Tak vzhůru do toho. Modrá je dobrá

Jana Dědečková

Jedno vítězství oranžových a Paroubek je už opět nafouklý jako mrtvá kočka vystavená po tři dny slunečnímu žáru. Jeho státnický projev při odvolávání vlády by se měl tisknout do všech schránek. A nejen Paroubkův. Ne každý měl asi čas sledovat tu plejádu bolševických pohrobků. Člověku se zvedal žaludek. Tolik bolševismu, antiamerikanismu, přízemností a stupidity na několika metrech čtverečních, aby člověk pohledal. Ještě, že tu nenávistnou atmosféru občas humorem okořenil ministr financí Kalousek, bezesporu nejvtipnější muž na naší politické scéně. Škoda, že svého času asistoval u těch největších asociálních zhovadilostí a zadlužování země. Přestože se již za tu dobu svého bezvědomí omluvil a člověk se jeho vtípkům zasměje, ten mimovolně spuštěný smích se stejně záhy mění v trpkou grimasu. Kalousek je dokonalý příklad toho, jak člověk i velmi chytrý a inteligentní, dokáže v politice svou morální integritu vyměnit za „hlavně být u toho“.

Ani o chytrosti, morální integritě, či dokonce inteligenci, se nedá hovořit v případě doktora Drymla, který včera s oranžovou kravatou a opálenou tváři cenil umělý chrup na diváky Událostí komentářů. Dokonalá demonstrace toho, že je-li někdo doktor, ještě to neznamená, že nemůže být současně i docela prázdný pytel. Ačkoli se velmi snažil působit jako vzdělanec, nakonec z něho vždy vypadl jenom plebejec. To jeho kolega, doktor Bonaparte, zvládá hru na inteligenta mnohem lépe. Než mě zase začnete napadat, že tento odporný lidský druh, doktora Ratha, ošklivě napadám kvůli jeho vzrůstu, tak vězte, že tomu tak není. Pouze jsem použila velmi trefné srovnání, které učinil ministr Kalousek po tom, co Rath ve svém projevu emotivně lkal nad nešťastníky, kterým je odepřená zdravotní péče a téměř ten komediantský zbohatlík (na zdraví lidu, jak jinak) plakal, že v takové zemi nechce žít.

Rath:
Možná někdo řekne, proč ten Rath je tak emotivní. Víte proto, protože jsem doktor a protože jsem skutečně nikdy nechtěl žít v zemi, kde vám lidé říkají, že nejdou k doktorovi, nevyzvednou si své léky, protože mají prázdnou peněženku. Vám to nevadí? Vy jste s těmi lidmi nehovořili? To není jedna paní, dvě paní, tři paní. To jsou stovky lidí.

Kalousek
Osobně jsem velmi šťasten, že mohu žít v zemi, kde je lékařská péče na té nejvyšší dostupné úrovni dostupná zcela všem za zcela transparentních podmínek. Osobně jsem velmi šťasten, že snad již nikdy nebudu žít tak, jako před rokem 1989 v zemi, kde lékařům jako je doktor Rath se říkalo doktor Bonaparte. Buď odevzdáš bony, nebo si tiskni parte.


Ale to vše výše, jen tak na okraj. To hlavní téma, proč jsem si ještě udělala čas napsat pár řádek, jsou senátní volby. Když vidím, jak se zde v diskusi občas vyostřuje debata, jak frustrace cloumá pravicově založenými diskutujícími a kolik levičáků nalezlo na můj modrý server, tak si říkám, že je nejvyšší čas zvednout, nebo zkazit, vyberte si podle toho ke komu se sami zařadíte, všem náladu. Rozhodla jsem se popřát pravičákům, aby po dočasné ztrátě rozumu způsobené šokem z oranžového tsunami, nalezli opět sílu přemýšlet racionálně a šli s celými rodinami podpořit kandidáty ODS do senátu. Ten modrý banerr v záhlaví vydání jsem tam dala právě pro vás.

Jeden můj přítel, který se momentálně nachází v New Yorku, mi k výsledku voleb napsal sms: “nebuď smutná, vždyť téměř 700 000 lidí ví, že se o sebe umí postarat. To přece vůbec není špatné. Buď pyšná, že jsi pravičák“.

Někdy člověk tak podlehne pesimismu a atmosféře kolem, že jde jako kůň s klapkami na očích. To se stalo právě mi. Je moc dobré mít někoho, kdo mu pomůže pootočit hlavu aby viděl, že podél prašné cesty je i rozkvetlá louka.

Díky kamaráde za záchranné lano. Je mi rozhodně lépe.

Doufám, že tento vzkaz může pomoci i vám, mým čtenářům.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů