Postupim, N�mci a my
Emanuel Mandler
�ekal jsem v restauraci Na Kah�nku na pana Mach�lka a sledoval jsem proudy lid�, kter� sem sm��ovaly. Je�t� nikdy jsem takov� mno�stv� host� neza�il, zd�lo se, �e co chv�li bude �Kah�nek� p�epln�n�. Nev�d�l jsem, ��m to je, a tak� jsem se to nikdy nedozv�d�l; to se tak n�kdy n�co stane, a lid� ani nev�d� pro�.
Ne�ekal jsem, �e by ty davy lid� mohly pana Mach�lka zaj�mat, ale m�lil jsem se. P�i�el, sedl si, pod�val se na cel� to mno�stv� a �ekl, vida, ti v�ichni, ani� o tom v�t�ina v�, p�i�li na dne�n� v�ro��. � To mne p�ekvapilo, jak�pak v�ro��, zeptal jsem se. � Pana Mach�lka m� nev�domost neudivila, jist�, �ekl, jak bychom my, prost� lid� m�li v�d�t nejen, kdy zem�el Jan �i�ka (takovou hloupou ot�zku jsem dostal p�i zkou�ce), ale zn�t i data d�le�it�ch mezin�rodn�ch konferenc�. Ta, kter� tu dnes vzpom�n�me, se konala od 17. �ervence do 2. srpna 1945. M�me o n� pot�ebn� a podle m�ho n�zoru velmi objektivn� informace v knize �Milana Churan� Postupim a �eskoslovensko�, ale ob�v�m se �e tyto informace zaj�maj� jen mal� mno�stv� na�ich spoluob�an�. Jak to v takov�ch p��padech b�v�, lid� si uchovaj� v pam�ti jen to, co se dozv�d� z m�di�. Z m�di� se o postupimsk� konferenci dov�dali, �e v�t�zn� velmoci �eskoslovensku na��dily, aby �odsunulo� N�mce ze sv�ho �zem�. Tento blud (velmoci �eskoslovensku odsun nena��dily, pouze ho schv�lily) je dodnes jednou z p�ek�ek k demokratick� diskusi o odsunu N�mc�. Pra�sk� vl�da tvrdila a tvrd�, �e sudet�t� N�mci byli z p��kazu velmoc� vyhn�ni �za trest�, proto�e cht�li ve t�ic�t�ch letech ke sv�m do N�mecka (a prosadili svou v�li). V N�mecku poh��chu vl�dl Hitler.
� Slova m�ho p��tele m� velmi udivila, a sna�il jsem se tv��it a hovo�it tak, jako bych byl s celou v�c� sezn�men. Nepoda�ilo se mi to. Pouze jsem panu Mach�lkovi vytkl, �e hovo��, jako bychom N�mce odsunuli sami, o sv� v�li � Pan Mach�lek zk�ivil tv�� do pitvorn�ho �sm�vu a �ekl, �e ov�em, nejen jsme vyhnali N�mce o sv� v�li, ale tak� na�e exilov� odbojov� org�ny, zejm�na Edvard Bene�, u�inily co jen mohly, aby p�esv�d�ily velmoci o tom, �e z hlediska m�rov�ho sou�it� ve st�edn� Evrop� je vyhn�n� N�mc� nezbytn�. Dom�c� obyvatelstvo p��li� p�esv�d�ovat nemusely. Pokud jde o velmoci, �ekaly, �e se o vyhn�n� N�mc� dohodnou s �echy po v�lce. V�jimkou byl Sov�tsk� svaz kter� �eskoslovensku s vyhn�n�m N�mc� vydatn� pom�hal je�t� d��v, ne� se se�la konference v�t�zn�ch mocnost�. A potom taky. � Oponoval jsem (d�-li se to tak ��ci), �e i tak p�ece �eskoslovensko samo by nemohlo dos�hnout toho, aby N�mci ode�li a nechali tu ve�ker� majetek, v�etn� hrnc�, lo�n�ho pr�dla a dal��ch v�c� denn� pot�eby. � No, zn�la odpov��, oni si sm�li vz�t s sebou do dobyt��k�, kter� je p�ev�ely, n�kde 50 kilo, jinde i 60 kilo majetku; nev�m, jak by se v�m s takovou z�t�� cestovalo do nov�ho bydli�t�, zvl�t� kdybyste v�d�l, �e ��dn� nov� bydli�t� nem�te.
Z toho hlediska je postupimsk� dohoda zvl�t� zaj�mav�. Doporu�uji, abyste si p�e�etl ��st III jej�ho protokolu, kter� se t�k� n�meck�ch reparac�. Zjist�te, �e se t�k� zejm�na �provozn�ho pr�myslov�ho za��zen�, p�edev��m hutn�ho, chemick�ho a stroj�rensk�ho pr�myslu�. Nikde nen� ani slova o bytech, obytn�ch domech, n�bytku, o dobytku a o b�n�ch �ivotn�ch pot�eb�ch u� teprve ne. � Chv�li jsem lapal po dechu a pak jsem poznamenal, �e kdy� to v�echno z�stalo, tak, tak� � Ov�em, v�dy� to v d�jin�ch nebylo poprv�, �ekl se zni�uj�c� jistotou m�j p��tel a dodal, �e ur�it� tak� ne naposled. � Pon�kud nejapn� jsem �ekl, �e jsme toho tedy jako n�rod hodn� z�skali. � Pan Mach�lek se roz�ilil. Co �lo po N�mc�ch rozkr�st, to se rozkradlo a velk�, hodn� velk� ��st ostatn�ho bylo zplundrov�no, tis�ce obc� bylo doslova zadup�no do zem�. To jsme z�skali v�m�nou za to, �e jsme s N�mci vyhnali i jejich d�ti � muselo jich b�t n�co mezi milionem a p�ldruh�m milionem. Pro� jsme vyh�n�li n�meck� d�ti? Proto�e byly n�meck�.
� Trvalo mi dost dlouho, ne� jsem se vzpamatoval. Tentokr�t jsem dok�zal odporovat a �ekl jsem, �e sudet�t� N�mci n�m rozbili v roce 1938 republiku a nemohou se tedy divit tomu, �e to tak dopadlo. � Pan Mach�lek si ale nemyslel �e by ten milion a� p�ldruh�ho milionu d�t� a mladistv�ch, z nich� velk� mno�stv� bylo je�t� v roce 1938 na houb�ch, m�l b�t potrest�n za Mnichov. Ostatn�, vid�te, pokra�oval, hovo�ili jsme jen o mal� ��sti z programu postupimsk� dohody. Jist� se shodneme, �e by to bylo dlouh� pov�d�n�, prob�rat celou jej� agendu. N�s a sudetsk�ch N�mc� se t�kal �l�nek XII jej�ho protokolu. Je nepochybn�, �e postupimsk� konference ukon�ila definitivn� druhou sv�tovou v�lku, i kdy� ne v�dy k prosp�chu Evropy.
Drtiv� v�t�ina na�ich spoluob�an� se domn�v�, �e �l�nek XII postupimsk�ho protokolu napomohl ��dn�mu rozvoji �eskoslovensk� demokracie. J� si to nemysl�m. Kdybychom dnes m�li sudetsk� N�mce v republice, byly by s t�m velk� probl�my. Ale bydleli by tam, kde odjak�iva s�dlili a kde je dnes namnoze pustina. Mo�n�, �e by neexistovalo ledacos z toho, co je sou��st� na�eho spole�ensk�ho �ivota, ale n�kter� nep��jemnosti by ubyly.
Ka�d� revoluce (a vyhn�n� N�mc� byla po��dn� revoluce), zanech�v� silnou stopu ve organizaci spole�nosti i v jej�m my�lenkov�m vybaven�. Vyhn�n� N�mc� pomohlo komunist�m v z�sk�n� samovl�dy ve st�t� a pos�lilo nedobr� vlastnosti �esk� spole�nosti. Kup��kladu v�eobecn� p�esv�d�en�, �e st�t je tu od toho, aby vy�ivoval sv� ob�any a �e si z tohoto majetku obce m��e kdokoli zadarmo vz�t, co chce; d�le domn�n�, �e k demokracii sta�� politick� strany a spole�ensk� organizace jsou n���m nav�c, �e na rozd�l od Ameri�an� jsou Rusov� skv�l� tvorov� (viz debaty o radaru). Mohl bych pokra�ovat
O nic hor�� ale nen� vytvo�en� celon�rodn� jednoty obhajuj�c� vyhn�n�, vznikl� p�soben�m ideje, �e �dajn� pozitivn� a nezbytn� vyhn�n� N�mc� p�isp�lo k dne�n� stabiln� situaci republiky. Vytvo�ila se zvl�tn� nem�nnost: na�e (�esk�) strana se nap��klad rozhodla odm�tnout se sudeton�meck�mi funkcion��i jakoukoli komunikaci a toto rozhodnut� stoprocentn� dodr�uje. To vede u n�s mimo jin� k tomu, �e se o vyhn�n� N�mc� boj�me mluvit � je to de facto tabu.
� �ekl jsem, �e tedy by bylo nejl�pe, kdybychom o tom p�estali mluvit � je�t� n�s n�kdo usly��.
� Pan Mach�lek se poprv� po��dn� zasm�l a odpov�d�l, �e u� toho napov�dal dost.
.
Emanuel Mandler
autor je historik a publicista