Urbanův intelekt a Chuchmův přešlap

Jana Dědečková

V sobotu proběhla ideová konference ODS. Osobně se mohu ztotožnit s úvodním projevem předsedy ODS Mirka Topolánka, obzvláště potom s tezí, že ODS především selhává v mediální prezentaci svých kroků a úspěchů. Mávat předvolebním programem ODS nebo Smlouvou s občany a vyžadovat její důsledné plnění s pokřikem „ODS zrazuje program“, znamená jediné: prohlubovat si vlastní frustraci. A té já rozhodně podléhat nehodlám. Nakonec jsme si jí užili dosytnosti v opozici, když jsme jen bezmocně přihlíželi tomu, jak všechny důležité zákony prohlasovávali socialisté s komunisty.


V Nedělní Partii jsem jenom zírala na pohotovost moderátora Šimůnka, který nebyl schopen oponovat hloupostem bývalého ministra Urbana, který mimo jiným obhajoval rozhodnutí Ústavního soudu tvrzením, že : „je protiústavní platí-li si někdo pojištění a nedostane-li zaplacené první tři dny nemocenské“.
„Také by se vám nelíbilo, kdyby pojišťovna hradila pojistnou událost až po třetí bouračce auta“, dodal pyšný na svůj intelekt.
No, to jistě ne. Pochybuji však, že by se našel komerční pojistitel, který by s takovou pitomostí přišel na trh. Běžně jsme však svědky, že nám pojišťovny nabízí havarijní pojištění s určitou mírou spoluúčasti. A budeme-li podle Urbana zdravotní daň skutečně vnímat jako pojištění, musíme tím pádem i stát vnímat jako pojistitele, který si stanoví podmínky svého produktu, nebo naopak všechny pojišťovny pohnat před Ústavní soud zodpovídat se z nezákonného jednání.


Brno na přelomu tisíciletí, Věc veřejnoprávní, boj za Svobodu slova, za Prahu kulturní, atd.
Už víte, co mají všechny tyto názvy společného? No, ani se nemusím dlouze rozepisovat. Kulturně mediální fronta se zase ozývá. Tentokrát to schytá radní Milan Richter. Blbec s prázdným mozkem a zřejmě stejně blbou manželkou - modelkou, jak nám vtipně sdělil náš milý „satirik“ Kraus, který si stále častěji prostřednictvím obrazovky veřejnoprávní televize léčí vlastní frustraci a nebo řeší rodinné problémy. Posledně se uvolňoval tím způsobem, že deset minut obhajoval syna před bulvárním nařčením ze zlodějny, místo aby jednoduše, jako každý jiný občan, bránil synovu čest žalobou u soudu. Ještě že Kraus tak dobře ví, co je to ta veřejnoprávnost.

Do Milana Richtera si přispěchal kopnout i Josef Chuchma ve svém komentáři s názvem Hamižní umělci a šetřivý pan radní. No prosím, beru ještě loajalitu socialistů všech barev, k nímž Josef Chuchma bezesporu patří a jsem ráda, že je alespoň natolik pragmatický a uznavá, že jde především o peníze. Jen jsem nepochopila, proč se tak směje textu L. Jakla a proč zvrhlý půvab spatřuje ve větě jeho textu: „Vždycky mě ohromí nafoukanci, kteří jsou přesvědčeni, že na cizí peníze mají nárok.“
Pokud Chuchma naznačuje, že je to v souvislostí s Jaklovým zaměstnáním, tak je zcela vedle. L. Jakl není nic jiného než zaměstnanec státu stejně, jako je Chuchma zaměstnanec novin. A za to mu náleží mzda. Kdyby ho povolání nebo mzda neuspokojovala, jistě půjde dělat něco jiného a nebude vyřvávat pod okny prezidenta.

„Kdyby byl Jakl soukromníkem, ani neceknu“ , píše pan Chuchma a skutečně by si místo svého výsměchu měl v případě pana Jakla uložit bobříka mlčení. V profesi, ke které se Jakl ve svém textu vyjadřuje, soukromníkem skutečně je. Nebo snad Chuchma může potvrdit, že Jakl pořádá své rockové koncerty za přispění veřejných peněz ?

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů