Nemovitosti všem na očích

Veronika Nedvědová

Lidové noviny, 22.03.2005

Veřejný charakter katastru nemovitostí přispívá k ochraně vlastnických práv

Zásada veřejné povahy katastru platí na našem území prakticky nepřerušovaně od r. 1871, tedy 135 let. Jediným obdobím, kdy byla mírně oslabena, bylo období let 1964 až 1992, kdy zákon vyžadoval k nahlížení do evidence nemovitostí a k vyhotovení výpisů prokázání oprávněného zájmu. Praxe však byla i v tomto období taková, že výpisy byly vydávány bez nějakého formálního prověřování oprávněnosti zájmu o tyto údaje.

V roce 1871, kdy došlo k zakotvení skutečné ochrany důvěry v zápisy o právech vedených v pozemkové knize, byla v právním systému rakouské tradice významně posílena zásada formální publicity (veřejnosti).

Omezování by přinášelo velké potíže

Mimo Evropu je zásada veřejnosti široce aplikována například v Kanadě a Austrálii, i když jejich systémy pozemkové evidence jsou často od českého katastru nemovitostí dost odlišné, jde většinou o systémy registrace smluv o nemovitostech, do kterých je umožněno nahlížení. Je třeba připomenout, že v každé zemi souvisí míra veřejnosti pozemkové evidence s celým systémem obchodu s nemovitostmi a mírou státních garancí pro toho, kdo z pozemkové evidence vychází.

V Česku by omezování veřejnosti katastru přinášelo velké potíže. Na vlastníkovi nezávislá možnost získat úplné informace z katastru o právních vztazích umožňuje kupujícím a zástavním věřitelům řádně zvážit většinu rizik konkrétního realitního obchodu. K tomu je nutné zachovat i veřejnost sbírky listin, na podkladě kterých byly zápisy provedeny. Omezuje se tím riziko podvodů při obchodech s nemovitostmi. Veřejnost katastru také umožňuje zjistit, zda dlužníci vlastní nemovitosti a k uspokojení pohledávek může být navržena například exekuce.

Rozhodné okolnosti pro uzavření realitních obchodů se tak mohou změnit prakticky ze dne na den.

Proto je důležité nejen zachování veřejnosti katastru, ale také jeho zpřístupnění dálkově přes internet, aby mohly být důležité údaje prověřeny například bezprostředně před podpisem smlouvy.

Veřejnost katastru začíná být v zahraničí využívána ještě v dalších směrech. Norsko zavádí systém, který umožňuje nejen dálkový přístup k prohlížení zapsaných údajů, ale umožní vybraným subjektům, například poskytovatelům hypoték, přímo vyznačovat k nemovitosti některé důležité údaje, kupříkladu existenci zástavní smlouvy, a to již v okamžiku jejího uzavření. Teprve dodatečně projde tento zápis kontrolou pracovníků instituce zodpovědné za vedení pozemkové evidence. Obdobně by mohli věřitelé po autorizaci přímo vyznačovat například zánik zástavních práv.

Veřejnost katastru nemovitostí ČR není v konfliktu s ochranou osobních údajů. Zákon o ochraně osobních údajů s veřejnými seznamy, jako je katastr, výslovně počítá, a také stanoví, jak nakládat s osobními údaji, které jsou součástí veřejného seznamu. Zákon o ochraně osobních údajů považuje osobní údaje vedené ve veřejném seznamu za zveřejněné.

Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. K naplnění takto formulovaného účelu katastru je široké pojetí veřejnosti katastru nezbytné.

Ing. Veronika Nedvědová, poslankyně PČR

22. března 2005

Veronika Nedvědová