Co je pozitivního na kauze Marek Benda

Jan Ziegler

Není pochyb o tom, že syn významného disidenta to má v Poslanecké sněmovně jak se říká za pár. Za prvé jej ODS dala v Praze, kde kandiduje na nevolitelné místo a za druhé po svém včerejším televizním vystoupení se odepsal. Ale jeho případ je zároveň důkazem, že to s demokracii u nás není tak špatné.

Musím zdůraznit, že titulová aféra není jen záležitostí občanských demokratů, ale i těch sociálních viz podivný inženýr Petr Benda, šéf severočeské ČSSD. Bývaly doby, kdy naši zákonodárci měli v sobě alespoň krapet cti v těle a v takových případech abdikovali, viz případ dřívějšího předsedy ODA Jana Kalvody a dalších.

(JUDr.) Marek Benda si tedy bude muset hledat jinou práci než je poslancování, protože zklamal. Není pochyb o tom, že jeho rigorózní práce o restitucích, která je navíc kopii té diplomové, nesplňuje pravidla, a už na první pohled neobsahuje oněch povinných sto normostran,jak to stanovují pravidla plzeňské fakulty.

Pan Benda by si měl uvědomit, že takto klesl na úroveň komunistických papalášů za bývalého režimu, kteří pro sebe získávali výhody za jakoukoliv cenu. Právě proti takovým manýrám jeho otec Václav Benda v disentu bojoval a myslím si, že se nad činem svého potomka v hrobě obrací. Možná se však mýlím, třeba Marek Benda napsal svoji práci v dobré víře a neuvědomil si, že musí mít více stran. To by bylo ovšem také špatně, student, který neví jaké parametry má mít diplomka, nemá na vysoké škole co pohledávat. I když okatě veliké písmo v Bendově díle spíše svědčí o úmyslném podvodu.

Holt někteří lidé bez rozdílu náboženské, politické, sexuální orientace atd. mají sklony obcházet předpisy. Tak tomu bylo, je a bude.

I za rudé vlády docházelo k masivním studijním podvodům a titul RSDr. (lidově řečeno rozhodnutím strany doktor) z vokovické Sorbonny pro krejčíka Vasila Bilaka a jemu podobné je toho důkazem. Nemluvě o tom, jak studovali, respektive spíše nestudovali mnozí synkové a dcerky prominentních komunistů a přesto vysoké školy absolvovali.

Rozdíl proti bolševické éře tady přesto je. Podrazy komunistů a jejich příbuzných zůstávaly utajeny. Těžko by se totiž našel novinář, který by si dovolil na ně upozornit, protože by riskoval svoji existenci a mohl by si rovnou hledat místo někde u zametací čety. Rudí si byli jistí, že na ně nikdo nemůže a tak si dělali, co chtěli.

Kdežto v současnosti se žurnalisté s takovými kauzami nepářou, což je moc dobře. Přece je to jenom určitá záruka, že případní podvodníci si musí dávat pozor, poněvadž to mají o dost víc ztížené než dříve. To je důkazem toho, že to s demokracií u nás není zase tak špatné a kontrola tady funguje. Nedávno jsem se bavil s jedním známým z Ruska a tem se mi svěřil ve stylu, „nechápu, proč je u vás kolem té plzeňské právnické fakulty takový rozruch. To, co se tam děje, je u nás na univerzitách naprosto normální." Jsem tedy rád, že žiji v zemi, kde takové nepěkné činy dětem prominentů, přece jenom úplně beztrestně neprochází.