Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Změny v nemocenské se osvědčily

Petr Nečas

Komentář Nečasův faul (HN 3. června) nelze ponechat bez reakce. Takže to vezměme popořadě.

Předně - od Nového roku začne platit zákon, podle kterého bude nemocenské platit stát až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. První dva týdny budou poskytovat práceneschopným náhradu mzdy zaměstnavatelé. Přičemž za první tři dny neschopnosti nebude muset zaměstnavatel vyplácet nic. Ústavní soud to nezpochybnil. Zároveň zachoval karenční dobu u karantény, pokud netrvá déle než tři dny. Tím připustil její ústavnost a podstata teď spočívá v podmínkách jejího zavedení.

I Finové to znají


Konstituční soudci považují nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech za problematické proto, že se adekvátně nesnižuje pojistné. Uvedli, že by bylo na hranici ústavnosti, kdyby se zavedly bezplatné dny, a zároveň byla zachována povinnost platit. Plně mu vyhovujeme. Adekvátně snižujeme pojistné z 1,1 % na 1 %. To povede ke snížení výběru o zhruba 1,15 miliardy Kč. V případě, že by byla vyplácena nemocenská i za první tři dny ve výši původních 25 %, výdaje by za tuto dobu dosáhly 1,011 miliardy. Snížení je tedy provedeno s finanční rezervou. Zároveň navrhujeme poskytovat při karanténě náhradu mzdy ode dne jejího vzniku.

Soud dospěl k závěru, že zrušení nemocenské za první tři dny je v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. »Přiměřenost« však nestanovil. Odvolal se jen na Listinu základních práv a svobod, která však říká, že tohoto práva je možné dovolávat se pouze v mezích zákonů. Nemocenské se ovšem v některých případech nevyplácelo už dříve, například při neplnění léčebného režimu.

Podle nového zákona, který připravila už vláda ČSSD, nebudou nemocenskou první dva týdny dostávat osoby samostatně výdělečně činné, i když budou platit pojistné, byť snížené. Ani toto nebylo shledáno jako protiústavní.

Karenční doba je zavedena ve 12 z 15 původních zemí EU. Řada z nich má v ústavě obdobné formulace jako my. V případě Finska s ústavní formulací »Zákon poskytuje každému právo na zajištění základních životních potřeb při nezaměstnanosti, pracovní neschopnosti a ve stáří, jakož i při narození dítěte nebo ztrátě živitele« platí karenční doba 10 dnů. Na dalších příkladech můžeme doložit, že její zavedení neohrožuje ani nízkopříjmové skupiny.

Například u bezdětného zaměstnance s hrubou mzdou 15 000 Kč se čistý měsíční příjem meziročně při týdenní pracovní neschopnosti snížil pouze o 147 korun (z 11 071 Kč na 10 924 Kč). Pokud má však zaměstnanec se stejným příjmem jedno dítě, jeho čistý příjem se při stejné délce pracovní neschopnosti už zvyšuje na 243 Kč (z 11 571 Kč na 11 814 Kč), a pokud má dvě děti, zvyšuje se meziročně dokonce o 633 Kč (ze 12 071 Kč na 12 704 Kč). Zároveň platí, že příští rok opět poklesne daňové zatížení.

Řídíme se nálezem soudu


Změny v nemocenském pojištění se osvědčily. Pracovní neschopnost poklesla meziročně o 26 %, počet prostonaných dnů se snížil o 11,4 %. Například u zaměstnanců malých organizací poklesla krátkodobá pracovní neschopnost (do jednoho týdne) na polovinu. Výdaje na nemocenské dávky poklesly o 1,5 miliardy (19 %).

Chceme dosahovat obdobných výsledků jako země, kde je již karenční doba roky zavedena. Proto ji považujeme za přínosnou. Přitom už dnes řada zaměstnavatelů umožňuje řešení krátkodobé nepřítomnosti různými bonusy...
Zdůvodnění našich návrhů je věcné a respektuje nález Ústavního soudu. Řešení, které začne platit od ledna 2009, pamatuje na důležité připomínky konstitučního tribunálu. Pevně proto věřím, že takto bude pochopeno a akceptováno.

Pracovní neschopnost poklesla o více než čtvrtinu a výdaje na nemocenské dávky poklesly o půldruhé miliardy.



Petr Nečas
Místopředseda vlády ČR, ministr práce a sociálních věcí
Osobní stránky
 
  Přístupy: 24848 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA