Chánové už v Evropě jsou
Irena Válová
LN 23.3.05
V článku Ondřeje Neffa Každé domácnosti penězovod je úvaha o „blahodárném zásahu do naší suverenity“ v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci regulovaného nájemného proti Polsku. Ondřej Neff uvažuje o tom, že Evropský soud pro lidská práva by dokázal rozhodnutí proti regulaci prosadit zásahem do suverenity vládní a poslanecké zvůle a prosadil by nakonec liberální koncept. Ondřej Neff ukazuje, jak účinné může být členství v mezinárodní organizaci.
Dva dny poté ovšem v LN novinář Pavel Máša zesměšňuje prezidenta Václava Klause, který měl říci, že Evropská unie by se mohla rozšířit o Maroko, Turecko či Ukrajinu. Prezident Klaus prý do Evropy zatahuje chány.
Pomiňme tu věc, že Rada Evropy, jejíž institucí je Evropský soud pro lidská práva, funguje na jiných principech než Evropská unie a nemá nad členskými státy výkonnou pravomoc. Faktem zůstává, že signatářů Evropské úmluvy o lidských právech a členů Rady Evropy a Evropského soudu pro lidská práva je dnes 46 států a 800 milionů Evropanů. Česká republika je členem od roku 1993. Poslední přijatou zemí byla v roce 2001 Arménie. Členy Rady Evropy jsou samozřejmě Rusko, Ukrajina, Turecko, Albánie, Moldávie či země bývalé Jugoslávie. Všechny jmenované země - členové mají také u Evropského soudu pro lidská práva své soudce. Takže chánové v Evropě nejen, že už jsou, ale dokonce rozhodují – například i o sporech českých občanů proti českému státu – totiž soudí jako soudci Evropského soudu. V tomto kontextu je prezidentův výrok uznáním reality a výrok o chánech vysloveným rasismem. Jestliže se země jako Albánie či Arménie dobrovolně zavázaly v Radě Evropy dodržovat Úmluvu a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, není důvod myslet si, že by v Evropské unii, kde jsou rozhodnutí Evropského soudního dvora navíc vymahatelná, jednaly jinak.
23. března 2005
Irena Válová