Teorie chaosu aneb ČSSD v papiňáku
Martin Mařák
Vzpomínáte si na film Čelisti? Pokud ano, jistě vám utkvěl v paměti temný hudební motiv ve stylu dudu-dudu-dum, jenž ohlašoval žraloka lidožrouta vynořujícího se z hlubin oceánu v blízkosti příští oběti. Na onu sugestivní melodii jsem poslední dobou často vzpomínal v souvislosti s aférou Orlen. Během posledních několika měsíců se občas neznámo odkud vynořilo tajemné dudu-dudu-dum hrozivě narušující společenskou rovnováhu, aby zase vše ztichlo a dále plynulo svou poklidnou cestou.
Ve stejné době jsem se znovu vrátil ke knize J.Gleicka o teorii chaosu, ve které autor popisuje zrod vědní disciplíny používající nový pohled na nelineární systémy, jimiž je obklopena naše existence a vlastně celý vesmír. Nebo lépe řečeno disciplíny o tom, jak se za určitých podmínek lineární systémy začnou chovat nelineárně a vstoupí do kvalitativně odlišného chaotického stavu. Když jsem tak byl ponořen do světa fantaskních fraktálových představ, napadla mě milá myšlenková asociace. Představte si třeba naše sociální demokraty v podobě homogenní tekuté látky vyplňující prostor solidní skleněné kádinky. Tekutina, jak ostatně můžete pozorovat, je zpočátku v klidu a hladina zůstává nehybná.
Nyní přikročíme k první fázi demonstrace a zapálíme laboratorní kahan pod kádinkou. Chvíli se nic neděje, kapalina nacházející se na dně nádoby se zahřívá. V určitý moment se však stane lehčí a dá se do pohybu, ve kterém vystupuje k hladině. Ve stejném okamžiku chladnější část klesne dolů. Průběh pohybu by se dal znázornit cyklicky otáčejícím se kruhovým válcem. Co se děje v kádince? Pan Miloš nemá rád pana Vladimíra, ani pana Stanislava, také paní Petra mu není příliš po chuti. Nikdo si tím neláme moc hlavu a všichni kamarádsky krouží ve vnitrostranickém bratrství. Společně se usmívají. Nejvíce pan Vladimír. Je totiž virtuálně za vodou v Bruselu a navíc se usmívá pořád. Je to takový jeho boží dar.
V další fázi demonstrace nepatrně zvýšíme teplotu a zjistíme, že tekutina se počíná chovat mnohem zvláštněji. Doposud lineárně kroužící válec začne najednou oscilovat a za určitých podmínek může dokonce spontánně změnit směr rotace. A co na to ještě před nedávnem homogenní obsah kádinky? Pan Miloš poradil panu Jirkovi, aby se zbavil pana Standy a jeho přátel, neb mu od nich hrozí jisté nebezpečí. Pan Jirka vysílá do Polska svého posla pana Zdeňka ( krycí jméno James Bond ) tahat rozumy z pana Marka. Chtěl totiž přímé informace, nikoliv zprávy přes telefon. Pan James se posléze setká v Praze s panem Jackem přičemž kují v tajemných kódech prapodivné pikle. Vše však natočí zvědavá televize a je po srandě. Pan James je okamžitě vyhozen z práce a nikdo ho nemá rád. Pan Jiří tvrdí, že se ho to netýká, protože se nic nestalo. A pak stejně za to všechno může pan Vladimír. Ten to tu tehdy přece řídil. Pan Vladimír, ten co je za vodou, se vehementně brání, zatímco pan Stanislav vše označuje za prasárnu. Ví, kdo to všechno nalíčil, neboť dotyčná osoba mu to oznámila mezi čtyřma očima. Nemá však svědky a důkazy a tak mu nezbývá, než mlčet. Paní Petra je raději všechny opouští a bude se věnovat své rodině.
Do procesu vstupují další nepředvídatelné okolnosti. Pan Martin má kandidovat v Praze, je však nepřijatelný pro platformu. Zčistajasna se objeví další komplikace, neboť jeho děti studují na prestižním gymnáziu za poněkud nestandartních finančních podmínek. Do laboratorního stolu navíc šťouchne rušivý element student Hučín a ještě odněkud z Krakowa dospějí neblahé zprávy. Kapalina v kádince chaoticky víří všemi směry, stojan se potácí ze strany na stranu.
Podobným způsobem, který jsem vám právě popsal, se chová i atmosféra. K jejímu studiu si americký vědec E.Lorenz sestavil matematický model, s jehož pomocí studoval proudění atmosféry zahřívané zespodu a ochlazované z vrchu, jinými slovy vývoj počasí. Tzv. Lorenzův atraktor představuje jakési trojrozměrné nekonečně kmitající zvětšující a zmenšující se motýlí křídla, které nikdy nepřekročí danou hranici. Zároveň se žádný z bodů obrazce nikdy neobjeví na stejném místě a společně vytváří jakýsi spontánní chaos v netušeném řádu.
Pokud bych chtěl celou metaforu ještě více zjednodušil, mohl bych zvolit přirovnání o Papinově tlakovém hrnci. V první fázi pokusu se nic zvláštního neděje, ve druhé fázi nás překvapí občasné zasyknutí tepelné pojistky, v dramatické třetí fázi pojistka freneticky rotuje zvýšenou rychlostí za šíleného syčení až do okamžiku, kdy se vše relativně zklidní. Po chvíli opět vypukne randál a vše se nelinárně opakuje.
A tak zatímco celá aféra Orlen jen tak doutná za občasného vyšlehnutí osamělého plamenu, dny plynou a volby se blíží. Pro ČSSD je to podle mne ta nejhorší z možných situací. Pokud by se všechno objasnilo a ukázalo by se, že to byly jen ničím nepodložené fámy, nebylo by co řešit. Pokud by došlo k velikému třesku a popadalo by pár hlav, obrozená ČSSD by mohla vstát z popela a pokračovat v existenci. Ale bohužel pro ni je uzavřená v Papinově hrnci, tlak stoupá, jednotlivé frakce se dostávají do zákopové války, nervozita se zvyšuje a jak už jsem uvedl, volby jsou za dveřmi.
Docela mě zajímá, kdo první ztratí nervy....
Použité prameny a literatura:
James Gleick La théorie du chaos
Ing. Václav Uruba, Csc (podrobné vysvětlení Lorenzova atraktoru) http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=81
Leoš Maršálek fraktály, atraktory (doporučuji navštívit galerii fraktálů) http://goro.pescz.cz/fraktal_druhy.php
Chtěl jsem Miloše Zemana za prezidenta (rozhovor s bývalým premiérem, ve kterém se objevuje zmínka o organizátorovi všech malérů, jenž se přiznal mezi čtyřma očima)
Lidovky Centrum.cz
Vláda ČSSD s podporou KSČM je legitimnější než velká koalice (rozhovor s nynějším premiérem, ve kterém se nám dostane vysvětlení, jak to vlastně bylo s tím Jamesem Bondem)
http://pravo.novinky.cz/p213a18a.php