Další upřímný křišťál

Jana Dědečková

Je zvláštní, že každý dokonale chápe a umí názorně vyložit obsah dvou slovíček „střet zájmů“, ovšem jen do chvíle, kdy se začne jednat o jeho vlastní osobu a vlastní zájmy. V tom okamžiku buď nachází tisíce argumentů (nebo strýčků) pro zcela odlišný výklad jako např. křišťálově čistý Stanislav Gross, nebo jen tupě zírá do kamery jako zelená hvězda Martin Bursík, který sám sebe pasoval do role zachránce české politiky a z billboardů avizuje změnu. S vysvětlením Jak číst kauzu Bursíkův byt sice pohotově přispěchal „politolog“ Jiří Pehe, domnívám se však, že odpověď na otázku „komu to (zveřejnění)slouží“, i přes jeho scestné konstrukce, je naprosto jednoznačná: občanům. Znát všechny dostupné informace o kandidátech, kteří budou rozhodovat o zákonech jimiž se musí občan řídit, je veřejným zájmem a udivuje mě, že to slovutný politolog neví. Nehledě na to, že posilovat náš zákonodárný sbor o další nechápavé tupce v otázkách týkajících se „ střetu zájmů“, je v současné době nošením dříví do lesa.

V souvislosti s panem Bursíkem zmiňuji svou nejpodstatnější výhradu vůči němu, ačkoli by se v duchu poznatku Ortegy y Gasset Jose, že „být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem“, dala napsat i diplomová práce.

Ve střetu zájmů se neocitají jenom politici. Před nedávnem se v podobném postavení ocitla i redaktorka České televize Nora Fridrichová. Přinesla sice velice chvályhodnou investigativní reportáž o Dopravním podniku města Prahy a nepřiměřených paušálech a odměnách za vymáhání pokut, jejichž příjemcem je známá advokátní kancelář Tomáše Sokola, nicméně vzápětí celou kauzu znedůvěryhodnila skutečností, že ona sama je patologickým černým pasažérem veřejné dopravy a na pokutách již zaplatila 18 tisíc. Jak je možné, ptám se, že reportérka veřejnoprávní televize si neuvědomuje, že svým jednáním poškozuje důvěryhodnost nejen svou, ale především instituce samotné. Vůbec teď nemoralizuji a nehodnotím černá pasažérstva reportérky, prohřešků proti zákonům se dopouštíme pravděpodobně každý a následky za nás nikdo neponese, ale skutečnost, že neodolala kauzu osobně prezentovat na obrazovce a marginalizovala tím závažnost informací, to svědčí o naprostém nedostatku soudnosti a pocitu neomezené moci, podobně jako to vídáme u politiků.

Diskusní komentář znamená zpětnou vazbu

Ale abych jenom nekritizovala ostatní, vrátím se ke svému poslednímu článku a poněkud si posypu hlavu popelem. Být můj článek publikován na BL, kde nejsou diskusní komentáře, pravděpodobně bych usínala se spokojeným pocitem, jaký skvělý článek jsem napsala. Díky jednomu diskusnímu komentáři jsem se ke svým tvrzením a k daňové kalkulačce ODS musela vrátit, abych došla k poznání, že jsem část své práce hrubě odflákla. Když říkám část, myslím tím odbytí druhého dokumentu pana Hrbka o tom, jak ODS hodlá dotovat manželky milionářů. Můj mylný komentář se opíral o to, že jsem se podívala pouze na poplatníka s vysokým příjmem a nepracující manželkou, aniž bych se důkladněji věnovala srovnání s poplatníkem jednotlivcem. Pan Hrbek má tedy pravdu v jednom, a to, že příjem milionáře s nepracující manželkou bude v případě zavedení SZP (státem zaručený příjem)vyšší, než u poplatníka, který žije sám. Ale to nakonec bude u každého manželství, kde žena nepracuje, nejen u milionáře. Systém rovné daně totiž každou dospělou osobu považuje za samostatného příjemce SZP. To znamená, že pokud jeden z partnerů nepracuje je považován za osobu bez příjmů a náleží mu plný SZP 6000,-, očištěný o daň, zdravotní a soc. pojištění. Když se nad tím zamyslíme hlouběji, nejedná se o nic, co bychom neznali už dnes v úlevě na dani (také bez rozdílu zda se jedná o milionáře), a to formou odpisů životního minima.

Panu Hrbkovi, i přes osobní averzi a nesouhlas s jeho názorem o dotaci milionářů, jsem však vděčná za tuto polemiku, bez níž bych se SZP a nově připravovaným zdaněním do hloubky pravděpodobně nezabývala, a to proto, že sleduji především svůj vlastní zájem, a to jsou změny pro OSVČ. Znovu ale opakuji, že na rozdíl od pana Hrbka se žádných převratných výpadku ve státním rozpočtů neděsím a v případě rovné daně jsem naopak očekávala mnohem radikálnější zásah a změny považuji za nedostatečné, přestože v kapsách občanů zůstane více peněz než dnes.

Otázky "speciál"

Česká televize oznámila, že divácké hlasování, a to i přes výhrady RRTV, bude pokračovat. Včerejší vysílání z Olomouckého kraje - přestože víme všichni normální a rozumní diváci, že se jedná pouze o anketu a nikoli reprezentativní průzkum veřejného mínění- zase pěkně hne žlučí panu premiérovi Paroubkovi. Jeho kandidát Vlček opět poněkud propadl a naprosto v rozporu s těmi "reprezentativními průzkumy" nahoru vyletěl poslanec za KDU-ČSL Kvapil. Věřím jen průzkumům, které si zfalšuji sám, říkal svého času Winston Churchil. Troufám si tvrdit, že zpochybňování KDU-ČSL některými agenturami je záležitost účelová a záměrem je oslabit tuto stranu.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů