Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Jedeme z kopce

Vil�m Bar�k

Za lo�sk� rok �inil deficit st�tn�ho rozpo�tu 192,2 miliardy korun, p�itom objem dan� tvo�� 45,8 procenta �ist�ho n�rodn�ho d�chodu, na st�t jsme loni pracovali 167 dn� tedy a� do 17. �ervna 2009. (Takov� d�l si snad nebrali ani fara�ni). Celkov� dluh �esk� republiky dos�hl 1,168 bili�nu korun a letos k n�mu d�ky pl�novan�mu rozpo�tov�mu schodku p�ibude 162,7 miliardy korun. Od 1.1.2010 se zvy�uje spot�ebn� da� na alkohol, pohonn� hmoty, da� z nemovitost� a o jedno procento povyrostla sazba dan� z p�idan� hodnoty, kter� zat�uje naprosto v�e, od potravin po telekomunika�n� slu�by. Politici v�ak nep�est�vaj� s �vahami nad dal��m zvy�ov�n� dan� a n�vratem k progresivn�mu zdan�n�, co� znamen� ��m v�ce vyd�l�, t�m v�ce zaplat�.

V�t�ina lid� si neuv�domuje, �e p�es ve�ker� �e�i o rovn� dani, da�ov� progrese st�le existuje. Kdo zda�uje 200.000 korun, zaplat� 30.000 korun, kdo 500.000 korun, mus� ji� odv�st dvojn�sobek, tedy 75.000 korun. Mysl�m, �e toto vysv�tlen� by mohlo uspokojit v�echny nepatologick� z�vistivce. Jestli�e se n�kdo pozastav� nad hloup�m u�it�m slova progresivn�, tak tvrd�m, �e stejn� hloup� je tvrdit, �e m�me rovnou da�. Kdyby tomu tak skute�n� bylo, v�ichni, bez ohledu zda vyd�laj� 200.000 nebo 500.000 korun, by platili rovn�, nap��klad 30.000 korun. Ano, takhle vypad� rovn� da�, jen�e my plat�me se zvy�uj�c�m se p��jmem st�le v�t�� ��stku. Na n�mitku, �e n�kte�� lid� by nebyli schopni hradit minim�ln� ��stku opravdov� rovn� dan�, proto�e �ij� ze soci�ln�ch d�vek, p�esn�ji milodar� jin�ch, odpov�d�m, �e potom ale ani nemaj� pr�vo volit do Poslaneck� sn�movny, kter� ur�uje p��jmy a v�daje st�tn�ho rozpo�tu, tedy i jejich vlastn� p��jmy.

St�t se propad� do dluh� a to p�esto, �e b�hem posledn�ch �ty� let se zv��ilo da�ov� inkaso o v�ce ne� 30 procent. V roce 2004 se vybralo 551 miliard korun, v roce 2008 ji� 737 miliard korun. Tato ��sla usv�d�uj� politiky ze dvou l��. Pokles da�ov�ch sazeb pro zam�stnance a firmy nevede k poklesu celkov�ho da�ov�ho inkasa, ale jeho r�stu. Naopak, zv��en� zdan�n� vede k �tlumu hospod��sk� aktivity, snaze poplatn�k� o �optimalizaci� vykazovan�ch p��jm� a kdo m��e, odch�z� do zahrani��. T�eba na Floridu za nej�sp�n�j��m soci�ln�m demokratem Stanislavem Grossem. Z uveden�ho v�voje p��jm� st�tu tak� vypl�v�, �e zafixov�n�m rozpo�tov�ch v�daj� na �rovni roku 2004 by vedlo ji� v roce 2007 k rozpo�tov�m p�ebytk�m.

Nejd�siv�j�� na sou�asn� situaci je tup� logika politik� a byrokrat� �v rozpo�tu se nedost�v� pen�z, mus� se zvednout dan�. Kam ale mohou dostoupit da�ov� sazby, kde je jejich horn� hranice? Bude spot�ebn� da� na litr benzinu 200 korun, na litr lihu 1000 korun, da� z p�idan� hodnoty 50 procent a da� z p��jmu zam�stnanc� a firem 95 procent? Nikde ani n�znak jin�ch my�lenek a p�itom drancov�n� na�ich pen�enek m� pouze zpomalit r�st zadlu�en�. O zp�sobu splacen� dnes ji� v�ce jak bilionov�ho dluhu neuva�uje ani jedna z hlavn�ch politick�ch stran. Nejedn� se o pomluvu, ale o realitu. V sou�asn�m modelu demokracie, kde si v�daje jako ve star�m ��m� volebn�mi hlasy vynucuje l�za, je st�tn� dluh nesplatiteln�. Politici, pokud jim v�bec p�ijdou podobn� podru�nosti na mysl, kalkuluj� s roz�ed�n�m st�tn�ho dluhu v �ase prost�ednictv�m tisku infla�n�ch pen�z. Argentinsk� st�tn� bankrot i zimbawskou hyperinflaci v�ak nesli na sv�ch bedrech ob�an�, nikoliv politici a nejinak tomu bude i v �esku.

Teoretick�ch �e�en� st�tn�ho zadlu�en� existuje mnoho. Po vzoru Loty�ska sn�en� plat� ve st�tn�m sektoru a rozpo�tov�ch v�daj� o 20 procent. Redukci soci�ln�ho syst�mu alespo� na �rove� jedn� z nejbohat��ch zem� sv�ta, Spojen�ch st�t�. Zru�en� ��ad� pr�ce a podpor v nezam�stnanosti. Obrovsk� prostor pro vyrovn�n� st�tn�ho dluhu nab�z� privatizace st�tn�ho majetku. Na prodej �ek� Leti�t� Praha, �esk� aerolinie, �EZ, Bud�jovick� Budvar, �esk� dr�hy, �esk� po�ta, poslaneck� a ministersk� zotavovny, budovy obskurn�ch ministerstev, ��ad�, p��sp�vkov�ch a rozpo�tov�ch organizac�, d�lnice, pozemky, lesy, hrady, z�mky, invent�� muze�. Stejn� v�t�ina tohoto majetku poch�z� z pozemkov�ch reforem, arizace, odsunu a zn�rod�ov�n�, nebo jak se v�echny ty vyvlast�ovac� akty vlastn� jmenovaly. Kdy� uva�ujeme o �spor�ch ve v�daj�ch, existuje tak� nezanedbateln� skupina lid�, kter� nechce profitovat na v�hod�ch soci�ln�ho st�tu. Jsou ochotni se zav�zat, �e nebudou pob�rat soci�ln� d�vky, podporu v nezam�stnanosti, d�chod, r�di se vzdaj� dobrodin� vys�l�n� �esk� televize, �esk�ho rozhlasu, dotovan�ho zem�d�lstv�, film�, divadel, autobus� a �eleznic. Pokud by tito soci�ln� ohledupln� ob�an� dostali �anci vyv�zat se z podobn�ch v�hod, tedy nevyu��vat je ale ani neplatit, st�t m��e u�et�it spoustu pen�z. �e by se takto rozhodla v�t�ina? Co se d� d�lat, v�dy� demokracie je zalo�ena na rozhodnut� v�t�iny.



Vil�m Bar�k
Od roku 1996 p�sobil v bankovnictv� v oblasti rizikov�ch pohled�vek. Dnes se v�nuje krizov�mu ��zen� spole�nost�. Publikuje �l�nky v MF Dnes, Lidov�ch novin�ch, Respektu, Hospod��sk�ch novin�ch a Virtually, p�ev�n� k ekonomick�m t�mat�m. Je spolupracovn�kem Liber�ln�ho institutu.
 
  P��stupy: 9312 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA