Díky za každé „Dobré ráno“

Jana Dědečková

„Švejnarizace“ médií nabývá na síle. Hospodářské noviny do boje proti Klausovi vytáhly ze žurnalistického záhrobí dokonce i Leschtinu, který svůj komentátorský vrchol prožíval v době „sarajeva“ a „televizní krize“. Jeho žlučovité články proti Klausovi byly nakonec, i pro tehdy „čtyřkoaliční“ MF Dnes, natolik kontraproduktivní, že nenápadně dostal padáka. Nějakou dobu paběrkoval na zadních stránkách novin a věnoval se nepolitickým s tématům a krátkou dobu po svém odchodu z komentátorského světa byl vydržován paní Kaslovou, která provozovala server o médiích. Její zájem o média i dobročinnost k Leschtinovi však skončila ve stejné chvíli, kdy její manžel skončil v primátorské funkci a přestal dodávat sponzory. Dnes se Leschtina zase dere na slunce. Petr Šimůnek se zřejmě domnívá, že čtenáři nemají paměť. Nebo na to spoléhá? Tak nějak mi to mediální běsnění připomíná, že Dřevičská výzva, Impuls, Děkujeme odejděte, boj ČT za „svobodu slova“, opět ožívají. Halíka i Šiklovou jsme už slyšeli, také Lux ústy manželky Věry promluvil, Pehe je zase ve formě a s nejvyšší starostlivostí analyzuje neshody v ODS, Hartl je na scéně v plné zbroji a snaží se seč mu síly stačí. Už jenom chybí, aby promluvil divadelní teatrolog Just a teatrální divadelník Rejžek zvolal "nebyl to můj prezident".

Díky za každé Dobré ráno, chtělo by se ironicky dodat po tom, co Barbora Tachecí poučila redaktora ČT o rozdílu mezi fakty a názory. Opět se veřejnost nesmiřitelně rozdělila na dvě skupiny. Ten, kdo jí dnes na internetu spílá, rozdíl mezi faktem a názorem evidentně není schopen rozeznat, stejně jako moderátor Václavek. Za Tachecí naopak stojí mediálně vzdělán divák/posluchač, který fakt a názor umí odlišit a bez ohledu na formu jí děkuje, že lekci redaktorovi uštědřila, protože Barbora Tachecí mluvila jménem všech pozorných diváků/ posluchačů, kteří denně u televize nebo rozhlasu z neprofesionality novinářů doslova šílí. Zpravodajství a publicistika médií veřejné služby se musí opírat o fakta a nikoli o názory, byť i uznávaných osobností. Škoda jen, že Barboru Tachecí nemohou naklonovat a postavit jí jako editora ke každému redaktorovi nebo novináři českých médií.

V takovém případě by se totiž určitě nemohlo stát, že média budou připravovat českou veřejnost na duel Václava Klause s Janem Švejnarem v Senátorském klubu ČSSD. Nikdy jsem totiž neslyšela a nečetla, že by Václav Klaus chtěl diskutovat na půdě Senátu s Janem Švejnarem. Pouze vyhověl žádostí předsedkyně Senátorského klubu ČSSD A. Gajdůškové, která se ve své žádostí odvolává na to, že „ jsme ti, jímž dali lidé přímý mandát ke zvolení prezidenta, a máme tedy právo a povinnost se prezidentských kandidátů na jejich názory ptát“, a přijal pozvání na kterém bude , společně s dalším kandidátem na prezidenta, na otázky senátorů opovídat. Nic víc a nic méně. Pokud si od toho někdo slibuje show a dokonce, jako např. Jiří Paroubek, hledá a dokonce už i navrhuje moderátora diskuse, tak se šeredně mýlí. Tak to vidím, pokud vycházím z dostupných faktů, což je žádost o pozvání Gajdůškové a odpověď prezidenta. Kandidáti budou odpovídat na dotazy senátorů, což se rozhodně nedá nazvat duelem, ale nemusí to být až tolik nezajímavé. Stále je zde totiž mnoho otázek, na které odmítá, nebo se odpovědím důsledně vyhýbá Jan Švejnar.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů