Před sedmdesáti lety byl podepsán Pakt Ribbentrop-Molotov

Jiří Krejčí

Před sedmdesáti lety byl podepsán Pakt Ribbentrop-Molotov, historická smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a komunistickým Svazem sovětských socialistických republik, jehož pojmenování vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, který byl ministrem zahraničí v stalinském Sovětském svazu.

Smlouva byla podepsána 23. srpna 1939 v Moskvě a obě strany se v ní zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz (Operace Barbarossa).
Tímto paktem si Hitler zajistil volné ruce při svém plánovaném tažení do Polska. Naproti tomu Stalin, který věděl, že dříve či později dojde ke střetu Německa a SSSR, získal určitý čas na přezbrojení Rudé armády. Kromě toho si zabezpečil nevměšování Německa při obsazování území, o která bolševické Rusko přišlo v důsledku Brestlitevského míru a která Sovětský svaz stále považoval za svá.

Ve světě je den výročí podpisu paktu držen antikomunisty jako Den obětí nacismu a komunismu (v anglickojazyčných zemích Black Ribbon Day), v pobaltských zemích je slaven jako oficiální státní svátek. Rezoluce Parlamentního shromáždění OBSE požaduje, aby se stal oficiálním evropským svátkem.

Celé znění smlouvy naleznete zde nebo zde .