Evropa ve šlépějích Gorbačova?
Robert Šalda
Odnaučit Evropany pít a ochránit je před zhoubnou alkoholu, nebo jen přihrát nové spotřebitele jedné zájmové skupině? To je otázka, která visí na snahou Evropské komise omezit prodej alkoholických nápojů. Ať tak či onak, oba motivy jsou značně pochybné.
Návrh eurokomisaře pro cla a daně Láslo Kovácse počítá s navýšením spotřební daně z piva v zemích, kde je tato daň poměrně nízká. Mimo jiné je mezi nimi i Česká republika. Daň by měla vzrůst do roku 2010 o 60 haléřů na litr. To znamená, že na jednom „lahváči“ by se toto navýšení projevilo 30 haléři. To se sice na první pohled nemusí zdát jako závratná částka, avšak z principu je takový postup velmi špatný. Eurokomisař původem z vinařského Maďarska se sice ohání snahou o valorizaci daňových příjmů o inflaci, avšak je zajímavé, že stejný postup se nesnaží zvolit například i v případě vína, které v řadě zemí není spotřební daní zatíženo vůbec. Rozdílné sazby spotřebních daní přitom na fungování Evropské komise nemají žádný negativní vliv.
Ovlivňovat spotřebu alkoholu nechtějí evropské instituce pouze změnami daňové zátěže. Poměrně čerstvé jsou i návrhy na výrazné omezení prodeje alkoholických nápojů vůbec. Podle některých návrhů by podobně jako cigarety měly lahve s alkoholem obsahovat varování o škodlivosti obsahu a na jejich prodej by měly být vydávány licence.
To, že alkohol zdraví zrovna neprospívá vědí i žáci obecné školy. Zvýšení jeho ceny nemá na člověka propadlému tomuto zlu nijak zásadní vliv. Jejich osudy každodenně ukazují, že na svoje pití si peníze vždy najdou. Ztížení prodeje a jeho regulace pak může přinést jediné. Růst byrokracie a prostor pro korupční jednání. Aplikovat skandinávské metody i na středoevropské pivaře či středomořské vinaře je zjevný nesmysl a doklad o neustále pokračující snaze unifikovat Evropu v jeden šedý byrokracií obalený celek.
O marnosti snah takto bojovat s metlou lidstva se lidé již mnohokrát přesvědčili, ať již to byla doba prohibice ve Spojených státech třicátých let, či druhá polovina let osmdesátých, kdy se o něco takového marně pokoušel v tehdejším Sovětském svazu Michail Gorbačov. Výsledky to mělo jediné, rozmach černého trhu a s tím související růst kriminality. Evropa by tak měla nechat na svých jednotlivých zemích, jak si poradí s neduhy alkoholismu, či jak naplní svůj státní rozpočet. Jinak by se nám mohlo jednoho dne stát, že si pro pivo půjdeme jen při zažívacích problémech s receptem od lékaře v ruce.
Robert Šalda
Asistent poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona