Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Státotvorní hrdinové

Jana Dědečková

Rekordní nárůst sledovanosti by Česká televize zaznamenala pokud by přímé přenosy z poslanecké sněmovny parlamentu ČR nahradila přenosy z kteréhokoliv českého blázince. Obyvatelé blázince totiž působí mnohem přirozeněji, neboť svou šílenost, na rozdíl od některých poslanců, nemusí skrývat.

Minulý týden jsem naprosto konsternovaná hleděla, kterak „vyvolení“ bourali Janotův rozpočet s protideficitním balíčkem opatření, a krize nekrize populisticky nadělovali různým příjmovým skupinám. A mistr Paroubek? Se svou gumovou flexibilitou, která u přihlížejících musí nutně vyvolávat pouze fyzický odpor podepřen bujnými dohady, zda někdy v minulosti nepodstoupil utajenou kastraci, zdůvodňoval svou další z mnoha neseriózností, jimiž končí všechny politické dohody s ním. Citací Konráda Adenauera a svým srovnáním se s tímto politikem, jen dovršil svou trapnou přehlídku mesianismu. Konrád Adenauer, německý křesťanskodemokratický politik, byl sice silně věřící, ale jistě si nemyslel, že má k Bohu tak blízko jako Paroubek, který se cítí být „nejvyšším“ dokonce povolán (sic!).

Ze stenoprotokolů PSP ČR

….tak vám jen řeknu vyjádření jednoho konzervativního politika, předsedy CDU a kancléře SRN Konrada Adenauera, když se ho novinář zeptal: Pane kancléři, včera jste ale říkal něco jiného. Víte, co mu řekl ten konzervativní, obdivuhodný politik, kterého já osobně ohromně obdivuji? "Co je mi do mých hloupých řečí ze včerejška. " Hlasovali jsme pro takzvaný Janotův balíček. Hlasovali, ano. Nechtěli jsme stupňovat krizi, protože tehdy jak předseda vlády, tak ministr financí řekli, že by v případě toho, že by nedošlo k souladu, pokud jde o názory dvou velkých politických stran, odstoupili. Nechtěli jsme prohlubovat krizi. My jsme se chtěli dostat ke schválení státního rozpočtu. Tehdy se vyvinula atmosféra hysterie, nejsem koneckonců sám, kdo to tady připomíná, a myslím, že v takové nevěcné atmosféře se prostě nedá pracovat. Pod tlakem médií se nedá pracovat. Teď je klid, budeme o těch věcech jednat v klidu, budeme o nich hlasovat. To je podstata parlamentarismu.
Sociální demokracie si neklade žádné předběžné podmínky. Pokud projdou návrhy, které podporujeme, ať je to tento návrh nebo ať jsou to návrhy, které podáme, pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu, tak dobře. Když neprojdou, je to sice pro lidi špatně, ale my ten státní rozpočet podpoříme. Překvapilo by mě proto stanovisko nějaké jiné politické strany, které by neznělo podobně. Protože to bych já osobně chápal jako pohrdání parlamentarismem.
Takže dámy a pánové, tolik k těm údajným dohodám. Nemluvte o žádných dohodách. Takové dohody nejsou. Nezaměňujte si to, že jsme pro něco hlasovali pod tlakem událostí. Teď nastal čas, že ty hlouposti musíme změnit. „



Po tom, co pani poslanci předvedli minulý týden, musel snad i „ Kajan“ naprosto bezpečně pochopit realitu a ocenit úlohu Mirka Topolánka, který vytvořením křehké koalice se Zelenými a KDU, tři roky poměrně účinně bránil oranžovo rudému běsnění, které dnes vidíme v čisté podobě. Nyní, kdy došlo k rozpadu politických stran na pravé straně politického spektra a poslanci jsou vázaní jen svým „svědomím a vědomím“ , hlasování v poslanecké sněmovně jasně ukazuje skutečný počet pravicových proreformních poslanců. S komunisty a socialisty nám už bez ostychu hlasují „konzervativní“ Cyrilek Svoboda i Alena Páralová. Hlasy, které Topolánkovi vyčítají složení poslaneckého mandátu, by proto spíše měli zvažovat, zda se neodhodlat ke stejnému kroku. Levicovému běsnění nejsou schopni svým setrváním ve sněmovně zabránit, ale silný demonstrativní čin, kterým se vzdají poslaneckého mandátu a svých platů, je ještě schopen probudit z letargie levicová média i veřejnost tam, kde nestačí argumenty. Nebezpečí, do kterého nás populisté ženou závratnou rychlostí, by snad dostalo jasnější kontury.

Ale kde najít odvahu pro takové gesto, když už v říjnu jsem poslouchala spíše stesky těch, kteří se už do sněmovny nedostanou a které se nesly v jednom duchu „ co budu dělat dál“ ? Pro ně deset měsíců znamená mnohdy i jeden a půl milionů. To už si člověk opravdu silně uvědomuje svou zodpovědnost za bezproblémový chod státu.Vůbec bych se nedivila, že některý z poslanců své setrvání ve sněmovně vnímá i jako hrdinský čin. Neboť takové hrdinství, to nám přece bylo vždycky bližší než válet sudy v pivovaru.



Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
 
  Přístupy: 64486 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA