Jaký byl letošní Invex/Digitex?
Zuzka Aislerová
Když jsem přemýšlela, jak nazvat tento článek, nakonec jsem došla k závěru, že bude nejlepší ponechat názvu podobu zcela obyčejné, naprosto neoriginální, ale přesto dost výstižné a jasné, otázky. Ony totiž názory na letošní 16.ročník Mezinárodního veletrhu informačních a komunikačních technologií Invex a jeho velmi mladého, teprve dvouletého, bratříčka Digitex (Mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy) jsou vcelku rozporuplné, tak odpověď na tuto otázku nechám až na konec článku.
Nejdříve snad pro vaši lepší orientaci, cílem toho článku je shrnout formou reportáže, co se dělo na brněnském výstavišti během pěti dnů od 9. do 13.10, tedy dnů Invexu, Digitexu a přeplněné brněnské dopravy.
Na Invex jsem se dostala až poslední dva dny, ostatně první dva dny bývají každý rok odbornými dny s přednáškami a akcemi určenými profesionálům, takže nezainteresovaných se v podstatě netýkají. Letos se konala řada odborných přednášek v mnohem větším množství, než tomu bylo doposud. Cílem bylo zcela jistě nabídnout odborníkům více, ovšem někdy je možná méně více. Nabídku konferencí a přednášek si nedovolím kritizovat, ovšem pro některé, obzvláště zahraniční vystavovatele, možná nebylo úplně příjemné čelit na výstavišti tolika studentům (jak to vyjádřil jeden francouzský vystavovatel, kterého jsem se zeptala, jak se mu líbí letošní ročník a jak by ho porovnal s jinými mezinárodními akcemi). Já bych slovo studenti nahradila slovem potěr nebo také lovci letáčků a nedala bych nic za to, že za změnu Invexu v jedno velké smetiště jsou zodpovědní spíše oni než manažeři s kravatami. Pokud se přednášky nevejdou do prvních dvou dnů, mohl se Invex otevřít veřejnosti jen poslední dva dny. Dalším možným řešením je rozšířit Invex i na víkend, to by znamenalo více odborných dnů a ani široká veřejnost by nepřišla zkrátka. Pořadatelé nejspíše chtěli po celých pět dní nabídnout co nejvíce všem návštěvníkům, spíše však narazili na střet zájmů.
Mé první kroky vedly do pavilonu A, který byl věnován Technologii a designu, pracovním příležitostem v IT a také digitální fotografii. Právě digitální fotografie, ať už v podobě úplných novinek mezi digitálními fotoaparáty či přímo výstavy profesionálních fotografií, vévodila letošnímu Invexu (nebo spíše Digitexu, ale já se asi už nezbavím obecného označení celého veletrhu jen tím starým známým jménem). Je to jedna z věcí, která odkazuje na vývoj Invexu směrem ke spotřebiteli a tento vztah je každým rokem bližší a těsnější. Nahrazení produktů starého Invexu z více než poloviny těmi moderními Digitexovými tomu velmi výrazně napomáhá. Jeden z vystavovatelů mi odpověděl na otázku, co si myslí o tomto posunu, že je to logické. No to přirozeně je, ale je to dobře nebo špatně? Když je něco logické, tak je to dobře, zněla jeho druhá odpověď. Digitexoví vystavovatelé využívají příležitost a za svoji současnou nadvládu jsou nepochybně rádi. Přemýšlela jsem, čím je způsobena taková popularita digitální fotografie. Je pochopitelné, že přístupnost určité věci vede k její popularitě, ale stále je zvláštní, kolik lidí najednou začne fotit, zajímat se o zpracování fotografie a o fotografování vůbec, když se tato činnost či koníček stane tak snadným. Otázkou je, jak dlouho tento zájem vydrží, protože když je něco nedostupné a člověka to přesto neodradí a vynasnaží se k tomu dostat i přes překážky, dokazuje to, že jeho zájem není jen povrchní. Jak je něco příliš dostupné, zájem postupně opadá, i to je logické.
Nicméně, na Invexu pohlížejí na budoucnost samozřejmě z toho pozitivního hlediska, tzn.že cílem je představit co nejdokonalejší techniku současnosti a blízké budoucnosti a najít si co nejvíce zákazníků. Digitální fotografie tedy byla zaměřena čistě na uživatele. V pavilonu A i B jste tak mohli vidět řadu velmi zajímavých fotografií z různých oblastí a samozřejmě v tom nejkvalitnějším vizuálním provedení. Kromě toho na Invex zavítala i populární Galerie ve vlaku. Výstava fotografií slavných osobností Antonína Kratochvíla po návštěvách několika českých, slovenských a rakouských železničních stanic díky kolejím vedoucím přes výstaviště dorazila i na Invex. V tomto Invex potěšil, protože prohlídka fotografií byla zajímavým zpestřením jak pro běžné návštěvníky, tak pro odbornou veřejnost jako odreagování. I když laická veřejnost možná více ocenila příležitost vyzkoušet si fotografování z nejnovějších a nejkvalitnějších zrcadlovek.
Pavilon A měl tentokrát větší úspěch než v době, kdy sloužil pouze výstavě kancelářské techniky a býval oproti jiným pavilonům poloprázdný. Pavilon B na předchozích ročnících patřil hardwaru, nicméně toto klasické odvětví Invexu, které bylo jeho součástí mnoho let a neobjevovalo se pouze v jednom pavilonu, bylo zcela rozdrobeno a velmi zmenšeno. V podstatě na letošním Invexu měl člověk pocit, že úplně vymizelo. Místo toho jste si mohli v Béčku prohlížet opět digitální zábavu a spotřební elektroniku. Céčko i Déčko ovládl herní průmysl. Pavilon C je velmi prostorný a vešlo by se do něj všechno, co ke hrám patří a navíc i InvexCup AMD Mistrovství ČR v počítačových hrách, ale hry se zcela nesmyslně roztáhly do dvou obrovských pavilonů. Nemám nic proti hrám a na veletrhu se na ně vždycky těším, ale informace, že veletrh letos zabírá o 6 % větší plochu než loni a také se jej účastní více vystavovatelů i ze zahraničí, vychází úplně naplano po vstupu do těchto dvou pavilonů. Celé jsou takové prázdné, na očích máte hlavně různé srandičky a nic moc, co by vás zaujalo, pokud vám není deset let. Pamatuji si, když byly hry umístěny v „Zedku“, kde se u zkoušení nových titulů muselo stát a tak i ti nejzarytější pařani nevydrželi u jedné hry příliš dlouho, tentokrát se však u počítačů dalo sedět a ty byly permanentně plné bez šance pro náhodného kolemjdoucího.
Pavilon E se zaměřil na média, a představil tak úplnou novinku - Media Hall. Kromě prezentací rádií a televizí, bylo hlavním tématem to nejožehavější současné téma či problém - Digitální vysílání. Výstava o vývoji, proměnách a vlivu masových médií v České republice „Zlaté časy médií“ se přestěhovala z Prahy na brněnské výstaviště a v jejím rámci si návštěvníci mohli vyzkoušet i práci za mikrofonem a před kamerou a sledovat práci profesionálů. Ovšem v době, kdy jsem pavilon navštívila já, tedy poslední dva dny, byly stánky většinou neaktivní a většina významných televizí se prezentovala pouze malou obrazovkou.
Pavilon F zaměřený na telekomunikace a prezentační techniku a Véčko, vystavující software, podniková řešení a produkty týkající se informační bezpečnosti, byly určeny spíše odborníkům a zůstaly zde jako jedna z mála zažitých odvětví starého dobrého Invexu. I ostatní návštěvníci v nich však mohli nelézt užitečné informace o antivirových programech, slovnících nebo multimediální výuce. Právě mezi vystavovateli zaměřujícími se na produkty spadající pod Invex nikoli Digitex se však našli skeptici. Jeden z vystavovatelů, který se účastnil Invexu již poněkolikáté, mi řekl, že je to rok od roku horší. Pomalu se vytrácí to, co dělalo Invex Invexem. Návštěvníci, které zaujmou dárečky v podobě propisky nebo balónku, začínají převažovat nad skutečnými zájemci o IT. Letošní veletrh je ve skutečnosti malý, nehledě na to, že zabírá větší rozlohu. Jeden ze slovenských vystavovatelů mi řekl zajímavou věc. Nynější Invex má jednu velkou chybu v tom, že probíhá paralelně s Mezinárodním veletrhem elektrotechniky, elektroniky a energetiky ELOSYS v Trenčíně, což se projevuje i klesajícím počtem návštěvníků Invexu.
Z mého pohledu měl letošní Invex velmi zajímavou náplň a s podobnou by se dalo přijít i příští rok, jen by se možná mohly vrátit určité věci, které chyběly. Každý měl na něj názor ze svého hlediska a zřejmě pro každého měla výstava určitá pro a proti. Příští rok by to však určitě chtělo doladit některé organizační nedostatky a promyslet především rozdělení dnů pro odbornou a laickou veřejnost.
Fotoreportáž Invex/Digitex 2006 najdete na stránkách http://www.minstrelworld.com/special/blog/fotoreportinvex2006.php
Zuzka Aislerová