Rozdvojení a České dráhy
Petr Bendl
28.02.2009, Aktuálně.cz
Jako ministr dopravy jsem v poněkud schizofrenní situaci, pokud jde o akciovou společnost České dráhy. Na jedné straně bych měl jako zástupce zakladatele usilovat o to, aby tato dopravní firma maximálně vzkvétala. Na straně druhé musím mít zájem na tom, aby železniční doprava plnila své funkce, byla kvalitní, maximálně efektivní a co nejméně náročná na veřejné prostředky.
Obojí – alespoň na první pohled – nejde dohromady. Já však jsem přesvědčen, že mé rozdvojení ministerských odpovědností řeší jednoznačné prohlášení, že lékem na situaci Českých drah je konkurence!
Každý pochopí, že konkurenční dopravci kultivují prostředí, snižují ceny, dávají zákazníkovi větší možnost výběru podmínek, za jakých si službu odebere. V tomto ohledu je mé prohlášení jasné.
Zdaleka ale není tak zjevné, že volání po konkurenci není v rozporu ani se zájmem na maximálním rozkvětu Českách drah. Logika by velela, že Českým drahám konkurence škodí, protože samozřejmě sníží jejich tržní podíl.
Jenže tak to není – monopolní nebo výrazně dominantní firmy sice ovládají trh ve svém oboru podnikání, zároveň ale mohou lenivět, protože je konkurence nenutí k modernizaci, rozvoji, k ohledu na potřeby zákazníků. Dá se o nich skutečně hovořit jako o vzkvétajících firmách, když prodělávají a ztrácejí zákazníky, kteří se aspoň v některých případech mohou bez jejich služeb obejít? Mám o tom vážné pochybnosti – proto i v tomto případě platí, že konkurence je lékem.
Aniž bych chtěl znevažovat kroky ke zlepšování služeb, redukci nákladů a další rozumnou činnost vedení Českých drah, musím připustit, že tato akciová společnost vykazuje některé příznaky chování dominantních firem. Jsem za jedno s kraji, že by České dráhy měly podrobně popsat, co všechno způsobilo více než třímiliardovou ztrátu z provozování regionální dopravy v loňském roce. Věřím, že po vyčlenění nákladní dopravy a oddělení železniční cesty od Českých drah bude průhlednější, kde vznikají největší ekonomické propady a kudy by mohla vést cesta k efektivnější osobní dopravě na železnici.
Jsem stoprocentním zastáncem otevřených soutěží na rychlíkové spoje a chci ještě letos první z nich vypsat. Proto podporuji kraje ve vyhlašování veřejných tendrů na zajištění regionální dopravy. Proto se také budu snažit – což bohužel může znamenat ještě několik měsíců – dokončit přípravy zákona o veřejné dopravě, který by měl jak zlepšit dosavadní možnosti zadavatelů, tak současně zvýšit právní jistoty dopravců, aby se jim nemohlo stát, že například změna reprezentace v krajích ohrozí jejich zakázky a s nimi obrovské investice do dopravní techniky.
Přeměna akciové společnosti České dráhy v konkurenceschopnou, efektivní a moderní firmu nás nepochybně ještě přijde na hodně peněz. Ale zachování její dominantní pozice na železnici by v konečném důsledku nepochybně bylo podstatně dražší. Už proto, že bychom živili poněkud těžkopádného obra, od něhož mohou zákazníci kdykoli utéct k autobusům.
|
