Můžeme se bránit? Nepochybně ano
Pavel Bém
25.09.2006, MF DNES
Krev, pot a slzy! Slavný výrok Winstona Churchilla, kterým se dotýká největšího zla 20. století. Dnes před námi nestojí hitlerovská třetí říše, ale jiný a možná ještě zákeřnější protivník. Militantní, fundamentalistický, dnešní globální svět černobíle rozdělující, a o to zákeřnější, ale přitom téměř neviditelný. Už dlouho jej vnímáme z uctivé vzdálenosti.
Před pěti lety v hrůzném obrazu tragické "reality show" při letadlových atentátech na dvojčata v New Yorku. V dalších letech se pak tento neviditelný ďábel přiblížil i k našim hranicím, v Londýně či Madridu. A v pátek bohužel i k naší metropoli.
Co z toho pro nás plyne? Máme se bát? Máme se stěhovat? To všechno je nejspíš to, co by si náš neviditelný nepřítel přál. Nikoliv. Naším údělem je přijmout rizika a hrozby dnešní doby a zároveň nepřipustit, aby do našeho života vstoupil chaos. I když problém rozhodně není banální, zachovejme chladnou hlavu. Panika ničemu nepomůže. Dál choďme do práce, do luxusních pražských restaurací i těch nejobyčejnějších putyk. Dál choďme na koncerty vážné hudby do proslulého Rudolfina nebo na rock and pop ztělesněný Madonnou nebo Pearl Jam.
Můžeme se bránit? Nepochybně ano. Zvýšená bezpečnostní opatření, více policistů. Fungující systém města - a o něm mohu s plnou odpovědností říci, že skutečně funguje. A co víc? Kvalitní zpravodajská práce a spoleh na naše alianční partnery v NATO. Nemáme nic zadarmo - i my vysíláme lékaře, chemiky, polní nemocnice, piloty a řadu dalších tam, kde je jich třeba.
Zlu je třeba se postavit čelem. Naši kulturu, hodnoty, čest, historii, svobodu, sebevědomí musíme chránit. Praha má za sebou mnoho těžkých chvil. Přes rudolfínskou slávu, Bílou horu, švédské rabování, zrození zázraků 1. republiky až po protektorát, květnové povstání a čtyřicetiletou diktaturu proletariátu.
Pochopitelně se svobodným vydechnutím v květnu 1945 a s bohužel nesplněnou euforií na jaře roku 1968. Dnes je Praha silná, krásná, úspěšná, atraktivní, se sebevědomými Pražany, kteří se nenechají zastrašit. Věřím, že drtivá většina z vás se mnou bude souhlasit.
