Lisabonská smlouva - hlavní poražený je Paroubek

Jan Ziegler

Znovu se potvrzuje, že současný vládce Lidového domu nemá na to, aby byl premiérem této země. Další příčinou jsou spory ohledně vyjádření prezidenta Václava Klause, který podpis Lisabonské smlouvy podmínil dodatkem, jenž by zamezil restituci majetků sudetských Němců. Jiří Paroubek velký příznivec Lisabonské smlouvy najednou obrátil a prý je tedy potřeba se vážně zabývat prezidentskou námitkou.

Co z toho vyplývá? O prezidentu Klausovi si můžeme myslet co chceme, ale je to čitelný člověk. U něj víme, co od něj můžeme čekat. Proti Lisabonské smlouvě brojí od počátku a tak je jasné, že udělá všechno proto, aby jeji ratifikaci oddálil. I když jeho poslední vystoupení komentovat nebudu. Je faktem, že většina právních expertů se shoduje: „Lisabonská smlouva neumožňuje jakékoliv majetkové přesuny v Sudetech ve prospěch odsunutých Němců."

U předsedy ČSSD Paroubka je tomu jinak. To býval vždy horlivý propagátor LS a mluvil o ní kudy chodil jenom v tom nejlepším a každému, kdo si dovolil být proti, to pořádně vynadal do extrémistů. Smlouvu bral tak, jak byla přijata Poslaneckou sněmovnou. Tam pro ni sám hlasoval a absence nějakého dodatku mu vůbec nevadila.

Teď je najednou všechno jinak. Holt u Paroubka si musí člověk dát pozor, protože to, co bylo řečeno ráno, už nemusí platit odpoledne. Vysvětlení se v tomto případě nabízí dvojí, šéf oranžových se už vidí vítězem příštích voleb do Poslanecké sněmovny a tak nechce dráždit hlavu státu, která by třeba mohla dělat obstrukce při jeho potenciálním jmenování premiérem.

Druhým důvodem může být záliba páně Paroubka v průzkumech veřejného mínění. On dobře ví, že v určité vrstvy české společnosti slyší na heslo navracení majetku sudetským Němcům a daří se v nich vyvolávat strach z této fiktivní možnosti. Tyto vrstvy se navíc řadí většinou k potenciálním voličům levice a tedy i sociální demokracie. Vrchní socialista si proto spočítal, že když si začne notovat s prezidentem Klausem, tak u těchto lidí získá body.

Ovšem já a se mnou jistě i normální rozumní lidi těžkou mohou chtít, aby vládu vedl člověk, jehož krédem je ono známé lidové přísloví: „kam vítr, tam plášť.