Socialisti zleva i zprava!
Jan Suchánek
Je vidět, že prý reformní baťoh má svého ideologa, který ekonomické vědomosti získal při studiu marxismu-leninismu na vojenském gymnáziu. Aby tento Dalíkův valašský frontman dostal prostor, musel být poslední ekonom občanských socialistů na financích nahrazen lidoveckým chemikem. Ten chemik pověřil formulací Dalíkova valašského frontmana reformy byrokraty, které zdědil po marxistovi Sobotkovi. Taky to podle toho dopadlo (ideologickou shodou).
Důvod likvidace posledního ekonoma občanských socialistů potvrzuje přiznání, že Tlustého část „Modré šance“ byla použita občanskými socialisty jednorázově jen pro účely předvolebního se odlišení od ekonomické erudice marxistů Paroubka a Sobotky. Vedle Dalíkova frontmana to přiznal před týdnem i ten pravicový ministr, který před volbami bojoval za práva majitelů nájemních bytů, aby po získaní ministerských prebend začal proti vlastnickým právům majitelů nájemních bytů bojovat sám, ministr, který se přiznal chráněn poslaneckou imunitou k zneužití soudního systému k obchodnímu nátlaku na majitele Setuzy. Prohlásil k úžasné radosti svého nedělního televizního soupeře, politického konkurenta a ideologického souvěrce, že by Tlustého část „Modré šance“ tento stát ekonomicky zlikvidovala.
Je vidět, jak jsou všichni až na vzácné výjimky zblblí leninskou variantou marxismu a zkorumpovaně stále hrají na přízeň nízkopříjmových voličů útokem proti buržoasii k zajištění pokračování sociálního státu. Buržoasii to musí být lhostejné, protože ta se po vzoru Kelnera a jemu podobných podnikatelsky a daňově odstěhovala do zahraničí. Buržoasie zde ani nemá žádnou representaci a koho representuje Dalík, nikdo ani nezkoumá. Malí podnikatelé, živnostníci se rozpomněli a vrátili se k socialistickému modelu šedé ekonomiky, které se říkalo melouchaření. Do šedé ekonomiky vládní baťoh posune další podnikání.
Nikdo neumí rozdělit problém tak, že nejdříve budeme řešit, jak vytvořit národní bohatství nebo zintensivnit jeho tvorbu, a pak, jak to bohatství budeme rozdělovat. Taková diskuse by demaskovala financování sociálního státu na dluh či za cenu zmenšování národního bohatství. Takže finálně jde v reformním batohu jen o nesrozumitelný a záměrně pozornost matoucí mišmaš byrokratického intelektuálního odpadu, v kterém jsou skryty významné sabotáže tržního hospodářství.
Co ta vláda chudák měla jiného dělat, když jde jen o to, demonstrovat těm babičkám, zkušené budovatelky socialismu, co je většinově volí, že stejně jako ony ani oni ničemu nerozumějí a že je babičky mohou dál volit k obrazu svému jak za mlada komunisty. Vždyť snad nikdo z politiků nechápe, když už jsme se idiotsky k uspokojení naší závisti rozhodli být pouze národem nájemně pracujících za mzdu a příjemců sociálních dávek, že dobře se můžeme mít pouze, když aspoň někoho z nás bude někdo chtít zaměstnat. Jinak se můžeme nechat jako v Sev. Koreji nebo na Kubě zaměstnat jen státem i s těmi důsledky.
Aby nás někdo chtěl najmout k práci a zaplatit, pak musíme být laciní a navíc, jak již zavedeno, nesmíme chtít po cizím zaměstnavateli žádné daně. To se vedlo Paroubkovi a spol. Toho voliči asi znovu zvolí za premiéra, protože lživě slíbí penzistům a sociálním závislákům, že ti bohatí je uživí ze svých sankčních daní, aby to pak zaplatili jen ti průměrně a lépe placení zaměstnanci. Pokud chceme být nelacinými zaměstnanci, pak musíme zapomenout na odbory, marxisty, socialisty a musíme buržoasii vytvořit takové podmínky, aby se zde o nás prala a předháněla se o to, aby nám mohla za naši námezdnou práci zaplatit.
Proč o tom vůbec píši? Jde o přežití národa! Tahle reformní sabotáž, ani radši nečtu jak dalece rozvinutým mnohonásobným zdaněním kapitálových toků, způsobí, že zde mladí nevydělají víc peněz, aby si mohli koupit byty a pořídit děti! Meloucháři žádné akcie nikdy nevydají a ve velké zaměstnavatele se nezmění. Mnohé a ne zločinné správce konkurzních podstat a jejich soudce bychom museli k podnikání iniciovat, nalákat, aby zde byli ochotni podnikat, zvyšoval poptávku po pracovní síle, aby se v návaznosti na tuto poptávku mohly zvýšit mzdy a z těch mezd bylo možno uhradit tržní nájmy.
Když si uvědomíme, že osamělí důchodci si ze svých dotovaných „nadměrných“ bytů volí socialisty, aby jim na úkor mladých potencionálních rodičů zajistili další vykořisťovaní vlastníků nájemních bytů, pak musíme přiznat, že jde skutečně o reformní sabotáž. Selhání sociálního státu zdůrazňuje stárnutí populace, které vládnoucí elity urychlují prodlužováním bytové nouze mladých potencionálních rodičů, ve prospěch pensiovaných uživatelů majiteli dotovaných „nadměrných“ bytů. Právě ten lidovecký chemik na financích v kritice Tlustého reformy se odvolal na lidoveckou prorodinou politiku, aby tím přiznal reformní podvod na národě. Jedině poptávka po práci stimulována minimálním daňovým zatížením kapitálu, nákladu ne něj a distribuce zisku z něj může přinést mladým šanci na růst mezd k financování rodiny.
To všechno souvisí i s šancí na penzijní reformu. Stále větší a větší podíl kapitálu v moderní ekonomice jsou úspory na stáří. Když marxističtí byrokrati budou reformovat ekonomiku pro nekvalifikované vládní socialisty ať občanské, lidové, zelené či demokratické, pak to vždy skončí špatně. Stejně jako před lety s privatizačními fondy. Pamatuji si, jak se nám podařilo přemluvit rozpočtový výbor a klub ODS, aby daně z dividend byly zrušeny. Marxisti z financí si vymysleli hrozbu ztráty neexistujících desítek miliard na daních a laičtí politici se podělali strachy. Tihle socialisti spoření na důchody nikdy neumožní. Jak komouši, kříženci komára a mouchy. Co nezbodaj to poserou!
Stejně je všechno jedno, když kapitál, úspory a byty, to vše představuje vlastnictví, které marxisti, pokud se nejedná o jejich vlastní majetek, nechtějí chránit. V očích marxistů a socialistů zůstává majetek těch druhých, majetkem získaným z nepoctivého zdroje, který nepožívá dle zákona ochrany osobního vlastnictví. Mám dokumentující rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu. Ty potvrdily, že u nás policajti a prokurátoři nemohou občanům chránit vlastnická práva před zločinci, protože soud ještě pravomocně nerozhodnul, že se jedná o zločin. To je presumpce neviny k realizaci proletářské revoluce prostřednictvím sociálního státu nebo k totálnímu převzetí státu třeba konkurzní mafií.
To jsem od reformního baťohu dostal už docela daleko. Jen nemůžu v této souvislosti nepoukázat na právní nevědomí Dalíkova valašského frontmana a Tlustého oponenta. Ten se prý v otázce Čunkovy viny neústavně zcela spoléhá na posouzení viny prokurátorem. Jak za bolševiků. Ten výplach mozku na vojenském gymnáziu měli skutečně dobře zvládnutý. A zase jako obvykle v národě závistivců. Stačí hrst peněz v rukách Čunka a není třeba žádné prokázání ze zákona nezbytného poškození obecného zájmu v souvislosti s domnívanou Čunkovou korupcí.
Zpět k reformě. Proti Tlustého návrhu nejsou kvalifikované argumenty. Politici jsou závislí na podobně na sociálním státě závislých voličích. Ta závislost je překážkou reformě. Závislosti se zbavuje nerado. Vždyť, když Američani dali Valachům vybrat mezi záchranou Tatry a konzumací alkoholu v pracovní době, Valaši prý zvolili alkohol. Ministři jsou díky absenci své kvalifikace a podpory nezávislých odborníků zcela závislí na byrokratických ministerských aparátech a byrokrati rádi k zajištění vlastních sociálních prebend využívají šance s politiky manipulovat nebo je dokonce vydírat.
Zoufalství Tlustého oponentů demonstrují jejich fikce toho, že by se našli statisíce až milióny blbců, kteří by přiznávali prodej pár jablek ze zahrady a v důsledku toho zavalili finanční úřady nezvládnutelným přílivem daňových přiznání. Když takový oponent, když je přitlačen ke zdi, argumentuje tím, že ve statickém modelu mu vychází něco jiného než Tlustému. Ten statický model je opět přiznáním jak vláda a její byrokrati jsou hluboce v reálném socialismu a nevzdělaně jak SPK (státní plánovací komise) aplikují ekonomickou pavědu, vědecký socialismus.
Já bych si přál, aby se našlo v ODS dost charakterů, kteří nejsou jen převlečenými socialisty a kteří Tlustého podpoří a prosadí jeho návrh. Mají k tomu obrovskou šanci. Ta vláda v souvislosti se svým baťohem počítá, že poslanci jsou zkorumpováni svými korýtky natolik, že nebudou mít odvahu vyprovokovat předčasné volby, kdy by mnozí mohli o ta korýtka přijít. Jenže ta vláda je těmi koryty ještě zkorumpovanější a Paroubek je dost chytrý a ze Slovenska poučený, aby chtěl, aby nezbytnou a opravdovou reformu za něj udělal někdo jiný. A je dost chytrý, aby věděl, že vládní baťoh reformou není. To je pro Tlustého návrh skvělá šance a pro národ a pravicovou vizáž ODS aspoň částečná záchrana. Jinak tady v téhle zemi nakonec třeba zůstanou jen politici, kteří budou dle evropského práva slovenským (a možná rumunským a bulharským) cikánům financovat jejich populační explozi rozdělováním sociálních dávek ze svého.
Stačí jen několik odvážných a nulová tolerance. Stačí se na to dívat tak, že v prvé řadě musí Dalíkův valašský frontman zajistit nastávající matce svého levobočka statisícový příjem v mateřské z našich daní, ona musí zůstat ve funkci, a proto on rád na Tlustého návrh přistoupí. Zelení by se ke korytům dostali po nových volbách už jen s Paroubkem a to by si nemohli už vůbec hrát na charaktery, tak to taky radši odsouhlasí. A lidovci, ti by svůj nesouhlas nemuseli politicky přežít vůbec. Je tu také hrozba, že nové korupce znemožní vládě v nových volbách použít argumentaci starými korupcemi. Není co řešit, Tlustého návrh nemá překážku! Přesně podle zákonů profesora Parkinsona, stačí jen jeden nemanipulovatelný, nezkorumpovaný!
Tlustému a jeho spolupracovníkům bych chtěl připomenout, že v nárůstu ceny akcie je zahrnuta i nevyplacená dividenda. A pokud Tlustý rozumně nechce zdanit dividendy, pak ať nedaní ani příjem z prodeje akcií. Taky je třeba dobře ohlídat zabránění dvojímu zdanění při distribuci zisku v koncernech a (penzijním) fondům.
Jan Suchánek