a akceschopnou vládu. Většinový systém dokáže velmi výrazně omezit fragmentaci stranického systému. Vytváří přímější vztah mezi voliči a jejich reprezentanty a v neposlední řadě vede k vyšší kvalitě volených držitelů úřadu. Právě tyto důvody dělají z většinového volebního systému systém, jenž produkuje akceschopné vlády.
Česká republika se po posledních volbách do poslanecké směnovny nacházela v krizové situaci, která měla zákonodárce přimět ke změně Ústavy. Bohužel se tak zatím nestalo. Jak velké potíže musí nastat, aby přesvědčily poslance a senátory o nutnosti změny? Je vůbec možné, aby krizová situace donutila největší strany, aby dosáhly konsensu? Politika se zmítá v hluboké krizi, protože neustále přichází o důvěru občanů, kteří jsou z dění na politické scéně více než rozhořčeni. Co by tedy mohlo donutit zákonodárce, ke změně víc než tento argument? Občané volají po akceschopné vládě a já jen doufám, že parlamentní strany najdou dosti odvahy k této velmi zásadní změně.
