Proč ODS prohrála v Olomouckém kraji?

Zbyněk Klíč

ODS drtivě vyhrála volby do EP, jeden kraj jí však zůstal znovu zapovězen – ten Olomoucký. Stalo se tak již ve sněmovních volbách, krajských a i nynějších evropských. Co stojí za neúspěchem ODS v kraji, který reprezentuje místopředseda ODS Ivan Langer.

Předně je třeba říci, že to není osoba Ivana Langera. Ve dvou ze třech posledních volebních klání totiž ODS v rodné Langerově Olomouci zvítězila, a to včetně parlamentních voleb, kdy sám někdejší ministr vnitra kandidoval. Svalovat tedy vinu na jeho osobu je velké zjednodušení.

Porážka má řadu jiných a složitějších příčin, a jako první je třeba zmínit ty ekonomické. Třetí největší moravský kraj je totiž co do výše HDP druhým nejméně vyspělým v celé republice (po Karlovarském), je zde druhá nejnižší průměrná mzda a nezaměstnanost nad deseti procenty.

Levicová tradice a průmysl
Olomoucký kraj je zároveň oblastí, kde je silná tradice strojírenství, které tradičně plodí levicově smýšlející voliče. Příklady takových měst je zejména Prostějov, Přerov, Uničov, ale samotná Olomouc a její okolí.

Specifickou roli hraje ve struktuře kraje severní okres Jeseník, který je od zbytku kraje prakticky odříznut jesenickými pahorky, je zde nejvyšší nezaměstnanost a právě zde socialisté dosahují nejlepších výsledků. Na druhou stranu to na něj nelze svádět, protože ODS prohrála ve všech okresech právě s výjimkou Olomouckého.

Taková struktura pravici přirozeně nenahrává. Podobné problémy má třeba i sousední Zlínský kraj, který si však do značné míry zachoval svoje lidové (křesťanské) tradice a významný podíl hlasů zde proto získává KDU-ČSL. To na druhou stranu platí pouze pro malou část Olomouckého kraje. Přirozené brzdy levicové „vlny“ proto jsou na Olomoucku slabší.

Vina leží i na ODS
Vinu však nelze spatřovat pouze na externích faktorech, ale i v samotné ODS. Jako první z příčin vzešlých zevnitř strany je struktura kandidátky – zatímco třeba Moravskoslezský kraj nominoval bývalého hejtmana Tošenovského, Olomoucký kraj byl zastoupen lídrem Alešem Lebedou až na 13. (!) pozici za situace, kdy jiné kraje měly v první desítce i dva kandidáty. Olomoučané tedy neměli důvod pro ODS hlasovat.

Také struktura ODS úspěchu nenasvědčuje. Příkladem budiž situace ve středně velkém Prostějově a Přerově, kde se tříští síly do dvou místních sdružení, což nepůsobí navenek příliš důvěryhodně a zároveň oslabuje stranu při nabízení alternativ pro řízení kraje.
Naděje pro ODS na východě neumírá. Město Prostějov bylo nedávno ohodnoceno jako nejpřívětivější podnikatelům, nezaměstnanost zde klesá. Počet hlasů pro ODS v Olomouckém kraji také od posledních voleb do EP narostl. Situace ODS na březích Moravy tedy není ztracená, jen jí chytit za správný konec.