Proč musel být odvolán Karel Randák

Sylva Vaněček Šauerová

Vláda odvolala z funkce ředitele civilní rozvědky – ÚZSI – Karla Randáka. Jako důvod uvedla chystané sloučení civilních zpravodajských služeb (ČTK, 20. 9. 2006). Podle poslance Jiřího Paroubka uvedené rozhodnutí není jen „nekompetentností a diletantismem současné vlády Mirka Topolánka, ale podle našeho názoru již přímým ohrožením bezpečnosti ČR”. Sesazením Randáka podle něj vláda destabilizovala celý zpravodajský systém země (ČTK, 25. 9. 2006). Pokud by se Jiří Paroubek stal znovu premiérem, dosadil by Randáka zpět do funkce (ČTK, 21. 9. 2006).

Podle exministra vnitra, poslance Františka Bublana odvolání Randáka může vyvolat „chaos a tím i možnou hrozbu” : „Vidím to v osobní rovině, nicméně nevím, kvůli čemu pan Randák ODS vadil. Jestli si ale Topolánek myslí, že na něm rozvědka pracuje, tak to je úplný nesmysl … Oni to zdůvodnili sloučením obou služeb, ale to je pouze účelové. Je to zástupný krok, ve skutečnosti podle mě šlo pouze o Randákovo odvolání. … Může v té souvislosti nastat chaos” (Právo, 21. 9.).


Karel Randák neví, proč byl z funkce odvolán. Zná pouze důvod, jenž mu sdělil ministr vnitra Ivan Langer a tím je chystaná transformace služeb. S tímto vysvětlením se spokojil. Na přímý dotaz moderátorky ČT24 pak sdělil, že „čekal, že bude z funkce odvolán”. Zpětné instalaci do funkce by se nebránil, i když „více než funkce ředitele jej bavila práce ve výkonu rozvědky” (Interview ČT24, 27. 9. 2006). „Samozřejmě mojí snahou bude buď zůstat příslušníkem bezpečnostních složek, nebo se alespoň v tomto sektoru pohybovat,“ řekl (Právo, 25. 9. 2006). Randák si nicméně nemyslí, že by jeho odvoláním došlo k ohrožení bezpečnosti republiky (Paroubek) nebo k chaosu (Bublan), bránil by se v tomto kontextu „používat silná slova” : „Já bych neřekl, že to (odvolání) narušuje vlastní chod služby, ta si dál žije svým interním životem, bez ohledu na to, kdo je v současné době ředitelem” (Interview 27. 9. 2006). Pokud se týká reakce cizích zpravodajských služeb, u nich poslanec Bublan údajně zaznamenal negativní reakce, sám Randák nic takového zjevně nepředpokládá : „Zpravodajská komunita je zvyklá na změny ředitelů, to není nic výjimečného” (HN, 22. 9.).

Podle serveru aktualne.cz byla „pozice Randáka ohrožena kvůli obavě politiků z ODS, že má příliš těsné vazby na politickou konkurenci - sociální demokraty. Randák přešel na rozvědku z BIS jako muž bývalého ministra vnitra a dnes poslance Františka Bublana. Sociální demokraté nadto podle zjištění Aktuálně.cz po volbách uvažovali, že "vymění" Randáka za Kubiceho. Nabízeli ODS, že když tedy trvá na setrvání Jana Kubiceho v čele policejního útvaru pro boj s mafiemi, ČSSD se s tím smíří, pokud zůstane Randák ve své funkci. „Máme jasné signály o tom, že Randák není zcela politicky neutrální. A to je u takové funkce nepřijatelné," uvedl blízký spolupracovník premiéra” (aktualne.cz, 19. 9. 2006). To však ministr vnitra Ivan Langer popřel (Právo, 22. 9. 2006).

Randák si je vědom, že své vazby k ČSSD nyní úplně anulovat nemůže : „Běžně jsem označován za člověka, který má blízko k ČSSD a nepodařilo se mi najít způsob, jak to vyvrátit…” (HN, 22. 9. 2006). „Bohužel musím říct, protože slyšel jsem mnohdy a z mnoha, z mnoha úst, že jsem jakýmsi exponentem ČSSD a býval jsem spojován s touto stranou, dokonce se ozývaly hlasy, že služba dělá na zakázku pro ČSSD a tak dále, takže v tomto kontextu spíš ta současná vyjádření pana bývalého premiéra Paroubka jaksi nevyznívají pro mě příliš příznivě …” (Frekvence 1, 25. 9. 2006).


Proč Karel Randák ČEKAL, že bude z funkce odvolán ?

Je jisté, že Randák na ČSSD vazby má, jinak by do funkce ředitele ÚZSI nebyl vůbec ustaven (v kontrarozvědce začínal až v roce 1996, teprve za vlády sociální demokracie šla jeho kariéra prudce vzhůru) a těžko by jej Jiří Paroubek, pokud by byl nespokojen s jeho prací, navrhoval prezidentu republiky na jmenování do generálské hodnosti. Čím si to asi Karel Randák zasloužil ? Šlo snad o „náplast” za porušování zákona ?

Karel Randák byl odvolán oprávněně, i když vyřčený důvod odvolání byl nepochybně důvodem zástupným. Důvod pojmenoval veřejně (a pregnantně) až poslanec výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa (KDU-ČSL) : „Jsem přesvědčen o tom dlouhodobě, že úřad nekonal úplně přesně to, co takový úřad konat měl …”. Rozvědka podle něj překračovala své pravomoci tím, že se snažila působit i na území ČR, což jí prý podle zákona nepřísluší (ČTK, 27. 9. 2006, 20.10 hod.). Ano, připomeňme namátkou z toho mála, co stačila odkrýt média : co dělal kancléř rozvědky Vladislav Novák u soudce Petra Nováka (kauza „nepřítele státu” Tomáše Pitra), co dělal příslušník ÚZSI Martin Uher ve vazební věznici u později uprchlého Radovana Krejčíře ? Neoperovala tedy česká rozvědka - s vědomím či dokonce z pokynu nadřízených - na území České republiky nad rámec své zákonné působnosti ? Kolik takových operací ve skutečnosti bylo ? Propůjčil se k nim Karel Randák ze sympatií k sociální demokracii, anebo pouze plnil úkoly nadřízených, za něž byl následně odměněn ? Jako fakt lze brát pouze jedinou informaci, ta však může být jednou ze stěžejních : Karel Randák miloval zpravodajskou práci, rád pracoval v utajení a pohybovat se na hraně zákona, případně i za ní, mu nikterak nepřekáželo. To, že jím řízená služba porušovala kompetence dané zákonem, si však nepochybně uvědomoval, a proto čekal i své odvolání.


Nakonec již jen samé hrubé chyby

Pakliže postupoval Randák v minulosti „jen” v rozporu se zákonem, na závěr své kariéry se navíc začal chovat (ve stresu ?) neprofesionálně a z hlediska případného dalšího vykonávání profese dokonce sebevražedně, když začal rozdávat médiím jeden rozhovor za,druhým (několikrát vystoupil v televizi), negativně se vymezil vůči řediteli BIS (HN, 22. 9., 2006, Frekvence 1, 25. 9. 2006), opakovaně hovořil o úkolech, které do minulého týdne plnil a navíc veřejně kritizoval opatření vlády v souvislosti s právě probíhající protiteroristickou operací :

===============================================================
Bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák nepovažuje současná bezpečnostní opatření za příliš účinná. „Nejzákladnějším problémem je to, že takto plošně pojatá opatření nepovedou k ničemu jinému, než k potenciálnímu oddálení toho útoku”, uvedl Randák (lidovky.cz, 25. 9.).

„Ta opatření, která se realizují, jsou podle mého názoru poměrně v příkrém rozporu s obsahem té informace, tak jak já o ní vím, že byla na stole,“ poznamenal Randák (Právo, 26. 9.).

Vládou přijatá bezpečnostní opatření se mu zdají nepřiměřená, preferoval by jiná opatření (Interview ČT24, 27. 9. 2006).
==================================================================


Vláda postupovala zodpovědně

Ohrozila tedy nová vláda odvoláním ředitele rozvědky bezpečnost země ? Nikoliv, odpověď je zcela jednoznačná. Navíc je potřeba zdůraznit, že Karel Randák s jeho osobnostními vlastnostmi, ochotou porušovat zákon a sklony k dobrodružstvím představoval sám o sobě bezpečnostní riziko a vládě nakonec nezbylo nic jiného, než jej z funkce odvolat. V čele zpravodajské služby nemůže stát dobrodruh libující si v konspiracích, převlecích či používání zpravodajských prostředků, ale pouze osobnost s dokonalou znalostí práva, schopností a vůlí právní normy dodržovat a také vymáhat. Tyto podmínky však Karel Randák nesplňoval. Vládě pak nelze vytýkat ani pochybení v oznámeném důvodu odvolání. Větu, kterou vyřkl sám za sebe poslanec Pavel Severa, si totiž vláda, vědoma si svých povinností a odpovědnosti vůči státu i mezinárodnímu společenství, dovolit vyslovit nemůže.