Nelezme znovu do socialistického chomoutu! Tentokrát evropského.

Karel Janyška

Je v ohrožení Svoboda jednotlivých Čechů i ostatních Evropanů? Má se mít Mír v Evropě na pozoru? Máme se bát o Spravedlnost? Ano, Ano, Ano. Je to prosté. Nebezpečím ohrožujícím tato tři velká negativa, tyto tří nejvyšší lidské společenské hodnoty, je návrh Ústavy Evropské unie. Proč? No, protože je prošpikován příkazy. Je to příkaznický, tedy socialistický návod na ovládnutí evropského prostoru, prostřednictvím kolektivistické tradice socialistů z evropských velmocí jako je Francie, Německo, Itálie, Španělsko a dalších. Vůbec nechci připomínat to a ty, co a kteří historii těchto zemí charakterizuje a charakterizují, protože předpokládám, že to každý ví. Proto je nutno upozornit hlavně na tradici myšlení, v těchto národech zhusta zažitého, která je dána existencí takových „velikánů“ jako jsou Marx, Hegel, Voltaire, Rouseau, Comte a další a další. Chci upozornit, že Velká Britanie a USA vyrostly na jiné tradici a jména jako Burke, Hume, Hayek, Friedman, Smith, Fergasson a mnoho dalších jsou názorovým opakem prvně jmenovaných. A porovnejme teď velmi jednoduše to hlavní, co prokazuje vyšší názorovou správnost. Porovnejme sílu a úroveň USA a Velké Britanie se silou a úrovní těch, kteří byli vláčeni historií konstruktéry světa. Zjistíme, že tyto úrovně jsou neporovnatelné. Zeptejme se tedy, proč!

No, protože těm prvním nedošlo, že svět není místem pro libovolné experimenty, ale že jeho složitost je vyšší než si oni, ve skutečnosti velmi naivní lidé, představují. Svět je totiž výsledkem mamutí interakce spontánních sil, pod kterými si můžeme představit doslova cokoliv, co nás napadne. Od fyzikálních a chemických jevů až po lidské činy a jejich důsledky. Nikoliv tedy výsledkem zejména účinků z lidského rozumu, jak se nám všemožní socialističtí věrozvěstové snaží namluvit. Ponechme teď stranou souhru či nesoulad ve světě neživém a pro účely vysvětlení toho, je-li návrh ústavy EU vhodný pro technický proces civilizace a tomu adekvátní politické uspořádání Evropy, posuďme jeho hlavní hodnotové kriterium. Tedy již zmíněná, tři velká negativa.

Základním předpokladem k porozumění toho, jak funguje svět bez pověr a mýtů, je znalost principů, na nichž svět vyrostl a na nichž stejně, bez ohledu na to, zda o tom něco víme, či nikoliv, funguje. Prvním kriteriem při hodnocení lidské situace musí být, a já doufám, že je to každému normálnímu člověku jasné, zda je na světě dostatek Svobody, Míru a Spravedlnosti. Nevím z jakých ještě vyšších principů by mohlo lidské štěstí vyrůstat. Skutečně si nedovedu představit civilizovaného, tedy zindividualizovaného a samostatného, občana spokojenějšího, než v životě za těchto okolností. Zdraví, láska, sex a další pocity libosti nejsou nikomu nic platné, pokud nežije v blahodárném prostředí, vysoce podporovaném třemi velkými negativy. A ta vyrůstají a jsou generována jen a jen negativními, tedy zákazovými pravidly soužití.

V praxi to znamená, že návrh evropské ústavy nesmí obsahovat žádné příkazy komukoliv v oblasti pravidel soužití, ale jen zákazy, kterými se všichni Evropané zavážou dobrovolně řídit. Každý příkaz totiž je omezením osobní svobody a svobody zařizovat si své vlastní věci pro své vlastní účely a tak se na základě svých vlastních informací, co nejúčinněji a nejefektivněji adaptovat na prostředí, na situaci i na budoucí neznámé. Ten, kdo tento základní pramen institucionalizované svobody nechápe, měl by si doplnit moderní vzdělání a přestat otravovat svojí irelevancí svět. Je mi úplně jedno, který z evropských nebo našich socialistických politiků to je, oni jsou všichni v tomto smyslu stejně hloupí. Ani nemohou nebýt. Vždyť socialismus, tedy možnost organizování světa pouhým rozumem, je jejich jen velmi jednoduchou představou.

Nenechme se My, Češi, s naší neuvěřitelnou zkušeností, znovu vlákat do socialistické příkaznické pasti. Kdo jiný, než my, má Evropanům na západ od nás, svým odmítnutím návrhu ÚEU, sdělit, že socialismus je cesta k nesvobodě, když jsme tu hrůzu na vlastní kůži zažili. Splňme tedy naši úlohu zkušených středoevropských historických harcovníků a odmítněme návrh ÚEU. Trvejme na krátkém přehledném textu smlouvy mezi členy EU, který bude pouhým soupisem toho, co zlého si my, občané států EU, nebudeme v budoucnu navzájem dělat. Tak vyhovíme předpokladům posilování tří velkých negativ, která jsou pro život moderního a svobodného občana neodmyslitelnou podmínkou jeho osobního štěstí. A o to by mělo jít. Jsem o tom přesvědčen. Ne, ještě silněji, vím to.

23. února 2005