Co by jen bez dopingu komisaři dělali?

Richard Tesařík

LN 19. července 2008


Tesaříkův akord

Jede Tour de France a jinak nemůže ani být, řádí nám tady EPO a zuří diskuse, co s tím. Blíží se olympijské hry a tam jsem na to teprve zvědav.

Už to odnesl chudák lukostřelec, který si dal někde na mejdanu dva čoudy marjánky a olympiáda je v trapu.

Musím říct, že pamatuji dobu, kdy se vyprávělo, jak cyklista Růžička v padesátých letech jezdil na rum, tedy tuzemák. Teď je to doping a hoří nám tu ostrý boj proti němu.

Přišla mi na mysl pěkná scénka z Járy Cimrmana, kdy trestanec Šíma drží hladovku a dozorce ho pobízí k jídlu: „Šíma, vem si.“ „Ne, pane dozorce.“ „Šíma, jak ty ses mohl mít, kdybys nekrad.“ „Špatně, pane dozorce, špatně.“ „Jak by to bylo krásné, Šíma, kdyby na světě nebyli žádní zloději.“„Co byste dělal, pane dozorce?“ „Šíma, vem si.“ Co by dělali dopingoví komisaři, kdyby nebyl doping, co by jen dělali?

Jsem fascinován lidskou kreativitou a docela by mě zajímalo, jestli při starověkých sportovních kláních byla také antidopingová komise. Vzhledem k tomu, že lidstvo dokáže s různými látkami dovedně zacházet po dlouhé tisíce let, myslím, že tenkrát byli sportovci, jak se říká, „nasolený jako tresky“.

Mně se ovšem na té kreativitě líbí nejvíc, že vymysleli takové senzační věci jako víno, pivo a trošku té kořalky, kterým se já mohu oddávat a přijde na mě maximálně manželka, když to trošku přeženu.

Jinak je ale boj za něco a proti něčemu věčný a zároveň nevybojovatelný...

Richard Tesařík
hudebník a herec