Proti rozumu a etice.
Jana Dědečková
Minulý týden jsem uveřejnila tiskovou zprávu Českomoravské myslivecké jednoty, která si stěžovala, že Česká televize poškodila skupinu občanů tím, že v pořadu Večerníček v pohádce Madla a Ťap byla odvysílána část, ve které člověk oblečený jako myslivec dvakrát vystřelil po rysovi a loveckém psu. V pořadu bylo řečeno, že jde o lovce a špatného myslivce. Zprvu jsem se domnívala, že jde buď o legraci nebo se někdo zbláznil. Komentáře čtenářů pod tiskovou zprávou mě ujistily, že jsem se nezbláznila já a když tomuto tématu celou půlhodinu věnoval Václav Moravec ve svém nedělním pořadu, bude se jím zabývat Rada České televize a docela vážně se nad etickým vyzněním pohádky zamyslí pravděpodobně i Etický panel České televize, dospěla jsem k přesvědčení, že blázna si z nás hodlá dělat někdo jiný.
Podobně banálním problémem – tzv. hledáním chlupu na dlani- se ve středu zabýval slovutný Etický panel generálního ředitele ČT Jiřího Janečka. Na reportáž z cyklu Reportéři si stěžovala jedna z hlavních aktérek reportáže o odvolání rektora UMPRUM Borise Jirků z 2.10.2006. Předmětem její stížností byl okamžik z tiskové konference, na které paní Jeřábková odpovídá na otázku redaktorky. Věc je ve snížené zvukové kvalitě, proto si redakce vypomohla titulkem, který však přesně odpovídá výpovědím: otázce redaktorky i odpovědi paní Jeřábkové, jak je i při snížené kvalitě zvuku a zvýšené pozornosti docela dobře čitelné i ze záznamu na internetu. Stížnost paní Jeřábkové by se dala vyřídit několika větami už proto, že její potvrzení nebo odmítnutí nemá vůbec žádný vliv na obsah reportáže, zdokumentovaná fakta o problematickém hospodaření školy za období, kdy paní Jeřábková byla ve funkci kvestorky, ani na meritum věci, jímž je spor příznivců a odpůrců odvolaného rektora. Přesto v této záležitostí vyjádřil generální ředitel své pochybnosti a postoupil stížností Etickému panelu.
Proč mě tolik zaujaly právě tyto dvě stížnosti? Neupírám právo stížností myslivcům, jakkoli se mi mohou zdát bláznivé, ani paní Jeřábkové, která by pravděpodobně došla uspokojení jen v případě, že by si do reportáže mohla promítnout především svůj vlastní pohled na sebe sama. Stížností na televizní pořady přicházelo a bude přicházet nespočet. Od oprávněných až po naprosto nesmyslné. Lidé se stále ještě nenaučili pro svou ochranu dostatečně využívat tiskový zákon a tak své domnělé křivdy svěřuji k řešení různým radám, etickým panelům a já nevím komu ještě v domnění, že právě oni nejlépe posoudí a napraví jejich domnělou újmu. Možná by tomu tak bylo, kdybychom měli jistotu, že všichni zúčastnění jsou vedení snahou o co nejlepší veřejnou službu, mají vysoký morální kredit, a že, i z takto malicherných stížností koncesionářů, neupletou bič na nepohodlné redaktory, kdykoli se jím to bude hodit.
Musím konstatovat, že v současné době a vzhledem k událostem, které vyšly najevo v souvislostí s minulostí některých členů managementu ČT, nám tuto jistotu není schopen garantovat nikdo, a už vůbec ne generální ředitel ČT Janeček. Nejen, že nespatřuje problém v porušování zákona, ale etika, která by měla být jedním z pilířů veřejnoprávní instituce, je pro něho zřejmě jen prázdným pojmem, což nejlépe dokazuje tím, že vedením agendy Etického panelu pověřil Martina Švehlu, ředitele úseku vnějších vztahů. Domnívám se, že pan Švehla s ohledem na svou minulost, nemá občanský ani profesní kredit hodnotit reportáže veřejnoprávní televize, zaobírat se agendou Etického panelu, připravovat podklady k jednání.
Jestliže k otázkám etiky s takovou citlivosti přistupuje generální ředitel ČT, měli by se konečně zamyslet politici zodpovědní za veřejnoprávní vysílání dříve, než koncesionáři vyhlásí občanskou neposlušnost a rozhodnou, že bývalé milicionáře, bývalé komunisty a bývalé estébáky, opravdu platit nehodlají.
Jana DědečkováBývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
