Rathovo rozhodnutí ublíží i pacientům
Milan Cabrnoch
Lidové noviny, 11.01.2006
Ministr Rath se rozhodl snížit obchodní přirážku na léky. Plně v duchu Vítězného února "bere zbohatlíkům", tedy majitelům lékáren, a "dává obyčejným lidem". Co? Levnější léky. Ale to je lež.
Ve skutečnosti je ministrovo rozhodnutí od zeleného stolu nesmyslné a ublíží pacientům. Lékárna není ani obchod s léky a dalším zbožím, ani pouhá výdejna. Lékárník poskytuje ve spolupráci s lékařem zdravotní péči a podílí se na léčbě pacienta. Lékárník by měl znát zdravotní stav pacienta a měl by vědět, jaké jiné léky pacient užívá, aby mohl vyloučit škodlivé účinky nevhodné kombinace léků. Na základě předpisu vydá pacientovi lék a současně ho poučí o tom, jak lék užívat a čeho se při užívání léku vyvarovat.
Každý z nás musí být za svou práci odměňován. Odměnou lékárníkům je v současné době obchodní přirážka na vydávané léky, tedy pevně určená část z ceny léku. Ministr Rath se rozhodl tuto obchodní přirážku snížit o tři procentní body. Udělal to bez jakékoli konzultace či jednání s těmi, kterých se to týká.
V roce 2005 byla nejvyšší možná obchodní přirážka (společná pro velkoobchod a lékárnu) 32 procent z konečné ceny léku. Předpokládejme, že podíl velkoobchodu byl 6 procent, odměna lékárny tedy činila 26 procent z ceny léku. Od 1. ledna 2006 klesla společná přirážka na 29 procent a odměna lékárny tedy klesla na 23 procent. Příjem lékárny se tak rozhodnutím ministra sníží ze dne na den o více než deset procent.
Každý, kdo někdy podnikal, dobře ví, jaký význam má snížení příjmu o deset procent. Lékárny musejí i nadále poskytovat stejnou zdravotní péči. Samozřejmě. Jak se tedy s poklesem příjmů vyrovnají? Mají pouze dvě možnosti - omezit vlastní náklady, nebo zvýšit svůj obrat. Zřejmě zkusí obě možnosti.
Jak lékárny sníží náklady? Mohou uzavřít své provozovny, omezit provozní dobu, snížit počet pracovníků, snížit počet výdejních míst. Na to doplatí občané, protože se tím omezí dostupnost zdravotní péče.
Pokud se lékárna rozhodne zvýšit svůj obrat, může buď vydávat více léků, nebo vydávat dražší léky. Lékárna ale nemůže ovlivnit množství léků hrazených ze zdravotního pojištění, tedy předepsaných lékaři. Může však ovlivnit spektrum léků, které má "na skladu". Pokud lékárna nebude mít léky levné, budou lékaři předepisovat léky drahé a obrat lékárny se zvedne. Současně však pojišťovna, a tedy vlastně my občané, protože pojišťovna hospodaří s našimi penězi, zaplatíme za léky mnohem více, než bychom museli. Tak ale plýtváme penězi, které nám budou chybět na potřebnou zdravotní péči. I v tomto případě doplácejí na rozhodnutí ministra Ratha občané.
Zásadně nesouhlasím s tím, abychom šetřili na nemocných lidech a na lécích, které si nikdo z nás nemůže dovolit. Pokud hledáme úspory, musíme je hledat tam, kde se plýtvá, a tam, kde pomoc pojišťovny nepotřebujeme a kde zvládneme řešení sami.
Léky se plýtvá na několik způsobů. Léky, které jsou lékařem předepsány, lékárnou vydány a pojišťovnou zaplaceny, nikdo neužívá. Důvodem je nedostatečná komunikace mezi lékaři a nulová odpovědnost pacientů. Lékaři předpisují pacientům opakovaně stejné léky, protože nevědí o tom, že jim je již předepsal jiný lékař. Takové léky pacient neužívá a léky skončí v odpadu - vzniklé ztráty se odhadují na několik miliard ročně. Řešením je zlepšit komunikaci mezi lékaři samými a lékaři a lékárníky.
Druhým plýtváním je falešná solidarita. Vydáváme z našich peněz, uložených u zdravotních pojišťoven, stovky milionů korun zcela zbytečně na léky, které si každý může koupit sám. Léky, které stojí "pár korun", které většinou lze koupit i bez předpisu lékaře, je naprosto zbytečné platit z pojištění. Namísto tohoto plýtvání bychom mohli zaplatit kvalitnější léky na rakovinu a další vážné nemoci.
Třetím plýtváním jsou nesmyslně vysoké marže na nejdražší léky. Již řadu let je i v České republice připraven koncept klesající obchodní přirážky. S tímto plánem souhlasí odborníci i obchodníci. O co jde?
Obchodní přirážka je dnes pro všechny léky jednotná. Takže když lékárna vydá lék za 20 korun, její odměna za tuto práci je 2,30 koruny. Tato odměna samozřejmě nepokryje náklady lékárny. Pokud však lékárna vydá lék v ceně 10 000 korun, je její odměna 2300 korun. Taková odměna je samozřejmě neúměrná, mnohem vyšší, než jsou skutečné náklady. Jednotná výše obchodní přirážky motivuje lékárny vydávat co nejdražší léky, a to je špatně. Řešením je klesající obchodní přirážka, nebo ještě lépe kombinace, kdy by zdravotní péče poskytovaná lékárníkem byla hrazena jako určitý zdravotní výkon paušální platbou a náklady spojené s nákupem léku a manipulací s ním by byly uhrazeny správně nastavenou, s největší pravděpodobností klesající obchodní přirážkou.
Existuje mnoho způsobů, jak řešit lékovou politiku a úhradu zdravotní péče poskytované v lékárnách. Dobrému řešení musí předcházet dobrá koncepce a odborná diskuse. Nic takového ministr Rath ale nedělá. Žádnou koncepci nemá a žádnou diskusi nevede. Jeho řešení jsou špatná a poškozují pacienty i zdravotníky.
Milan CabrnochMUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky