Čech? Američan? Mimozemšťan!

Jana Dědečková

Je Jan Švejnar Čech? Narodil se na české půdě, dalo by se říct. Historií zná pouze povrchně, děti i manželka mluví pouze anglicky a nebýt Švejnarových ambicí stát se českým prezidentem, nenaučí se ani těch pár základních vět.
Je snad Jan Švejnar Američan? Získal občanství USA, dalo by se říct. Přes to, že přísahal věrnost zemi, která mu poskytla azyl, vzdělání, svobodný růst profesní i osobní, klidně a s lehkým srdcem se občanství USA zřekne..... Pro přízeň těch, kteří jeho rodinu údajně vyhnali ze země.
Nemohu si pomoci, ale být Čechem nebo Američanem je, alespoň pro mě, a to i přes globalizující se svět bez hranic, přece jen něco více, nežli předvádí profesor z Michiganu. Lehkost s níž, byť jen přislíbil vzdát se občanství USA, mě děsí mnohem více než V. Klause Švejnarovy ekonomické teorie. Jan Švejnar přesvědčivě dokazuje pouze to, že vlastně není ani Čech, ani Američan.
Možná proto je tolik přijatelný pro sociální demokraty. Jiří Paroubek splnil svůj předvolební slib....a dotáhl jim svého mimozemšťana.

Kdo vyhrál včerejší klání?
Jen těžce se novináři smiřují s tím, že s velkou převahou vyhrál a byl mnohem přesvědčivější současný prezident Václav Klaus. Najednou jsou opatrní ve svých soudech a soustředí se pouze na oblečení kandidátů, selhání senátorů ČSSD a špatně připravené otázky.
Rozpačitá vyjádření novinářů a politologů ve smyslu, že je těžké hodnotit něco, co vlastně nebylo diskusí, plnohodnotným soubojem..., už zítra nahradí dokonalými analýzami, které poctivě opíší jeden od druhého.
Jediné relevantní hodnocení, vycházející z vlastních dojmů bezprostředně po ukončení duelu, tedy bez toho, aby ve svých názorech před tím než je vyřknou byli ovlivnění kolegy, známými a veřejností na internetu, provedli ve studiu televize novinář Jindřich Šídlo a politolog Jan Kubáček. Zkritizovali senátory ČSSD za přípravu otázek, které se netýkaly výkonu prezidentské funkce a jednoznačně se shodli na tom, že Václav Klaus byl přesvědčivější. Možná už zítra budou jejich názory posunuty jinam, ale autentický byl především ten bezprostřední dojem..

Čeho jsem si všímala já? Pochopitelně, především Jana Švejnara, kterého média stále představuji jako pravicově smýšlejícího kandidáta. Kdykoli však Jana Švejnara poslouchám, vždy se mi vybaví citát José Ortegy y Gasseta, že „být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem“.

Tím pochopitelně nechci říct, že Janu Švejnarovi hrozí tato diagnóza, ale upozorňuji, že Jan Švejnar není ani levicový, ale ani pravicový. Je populista, který se řídí především svým zájmem stát se prezidentem a tomu pružně přizpůsobuje své názory podle názorů veřejností a těch od nichž očekává volební zisk. Komunistům slíbí, že se vzdá občanství USA, sociálním demokratům vyhoví v otázkách radarové základny a rušení poplatků u lékaře, společně se zelenými bude bojovat s klimatem, s veřejností bude citlivě vnímat jejich nespokojenost a nabízet vize. A ještě navíc má morální kredit.

Jan Švejnar včera neřekl nic, co bychom od něho nečekali. Obecná klišé, fráze o moderní společnosti, několik podpásových výpadů. To vše už známe a posloucháme v různých obměnách v podání stále stejné skupiny lidí. Jan Švejnar mluví stejně, jako mluvili jediní morální z US, nebo zelení před tím, než usedli do vlády. Dnes se rádi smíří i s Čunkem ve vládě. Kdybych byla stejný demagog jako Bursík, jistě bych se zeptala, zda to není obchod za hlasy pro Švejnara.

Ale to se dozvíme už za několik málo dní.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů