Není tu velká šance, že nám stát s Romy pomůže
Petr Gandalovič
HN: Veřejnost před měsícem zaznamenala v ghettu v Předlicích hromadnou rvačku. Není to signál, že se situace zhoršuje?
Šlo o sousedský konflikt, který se čas od času přihodí. Městská policie srocení rozehnala velmi profesionálně a razantně, ani nedošlo ke zraněním. Zájem médií byl přehnaný, od dob Matiční ulice jsou novináři zvyklí nasazovat Ústí psí hlavu. S městskou policií dokážeme udržovat pořádek.
HN: Máte sociální programy pro nejchudší Romy?
Chceme zabránit, aby se do problémů dostaly další generace, a proto pracujeme s dětmi. Dotujeme školy ještě nad rámec normativu, aby ve třídě mohlo být méně dětí spolu s romskými poradci. Podporujeme romská kulturní zařízení, která se snaží využít volný čas dětí po vyučování.
HN: Využíváte terénní sociální práci mezi nejchudšími rodinami?
Funguje v Předlicích a Krásném Březně, existují také komunitní centra. Neziskové organizace mohou žádat o pomoc Radu vlády a evropské fondy, například Equal. Přitom je podporuje Centrum komunitní práce založené magistrátem, které jim pomáhá při zpracování žádostí o grant.
HN: Daří se vám spolupráce se státními institucemi?
Nevidím v tom velkou perspektivu. Systém sociálních dávek vychovává generace závislé na sociální pomoci, děti tu berou jako naprosto normální, že se dvacátého chodí pro dávky.
Uvítal bych také větší podporu v represívních aktivitách v oblasti drog, vydírání a lichvy. Se státní policií se ale spolupracuje dost obtížně. Při potlačování distribuce drog je policejní vyšetřování tajné, navíc policistům jde o větší ryby. My však víme, kolik škody může způsobit i malý dealer.
Nedaří se ani potírat předražené nájmy. Lidé v těžké situaci podepisují smlouvy, kdy platí několik tisíc za jednopokojový byt čtvrté kategorie. K tomu je vede sociální systém, který doplácí cenu nájmu k životnímu minimu. S tím vyděrači počítají. Bohužel lidé nechtějí svědčit, ať jde o nájmy nebo lichvu. Trestné činy se v těchto oblastech těžko prokazují, s pomocí státní policie by ale šlo zkoumat daňové záležitosti.
HN: Dokáže město postupnými kroky situaci sociálně vyloučené romské komunity zlepšit?
Těžko říct. Nemáme dobrá měřítka, jak porovnávat - s výjimkou kriminality, záškoláctví a nezaměstnanosti. Se záškoláctvím nám to jde dobře. Můj optimismus vychází z toho, že pracujeme a nenecháváme chudé komunity napospas.
