S Vládou ČR i s Václavem Havlem pro základnu USA.

Martin Vadas

Názory a argumenty Václava Havla pro souhlas s umístěním radaru našeho významného spojence v Brdech (Právo 06.02.2007 - Václav Havel - str. 09 Proč radar přijmout). . . . „Evropa nebyla ve dvacátém století schopna řešit ani konflikty, které sama rozpoutala a rozšířila do celého světa. Ani dnes není, a zdá se, že ještě dlouho nebude bez pomoci USA schopna čelit civilizačním hrozbám 21. století, zejména vojenským. . .“, jsou hodny pozornosti i podpory české veřejnosti – nejen čtenářů 9. strany tzv. Práva.

Jakkoliv občas některé názory Václava Havla nechápu a nesouhlasil jsem s nimi, nyní musím podpořit jeho dnešní postoj k radaru a připomenout i jeho důsledný postoj ke vstupu České republiky do NATO, kdy se tehdejší významný představitel ČSSD KATO ptal zejména na to, jak se z NATO vystupuje. Dnešní představitelé této strany se na otázce radaru jen zviditelňují – bez odpovědnosti za obranyschopnost země. . .

Na postojích Václava Havla se mi v minulosti nelíbilo zejména, když jako president nebyl sto ani formálně odpovědět na petici za projevení úcty členům odbojové skupiny bratří Mašínů (stejně jako všichni tehdejší ústavní činitelé, kterým byla petice adresována), přestože ho k takovému postoji zavazoval zákon č.198/93 Sb. a ruce dal pryč od zjevně zlovolné likvidace Vladimíra Hučína a Romana Hrubanta českou justicí, kterou sám doživotně jmenoval. . . To samozřejmě neomlouvá ty, kteří za spiknutí za účelem odstranění a věznění Vladimíra Hučína nesou přímou odpovědnost.

Dnes, vedle pádných argumentů Václava Havla pro radarovou základnu USA, je úvaha Petra Schura (http://pravo.novinky.cz/p031a09e.php) možná „zajímavá“ pro Daria Nosretiho (darius nosreti [mailto:info@darius.cz]), ale její závěry jsou falešné a je třeba je odmítnout a výzvu Václava Havla naopak podpořit.

Historická zkušenost občanů České republiky s vojenským vlivem USA v Evropě je opakovaně mimořádně pozitivní – nejen v dobách první a druhé světové války. Byla a je to právě vojenská přítomnost USA v Evropě, která zadržela bývalé státy Varšavské smlouvy se Sovětským svazem v čele před převálcováním celé Evropy komunistickými tanky ve druhé polovině minulého století. Pamětníci si ještě dobře vzpomínají, co jim říkali odrbaní sovětčíci na tancích v roce 1968, kdy se nemohli zorientovat, zda jsou konečně na území NSR a hledali německé názvy ulic na místě těch odstraněných cedulí v Praze a jiných českých městech. Odvedenci do základní služby v bývalé ČSLA, kteří v éře komunismu nedosáhli na modrou knížku, v rámci politického školení mužstva donekonečna slýchali o výhodách útočné války, o nutnosti rychlého dosažení západních břehů Evropy a „nepřátelských imperialistech“ v čele s vojsky USA, které je třeba vytlačit do vln oceánu. . . Mnoho dnešních obyvatel Střední Evropy je dodnes z této propagandy nemocná a o historii ani obranu vlastní země se příliš nezajímá. Podobné zpoždění výstavby obranného systému země, jako jsme měli již v počátku budování obranného systému pevností ve třicátých letech minulého století na hranicích Československa, si nemůžeme dovolit ani dnes. Zaplatili jsme za jeho nedokončení mimořádnou cenu – padesáti lety nesvobody.

Za obranu České republiky proti dnešním i budoucím hrozbám neseme díl vlastní odpovědnosti, jakkoliv jde o problém globální. Kdo se nepoučí z minulých chyb, je na nejlepší cestě k dalším okupacím či zničení vlastního území.

Proto nyní, když máme svobodu konečně říci, co opravdu chceme, říkám ANO, jsem pro radarovou základnu našeho největšího spojence na území ČR. Kéž i NATO a Evropská unie se ve vlastním zájmu k obrannému projektu rychle připojí a podpoří ho.