Smrt jestřábů a střet holubic
Pavel Kopecký
Tou částí planety, kde pamatují na politiku Roberta McNamary, rozletěla se zpráva o smrti politického jestřába. Člena exekutivy nešťastného Johna F. Kennedyho, člověka, který zřejmě doplatil na atmosféru konfrontace mezi supervelmocemi. Uteklo naštěstí od té doby mnoho vody kolem Kuby či Vietnamu, leč není to bohužel dlouho, kdy nepříjemně zastydlí „studenoválečníci“ strašili návratem zápasu euroatlantického prostoru s Východem. Obnovením „cold war“.
Nebezpečné výhonky minulosti přežívají na obou stranách, ačkoli na (informačně) svobodnějším i pružnějším Západu působí nepřípadněji. Jejich „živou vodou“ je zneužívání neznalostí aktuálních dějů a procesů, hysterie z ohrožení – vystupňované například po 11. září 2001 – či tradiční paranoie „ruského medvěda“ z „bezbožných“ cizinců. Takto zatížené osobnosti nevidí, nebo nechtějí vidět, že Rusko není Sovětským svazem, na jehož neokoloniální roli navazuje Čínská lidová republika.
Bushem mladším šéfované, v podstatě pseudoreaganovské Spojené státy americké jsou pasé. Pravděpodobně též proto, že loňská mikroválka Moskvy, potupení neprozíravého gruzínského „demokrátora“ Saakašvilliho, nerozpoutala vášně, jež měla blesková porážka Američany vycvičené, vyzbrojené (a dost možná i účelově, kvůli volbám poštvané) armády rozpoutat. – Ideologové žijící coby stařičcí bolševici z minulosti mohou už jen sledovat, že reálpolitika Obamových USA pracuje skutečně jinak. Leč nikoliv tak, jak to kdysi dělal Gorbačov, jenž nyní smutní, že za jeho vlády byly vztahy s Washingtonem daleko lepší. Není divu, když „Gorby“ mnoho dával a málo dostával. – Novosvětský místoprezident Joe Biden už v únoru slíbil resetování ochladlých vztahů, stávající dvoudenní návštěvě Kremlu těsně předcházelo obnovené rokování na bázi Rady NATO-Rusko a nechybí ani další příznaky mocenského oteplování… Rozhodně však nikoliv globálního.
To je to, oč tu běží, řečeno se Shakespearem: krom smluv o jaderném odzbrojování existují jiné potíže vyžadující si vzájemnou úzkou spolupráci. Bílý dům tone v okupačním moři Afghánistánu, kde si postsovětské elity ponechaly vliv a nabídnout mohou také širokou logistickou podporu. Bez významu by nebyla ani jejich pomoc při jednáních s Íránem, jehož vměšování do iráckých záležitostí nepřehlédne slepý, anebo tlaku na nevyzpytatelnou KLDR. Duo Putina s Medvěděvem může uspokojit protihodnota Ukrajiny mimo Alianci, definitivního opuštění středoevropského projektu protiraketové obrany či Ruska konečně akceptovaného Světovou obchodní organizací (WTO). Kdo získá nakonec víc, je velká neznámá, jenže situace právě vypadá, že za kratší konec provazu tahá Obama.
Pavel Kopecký
Mgr. Pavel Kopecký, politolog a publicista