Pospíšil to nezavinil!

Jan Suchánek

Tak prý ministr zavinil, že soudy nemají peníze. Jak by je mohly mít? Nemohly. Pokusím se vysvětlit, jak ty peníze taky mizí z justice v pěkným a téměř nevinným korupčním kanále. Představte si, že máte smůlu a jste nezaviněný svědek trestné činnosti mafie. Musejí vás odklidit. Naštěstí česká mafie jedná lidsky, účinnými metodami, které se během bolševizmu naučila. Prostřednictvím justice.

Stačí, že jste si koupili rohlík, o tom rohlíku jeho výrobce, který jej do obchodu dodal, zkresleně účtoval a o jeho tržbu krátil daň. Je sice známo, že ten rohlík je pro výrobce ztrátový, tudíž žádný zdanitelný základ jeho výroba nečiní, ale Vás obviní z toho, že jste se účastnil trestného činu krácení daně. Léta to vyšetřují, aby to nebyla tak zjevná podpora mafie, tak obviní i mnohé, kteří skutečně mohli mít s tím krácení daně, kdyby to nebyl ztrátový rohlík, něco společného. Nakonec se u soudu sejde devět obžalovaných, když dva další obvinění pachatelé dokázali mezitím již umřít.

Soudní senát má jednoho náhradníka, to znamená připlácet třem důchodcům k důchodu za to, že si krátí čas posezením si u soudu. Náhradník je, protože tak náročná věc, jako je neplacení daní z neexistujícího daňového základu, bude dle soudu náročným a dlouhým procesem a je riziko, že by se soud zadrhl na nemoci některého z členů senátu. Dlouhý a náročný soud bude, aby soud vyloučil důkazy, že se na činnosti mafie účastnil vyšetřovatel a žalobce tím, že budou znalci a svědci vyprávět dlouho o různých s věcí nesouvisejících fabulacích, protože skutečnost si stejně už nikdo nepamatuje, a dál jde jen o to, aby se odpovědnost za škodu a skutečné trestné činy promlčela.

Soud je totiž nesmyslný, obžaloba mimo skutkové podstaty dle trestního zákona. Bolševický trestní řád ani soudu nedává a strach nedovolí žádnou možnost nezákonné trestní řízení zastavit. Soud musí jednat. Nakonec zjistíte, že všichni nesmyslně obžalovaní jsou nějakým způsobem svědky trestné činnosti mafie a prvotním cílem trestního řízení bylo některé zastrašit a dnes druhým umožnit, aby nemohli být vyslechnuti jako svědci. Svědci musí mluvit pravdu a obžalovaní mohou lhát. Proto je taky obžaloba naprosto idiotská, aby Ti obžalovaní, kteří s mafií kooperují, byli ujištěni, že se jim opravdu nic nestane, pokud udrží jazyk za zuby. Dokonce to došlo tak daleko, že se jeden z obžalovaných ve prospěch mafie přiznal k své odpovědnosti za trestnou činnost, z které doposud ani nebyl obviněn.

Zatím šlo před obžalobou o pět let trestního řízení a před samotným soudem o dva roky seznamovaní se s obžalobou a teď o tři týdny hlavního líčení s tím, že další tři týdny jsou naplánovány. Tak dlouho to trvalo, aby se promlčela odpovědnost státu za škody takovým nezákonným trestním řízením způsobené. Většina obžalovaných má právní zástupce jmenované soudem, což je pěkný balík peněz, které musí zaplatit soud. A protože soudce není bolševický sekerník nebo dnes nemá odvahu se tak veřejně projevit, možná jen chce vedle mafie v klidu žít, tak bude hezky soudit, vydávat peníze soudu za znalce, jen aby se vyhnul rozhodnutí. A furt budou nabíhat náklady na přísedící a soudem určené obhájce. Dokonce se může stát, že letos už soudce nemá peníze na obhájce, tak se to musí natáhnout do příštího roku, aby to šlo až z příštího rozpočtu.

Jen bych chtěl vědět, jak podle soudců pan ministr spravedlnosti za takhle vznikající finanční tíseň soudů může. Navíc, když musí šetřit na to, až stát bude muset platit škody těm, kteří byli zločinně obviněni a obžalováni. Ono ve skutečnosti při pokračování socialismu formou sociálního státu, to nemůže být ani jinak. Socialismus byl ekonomikou nedostatku a sociální stát k takové nedostatkové ekonomice míří, aby v cyklických krizích vždy hodil zpátečku k tržnímu kapitalismu a trochu to zachránil. Justice však v sociálním státě musí soutěžit demonstrací svého nedostatku s ostatními sociálně potřebnými o rozpočtové prostředky.

Nedostatek finančních prostředků si justice umocňuje i sama tím, že stále soudí pro socialismus. Soudí proti vlastnickým právům. Soudí ve prospěch nájemců proti pronajímatelům, soudí ve prospěch státní zvůle proti občanům, poskytuje protiústavně imunitu soudcům, prokurátorům a mafiánům na ně napojeným, pokračuje ve spolupráci s bývalými řídícími důstojníky STB, nechává narůstat příslušenství ke škodám občanům i zahraničním investorům způsobeným a odrazuje kohokoliv, aby zde vůbec investoval či inkasoval zisky z investic.

Právě jsem se od jednoho takového soudu vrátil. Příslušenství tam naskakuje každý den o milión. Senát odvolacího soudu zamítl žalobu, že prokurátoři poslali policejního agenta ukrást stamilióny a pak to nechali správce konkurzní podstaty zlegalizovat. Nejdřív prvostupňový soud řekl, že za to nemůžou prokurátoři, ale jen ten agent a správce konkurzní podstaty. Mezitím tuhle fabulaci vyloučil jiný zkorumpovaný soud tím, že rozhodl, že za to nemůže ten správce konkurzní podstaty, protože mu to nařídil soudce. Jiný nezkorumpovaný soudce jim to mezitím zkazil a rozhodl, že celé konkurzní řízení asistované prokuraturou je nezákonné. Proto odvolací soud ve prospěch Senátem Parlamentu ČR dne 12.4.2007 diskutované konkurzní mafie neodvolatelně rozhodl, že škodu nezpůsobil ani konkurzní soudce, ani prokurátoři, ani správce konkurzní podstaty ani policejní agent, ale bez jakéhokoliv dokazovaní nebo předchozí aspoň zmínky osoba, které zemřela dřív, než vůbec škoda vznikla. Kdo nevěří, tak to mám nahraný pro investora, který zaplatí arbitráž proti naší zemi.

Nějaký justiční představitel dokonce přiznal, že kvůli ministrovi by hrozil soudům konkurz, kdyby jej zákon připouštěl. V tomto konstatování je však skryto mnou mnohokrát konstatované systémové integrování justice do konkurzní mafie. Žádný zákon nikde neříká, že by soudci byli vyloučeni z trestní odpovědnosti v souvislosti přiznaným nehrazením a vznikem neuhrazených závazků soudů. Právě s touto neústavní imunitou správci konkurzních podstat významně operují k svému prospěchu. Soudci proto tolerují policistům, že nezákonně nestíhají dlužníky, když potrestání dlužníků nechávají zcela v rukách konkurzní mafie a exekutorů.

Justice je možná odsouzena k nouzi také proto, že monopol moci způsobuje degeneraci intelektuálních schopností. Už od Darwina víme, že konkurence v živočišné říši přispěla k rozvoji lidských schopností. A najednou pro člověka soudce a prokurátora nic, žádná konkurence, absolutní moc. Taky mám skvělý rozsudek, který výsledek působení monopolu skvěle dokumentuje. Žaloba je zamítnuta, protože je pro soudce složitá, postrádá jednoduchou příčinu a následek. Žalobce si dovolil soud oslovit s multikauzální škodou, na které se podílel konkurzní soudce, správci konkurzní podstaty, správce daně, policie a prokurátoři. Copak jsme v nějaký „americe“, kde soudce dokonce musí projít konkurenční volbou a chtěj po něm průkaz schopností, třeba řešit multikauzální věci. U nás poškozenému s něčím takovým přístup k spravedlnosti nedovolíme, měl radši zůstat chudý, to by mu žádnou škodu udělat nemohli.

Jen si neumím představit, jak by se ti soudci tvářili, až je odmítne nemocnice plná stejně intelektuálně vybavených lékařů s konstatováním, že soudcův neduh je multikauzální. Stejně by tak mohly soudcům poskytovat službu specializované pojišťovny, které by jim odmítali vyplácet náhrady škody, když by ke škodě došlo v důsledku souběhu větru, deště, ohně a ještě by soudce někdo současně vykradl. Je otázkou, zda by takový soudce dokázal takovou multikauzální škodu u pojišťovny presentovat. Ten úpadek ducha způsobený absolutním monopolem dokumentuje příklad, když se předseda senátu dotazuje svědka, zda bude účtovat ztrátu času, že soudce předpokládá celou pracovní směnu. Svědek odpovídá, že pracuje od sedmi do 15:30 a soudce na to reaguje: „tak tohle teď nespočítám, dejte mi to písemně“.

Soudci ale tímto způsobem vytlačují tenhle národ z národů civilizovaných, z národů, jejichž občané nebo aspoň jejich elity se řídí logikou nebo k ní mají aspoň nějaký respekt. Co ale s národem, kde logika je něco neslučitelného s jedním z pilířů státnosti, s justicí? Nedostatek peněz v justici pak završí zasloužená žebrácká penze i pro soudce. Přitom na peníze jsou soudci skutečně asi hodně hákliví. Nedávno jsem byl překvapen, jak mi senát nebyl schopen uvěřit, že jsem si nepamatoval nějaké konkrétní inkaso 130ti tisíc před sedmi lety, které fabulovali, že bylo důkazem trestného činu zneužití informace o tom, že jsem byl před inkasem věřitelem a ti druzí dlužníkem. Když jsem soudu tvrdil, že mám zkušenost, kterou jsem se řídil a řídím, že je nutno se starat o dobře odvedenou práci a že dobře odvedená práce generuje peníze sama téměř automaticky, protože Bůh řekl „mzda dělníku za jeho práci“, podívali se po sobě, co to před nimi stojí za prolhaného blázna.