BIS : Probuďte se, páni poslanci !

Sylva Vaněček Šauerová

V české kontarozvědce, BIS, pracují dodnes na vedoucích pozicích bývalí příslušníci 3. a 7. odboru II. správy komunistické Státní bezpečnosti. Někteří z nich prošli ještě za socialismu školením u sovětské tajné služby KGB v Moskvě, přesto však v BIS nyní řídí operace proti Rusku, Ukrajině nebo Bělorusku. To je případ mjr. JUDr. Bohumila Ridoška, kpt. JUDr. Petera Buraka a mjr. JUDr. Vladimíra Palečka (Tajný život tajných agentů, Na vlastní oči, TV Nova, 16. 8., MfD, ČTK, 17. 8., ČT 1, Události, 18. 8.). Posledně jmenovaný se léty propracoval až do funkce zástupce vrchního ředitele, což znamená, že řídil (řídí ? a odkdy, pane Langu ?) prakticky všechny kontrarozvědné operace. Podle TV Nova pracuje nyní v BIS cca 50 bývalých příslušníků STB (TV Nova, 16. 8.).

Jan Klas, předseda komise PS pro dohled nad činností BIS : „Já mám stejné informace” (TV Nova, Televizní noviny, 17. 8.).


Ivan Langer, čekatel na post ministra vnitra, člen komise PS pro dohled nad činností BIS : „Obecně se vědělo, že někteří bývalí důstojníci StB přešli do BIS. Ale byli jsme informováni, že nepracují na klíčových pozicích a že postupně ze služby odcházejí” (MfD, 17. 8.).

Jan Vidím, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS : „My jsme byli celých 8 let ubezpečováni,že s výjimkou některých specifických technických profesí a s výjimkou některý jednotlivců, kteří jsou opravdu nepostradatelní, tak že služba je čistá” (TV Nova, Na vlastní oči, 16. 8.).

Jan Šubert, mluvčí BIS : „Obecně mohu říct, že tito lidé prošli v roce 1989 prověrkami občanských komisí. A o jejich působení v nové zpravodajské službě rozhodla legislativa z roku 1990 a následně lustrační zákon z roku 1991 umožňující udílení výjimek. K jejich dalšímu uplatnění pak dali souhlas ředitelé nově vznikajících zpravodajských služeb” (MfD, 17. 8.).


Jan Ruml, náměstek FMV v r. 1990 pověřený řízením ÚOÚD (právního předchůdce BIS), pozdější dlouholetý ministr vnitra, je „zděšen” : „Úplně nejdříve se dělaly prověrky, na základě kterých byla řada příslušníků StB ponechána ve službě. Prověrky dělaly občanské komise. Pak je ale měl postihnout lustrační zákon. Jenže v některých případech byla uplatněna takzvaná výjimka, a tak i poté zůstali někteří pracovníci StB ve službě. Já o těch výjimkách nevím (sic !!!). Patrně je dával Ján Langoš jako tehdejší federální ministr vnitra (!). A někde tam vznikla chyba. Výjimky se ale dávaly převážně lidem z technických útvarů, které bylo potřeba si nechat. Ale výjimky se určitě neměly dávat zpravodajcům, kteří dělali pro Sovětský svaz, kteří byli cvičeni u KGB. To muselo dojít k omylu. Toho si možná nikdo nevšiml. Oni byli tito lidé zpočátku kdesi zalezlí, ale za těch patnáct se asi někde zase vysoukali nahoru. To je potřeba vyřešit, a jestli skutečně nesplňují podmínky lustračního zákona, musejí je vyhodit … Jsem úplně zděšený. Jen to dokazuje, že se tajné služby nepodařilo úplně vyčistit”. Na otázku, zda ví o případu, kdy by BIS po roce 1990 odhalila v Československu nebo později v Česku ruského agenta : „Nepamatuji si. Ale asi se to nestalo, protože bych to věděl … To je děsivé, protože podle všeho tady ruské rezidentury stále fungují hlavně pod hlavičkami nějakých firem. Rusové tu mají jen na zastupitelském úřadě několik stovek lidí. Samozřejmě o některých je dohoda mezi zpravodajskými službami, že tu mohou působit, ale jestli tu vedou špionážní aktivity pod hlavičkami firem a podobně, tak to je na BIS, aby je odhalila. A jestli nikoho neodhalili, tak to je skandál. … Mělo by se s tím okamžitě něco udělat” (MfD, 17. 8.).


Jan Klas : „Pan Ruml je velmi neupřímný. Výjimky z lustračního zákona důstojníkům bývalé StB uděloval také on osobně jako ministr pro ty, kdo pracovali na ministerstvu vnitra. Připomenu třeba jméno podplukovníka StB Jana Bělíčka. Vinění pana Langoše je od pana Rumla velmi nekorektní” (Právo, 18. 8.).


Jiří Lang, ředitel operativního odboru, pod nějž všichni tři jmenovaní býv. příslušníci StB spadali, od r. 1998 náměstek ředitele BIS a od r. 2003 ředitel služby, na otázku, proč BIS nevyužila služeb exdůstojníků StB jen krátce na přechodnou dobu po listopadu 1989 a pak se jich nezbavila : „Já jsem o tom nerozhodoval” (MfD, LN, 19. 8.). Podle ČT odmítl Lang odpovědět na otázku, proč tyto lidi nechal působit ve službě i on (ČT 1, Události, 18. 8.). Langovi nevadí ani to, že jmenovaní mají školení u sovětské tajné služby KGB. „Věděl jsem to od samého začátku,“ řekl s tím, že mu tito lidé dělali počátkem devadesátých let v kontrarozvědce dokonce nadřízené a že ho školili v operativní práci (MfD, 19. 8.).


Jan Klas Potvrdil, že se bude Langa ptát, proč otázku bývalých příslušníků StB na významných místech v BIS neřešil a zda má jistotu, že tito neposílali informace od spojeneckých zpravodajských služeb "dál, například druhé straně barikády" (ihned.cz, 17. 8.).


Pavel Bret, zástupce ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) : Bývalí důstojníci StB ztratili zákonné oprávnění působit ve zpravodajských službách. Situaci v BIS je podle něj možné řešit přes řadu přijatých a platných zákonů. „Po roce 1990 byly postupně přijaty určité zákonné pojistky, aby se tyto situace postupně vyrušily a neopakovaly. Lustrační zákon v původní formě obsahoval výjimku a svěřil ji do pravomocí ministra vnitra. Následně však Ústavní soud zrušil určitou část lustračního zákona včetně výjimek. Z toho vyplývá, že lidé, kteří určitou výjimku předtím měli a výjimka byla zrušena, přestali splňovat podmínky lustračního zákona” (Právo, 19. 8.).

Pavel Nauman, býv. předseda občanských komisí : „My jsme se bláhově domnívali, že se nám něco podaří … že se ty největší svině podaří vyhodit. Všechno to ale vedlo k úplně jiným výsledkům”. Komise podle jeho názoru „k ničemu nebyly” (TV Nova, Na vlastní oči, 16. 8.).


Jan Klas : „Pokud … zjistíme, že situace je skutečně tak vážná /sic !/, budu žádat, aby tento odbor v BIS byl zrušen, aby byl postaven znova” (ihned.cz, 17. 8.). „Budu chtít po řediteli BIS Langovi jmenný seznam bývalých příslušníků StB pracujících v BIS a jejich funkční zařazení. … Osobně budu prosazovat, aby na citlivých místech nepůsobili bývalí příslušníci StB. V případě, že se informace médií potvrdí, pak navrhnu panu Langovi, aby provedl zásadní reorganizaci některých citlivých odborů BIS. Například odborů, které vyhledávají agenty cizích rozvědek působících na našem území. Pokud k tomu nebude ochoten, pak budu trvat na tom, abych celou situaci projednal s panem premiérem Jiřím Paroubkem. … A taky se zasadím o to, aby tato aféra nevyšuměla do ztracena tak, jak tomu v České republice bývá zvykem” (Právo, 18. 8.).


Jiří Paroubek, zodpovědný podle zákona za činnost zpravodajských služeb, se podle MfDnes o celý případ příliš nezajímá. Než mu MfDnes stačila položit všechny otázky, řekl jen: „O těchto věcech já nic nevím /!!!/. Zavolejte si mluvčího té organizace. To jde mimo mě” /!!!/ (MfD, 17. 8.). Již během dne, kdy list publikoval toto jeho stanovisko, však názor změnil. Aférou se hodlá zabývat : „Jakmile budu mít zprávu, tak se v tom zorientuju, jak to vlastně je” (TV Nova, Televizní noviny, 17. 8.).




Tolik otevřené informační zdroje. A nyní, páni poslanci, nalijme si čistého vína a přestaňme ze sebe dělat hlupáčky. Pomiňme zapomětlivost Jana Rumla (nepamatuje se nejen na Bělíčka, ani na své vlastní, dříve Lorencovy sekretářky ?). Tak především výše citovaná věta předsedy výboru pro obranu a bezpečnost měla znít takto : „My jsme byli celých 12 let (tedy od 1. 1. 1993, kdy vznikla BIS, pozn. zprac.) ubezpečováni, že s výjimkou některých specifických technických profesí a s výjimkou některý jednotlivců, kteří jsou opravdu nepostradatelní, tak že služba je čistá”. Tím, kdo si jako první natrénoval toto vyjádření pro případné tazatele, ať už byli odkudkoliv, byl totiž Stanislav Devátý. Tomu jej „předložil” a náležitě odůvodnil Jan Princ, a jemu zas Jiří Lang, dobře „zmáknutý” pány Ridošky, Buraky a Palečky. To oni sami jsou totiž původci zdůvodnění jejich nepostradatelnosti. Byla však jejich práce skutečně tak nezbytná pro novou, demokratickou zpravodajskou službu ? K JAKÝM ZAVRŠENÝM VÝZNAMNÝM ZPRAVODAJSKÝM AKCÍM PŘISPĚLI ZA DOBU JEJICH PUSOBENÍ V BIS ??? Mohl by se na to někdo z poslanců (či novinářů) pana Langa nebo některého z bývalých ředitelů BIS, kteří nad ně položili ochrannou ruku, zeptat ? A proč se pánové Janek Kroupa (TV Nova), Jaroslav Kmenta (MfDnes), Pavel Blažek (Právo) neobrátili na Stanislava Devátého, v jiných případech tak hojně citovaného ?


Pokud se týká Jiřího Langa, nefabuluje, avšak jeho pokrytectví (a také zbabělost !) - tvrdí-li, že „o tom nerozhodoval” - dosahuje velmi značných výšin. On, jako příslušný ředitel odboru, měl být tím, kdo prostřednictvím svého nadřízeného (Jana Prince) doporučí řediteli služby (Stanislavu Devátému) nepřijetí těchto příslušníků do služebního poměru k 1. 1. 1993, kdy česká služba po rozdělení federace vznikla a byla reorganizována. Ideální, jedinečná příležitost, zmínění pánové by nemohli ani mrknout, natož se pak odvolávat proti nepřijetí a dělat případné další problémy. Ano, jde o společnou zodpovědnost tehdejšího vedení služby, včetně těch, kteří - ač ve vysokém postavení s příslušnými kompetencemi - měli nulovou sílu proti zbytku vedení služby takové změny prosadit. Jak ta pravda bývá někdy jednoduchá, že ano, milý Watsone ?


A nakonec k předsevzetí poslance Klase o reorganizaci příslušných útvarů BIS. Pokud se, páni poslanci, necháte jednou také informovat někým jiným z vnitřku služby než jen jejím ředitelem, zodpovědným za setrvání lidí svázaných s KGB, kryjícím po celá léta (minimálně od r. 1993 !) jejich nulové pracovní výsledky (což potvrdil kromě Rumla i jeden z příjemců zpráv, bývalý předseda vlády), zjistíte patrně, že nejen bývalý odbor pana Langa potřebuje reorganizaci. O rozvalu dalších složek služby, včetně těch nejdůležitějších, si totiž cvrlikají vrabci na střeše…

Post scr.: Pro úplnost dodatečně objevená zpráva ČTK (médii zcela opominutá) : Za závažné považuje Klas to, že ho ředitelé BIS počínaje Stanislavem Devátým a konče Langem ubezpečovali, "že tito lidé jsou vytěsňováni na 'podřadné funkce' typu řidič, technická obsluha v údržbě a podobně". "Jak vidíte, není to pravda," uvedl Klas (ČTK, 17. 8.). Díky tedy, pane poslanče, za potvrzení mých výše uvedených vět.