Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Karel Hašler jako Leoš Mareš své doby

Jan Ziegler


Výročí narození významného českého umělce, nesmírně statečného člověka a výrazné osobnosti své doby si zaslouží větší pozornost, než je mu věnována. Písničkář a skladatel Karel Hašler se narodil na pražském Zlíchově před sto třiceti lety 31. října 1879.

Moje přítelkyně mě kdysi namítla, co je vlastně na tom Hašlerovi tak zajímavého, vždyť ty jeho písničky, to byla Nova tehdejší doby. Uznávám, že jeho skladby jako Strahováček, Po Starých zámeckých schodech, Ta naše písnička česká atd. nejsou kdovíjaké umělecké skvosty, ale lidi je mají pořád rádi, koneckonců zpívají si je dodnes a jsou milé.

Přirovnání s Novou není úplně od věci, Karel Hašler byl ve své době nesmírně populární, akorát k jeho smůle ještě nevysílala televize, jinak by jeho sláva byla ještě větší.

Ano, už jeho manželka Zdena Frimlová, sestra slavného skladatele Rudolfa, mu vytýkala vystupování v kabaretech a pokleslý žánr, který prý provozuje, ale jak on ji kdysi trefně odpověděl , že ten „pokleslý žánr" zajišťuje celé rodině slušné živobytí a měl pravdu. Můžeme se o umělecké kvalitě jeho díla polemizovat jak dlouho chceme, ale lidem se líbili a s tím strážci umělecké čistoty nic nenadělají.

Vyhlášený pražský kabaretiér také správně odhadl komunisty, které nenáviděl, jako pokrytce a zločince. Správně je vystihl v jednom ze svých hitů „Kam pak na nás bolševici," kde se prorocky zpívá „dobře víme, jak ta vaše volnost vypadá." Gulagy a popravčí čety.

Svoji statečnost prokázal Karel Hašler v letech nacistické okupace a zaplatil za ní životem. Jezdil po vlastech českých, zpíval své písničky, které doprovázel trefnými protiněmeckými narážkami. Byl zatčen gestapem, a s výstrahou aby toho nechal, propuštěn. On ve své činnosti nepřestal a na svých vystoupeních dál zpíval na melodii Hochů od Zborova novou verzi „hoši od gestapa, vy v té zemi spíte, vy se nikdy více domů nevrátíte." To si samozřejmě Gestapo nenechalo líbit, Hašlera zatklo podruhé a on skončil v koncentračním táboře Mauthausen, kde v prosinci 1941 umírá. Traduje se, že již jako těžce nemocného jej vyvlekli dozorci pod v zimě ven na mráz a polévali studenou vodou. Prokázal velké hrdinství, daleko větší než mnozí komunisté, kteří často boj proti nacismu pouze předstírali.

Doufám, že mně pravověrní Hašlerovi ctitelé odpustí srovnání s Leošem Marešem, ale oba mají společnou houževnatost, s níž se dokázali prosadit mezi přední hvězdy své doby. V dobách I. světové války vyrazil šéf činohry Jaroslav Kvapil Hašlera z Národního divadla kvůli tomu, že nepřišel na představení, v němž hrál epizodní roli. Hašler se tenkrát vrátil z namáhavého turné v Brně a zaspal. A v této situaci se objevila jeho velikost, nenadával na poměry a nedožadoval se vyplácení sociálních dávek a podpor (to ostatně tenkrát nebylo zvykem), ale jako pravicově orientovaný člověk se začal živit vystupováním v kabaretech a to velmi úspěšně.

Podobně Leoš Mareš, na jehož Superstar se nedívám, ale respektuji, že tento člověk, jehož jméno se kdysi v různých kruzích vyslovovalo s opovržením, bojoval houževnatě o místo na slunci a vyhrál, tak jako kdysi Karel Hašler.



Jan Ziegler
publicista
 
  Přístupy: 26170 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA