Známé osobnosti píší na českou Wikipedii

Jakub Malinovský

Vzhledem k tomu, že se Wikipedie stává stále pro více lidí zdrojem informací a vyhledávače její texty zobrazují na předních místech, budí obsah této internetové encyklopedie, kterou může editovat takřka každý, čím dál tím větší pozornost i ze strany známých osobností. Tato pozornost často souvisí s tím, jak o nich Wikipedie píše. Specifickou kategorii pak tvoří osobnosti či „osobnosti“, které se domnívají, že si heslo o sobě v encyklopedii zaslouží a přitom na Wikipedii ještě není či bylo smazáno. Reakce těch, kteří o sobě mají na Wikipedii své heslo, jsou různé, často plynou i z toho, jaké informace v encyklopedii objeví. Některá zjištění jako v případě Johna Seigenthalera jsou důvodem pro úspěšnou soudní žalobu, naopak informace, které zjistil novinář Tom Utley, mohly vyvolat akorát tak úsměv a potrestání jeho zlobivého potomka. Zájem o podobu hesel o své osobě na Wikipedii je zcela pochopitelný, jen málokdo by asi chtěl, aby první text, který o něm vypadne z internetového vyhledavače, byl plný nepřesností či pomluv.

Působení známých osobností na Wikipedii se však neomezuje pouze na reakce na informace o nich či jejich známých, ale mnozí se aktivně podílejí i na vytváření obsahu Wikipedie. Česká Wikipedie se v tomto ohledu neliší od jiných jazykových verzí a i na ní již editovala celá řada více či méně veřejně známých osob.

Následující text rozhodně nechápejte jako nějaký vyčerpávající přehled, ale pouze jako ukázku činnosti některých z nich ze strany člověka, který dění na Wikipedii sleduje, je jeho aktivním účastníkem a to včetně některých z níže popisovaných případů. Je třeba mít na paměti, že značná část editorů české Wikipedie neuveřejňuje údaje o své identitě, a tak je téměř jisté, že údaje o své identitě nezveřejňuje ani množství známých osobností, které se na tvorbě této encyklopedie podílí. Stejně tak nelze zapomínat na to, jak snadné je v prostředí internetu se za někoho jiného vydávat. Lze tak například pochybovat o tom, že osoba podepsaná jako Ondřej Slačálek, která přidávala na českou Wikipedii odkazy na nechutná videa, byla skutečně oním levicovým aktivistou.

Chování manželské dvojice Ivan Kraus a Naděžda Munzarová editující ze stejné IP adresy bylo pro většinu zkušených editorů české Wikipedie naprostou záhadou. Nejprve rozšířili heslo o Ivanu Krausovi o řadu údajů a posléze se zas snažili tyto údaje vymazat, což je vzhledem k tomu, že je uvolnění vlastního textu na Wikipedii neodvolatelné, poněkud problém. Další jejich akcí byla snaha o vymazání fotografie této dvojice z píseckého Divadla Pod Čarou, s jejíž podobou nebyli manželé spojeni, ačkoli po vyfocení podle tvrzení autora fotografie proti umístění v encyklopedii nic nenamítali. Celá věc vyústila nejprve ve smazání fotografii pod dohodou, že manželé dodají fotografii jinou. Jelikož se tak nestalo, byla editory české Wikipedie navrácena původní fotografie, ovšem pouze výřez z ní zobrazující Ivana Krause.

V souvislosti s Kuřimskou kauzou a úlohou Anny Šabatové v ní začal českou Wikipedii editovat bývalý představitel Strany zelených a jejího levicovějšího proudu Jakub Patočka. Patočka, který je v kauze sám též hodně namočen, z hesla o Anně Šabatové odstraňoval jakékoliv zmínky o její v případě „mrtvého studenta Šmída“, informace o tom, že Šabatová pomáhala rodině Mauerových s osvojením „nezletilé Aničky“ a o stížnosti Fonfu ohrožených dětí na její protizákonné jednání. Jako nepřijatelný přišel Patočkovi i odkaz na text Jana Kovanice, který Šabatovou ostře kritizoval. Snaha o politické vykrášlení jeho známé soustavným odmazáváním těchto fakt mu sice nevyšla, ale nejspíš i díky jeho činnosti si hesla všimlo více editorů a došlo tak jeho značnému rozšíření. Nyní, když se již blíží podzimní senátní volby, ve kterých Šabatová kandiduje, došlo opět k neúspěšným pokusům o odstranění těchto pro někoho politicky nepohodlných informací o Šabatové.

Heslo o Ivanu Štampachovi patří na české Wikipedii tradičně mezi ta kontroverznější. Předmětem sporů jsou zejména jeho někdejší působení na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a ukončení pracovního poměru s ní, přiznané svobodné zednářství, vyloučení z Dominikánského řádu a exkomunikace z Římskokatolické církve. Sám Ivan Štampach heslo a své osobě pravidelně edituje a účastní se sporů o jeho podobu. Zajímavé na Štampachově postoji je, že se sám prohlašuje za neveřejnou osobu a tvrdí, že některé údaje o něm v encyklopedii neměly být zmiňovány. V souvislosti s heslem o své osobě na české Wikipedii pohrozil Štampach dokonce právním řešením celé věci.

Jak jsem psal výše, tak se na české Wikipedii známé osobnosti neprojevují jen spory o podobu textů o nich samotných či jejich známých. Kupříkladu profesor Jan Sokol usoudil, že Wikipedie je stejně prvním informačním zdrojem jeho studentů, a tak se rozhodl zkvalitňovat její obsah, aby studenti aspoň narazili na kvalitní text. Ač rozhodně nejsem jeho politickým příznivcem a jsem opravdu rád, že se nestal českým prezidentem, mohu říci, že na české Wikipedii působí jako jeden z nejslušněji vystupujících editorů a píše na ni povětšinou kvalitní obsah. Na editování české Wikipedii se ve větší či menší míře podílejí či podíleli i různí odborníci z nehumanitních oborů. Z těch, jejichž jména jsou uvedena, to jsou například autor publikací o kosmonautice Antonín Vítek či astronomka Lenka Kotková.

Filip Sklenář na sebe dokáže upozornit snad vždy a všude. Stačí se vzpomenout na jeho publikování či snahy o něj na Minimaxu Kompostu, Divokém vínu, Britských listech či provokování a urážení křesťanů na diskusním fóru Christnetu. Na české Wikipedii zkrátka předvádí to, co jinde, a za své chování byl již i dočasně blokován. Ostatním editorům vulgárně nadává, vandalizuje jejich stránky a označuje je za pedofily, v článcích pak soustavně porušuje nezaujatý úhlu pohledu, což je jedno ze základní pravidel (nejen) české Wikipedie, formou nekritické propagace homosexuálního hnutí a jeho tezí a naopak soustavnými útoky na konzervativce a tradičně uvažující křesťany.

Specifickou skupinu editorů české Wikipedie opravdu tvoří lidé známí z internetového prostředí. Kromě Sklenáře mezi ně patří například Patrick Zandl, Jan Berwid-Buquoy, Ross Hedvíček, Josef Navrátil, Radek Hulán, Radim Hasalík, Tomáš Pecina či František Fuka. Působení některých z nich je či bylo pro obsah české Wikipedie vysoce prospěšné, okolo některých z nich však vznikla řada sporů, které často vyvrcholily jejich odchodem z Wikipedie.

Není žádným převratným zjištěním, že editoři Wikipedie, kteří jsou známí i v jiné oblasti lidské činnosti, se v mnohém neliší od ostatních editorů. Jsou mezi nimi lidé, kteří si oprávněně stěžují na podobu textů o své osobě, i tací, kteří se snaží o zamlčení nepohodlných pravdivých informací. V oblasti zásahů do textů encyklopedii jsou mezi nimi stejně tak kvalitní editoři jako notoričtí potížisté. Zásadním rozdílem však je, že je chování takovýchto lidí pozorněji sledováno. Dotyční by si tak měli uvědomovat, že jim může být i posléze na jiném místě připomínáno.