Od Rusů zase k Rusům
Dušan Šrámek
V době Topolánkovy koaliční vlády to bylo tabu. Dnes už vznikají první obrysy. A jestli všechno půjde podle plánů Martina Romana, měly by do sítě proudit už za deset let první megawaty z dalších dvou temelínských reaktorů. Na pozadí historicky největší světové energetické zakázky v hodnotě půl biliónu korun, se tak začíná odvíjet další z dějství neviditelné války o energetickou nadvládu nejenom nad Českou republikou. Lobbingové firmy budou slavit žně a korumpování nenasytných českých politiků nabude obrátek, proti nimž byly gripeny dětskou hrou.
Od Rusů k Rusům
Je to přitom paradox. Dostavba Temelína má mimo jiné snížit energickou závislost na Rusku, danou dodávkami zemního plynu pro paroplynové elektrárny. Teď to vypadá, že Rusové se vrátili zadními vrátky. Ze tří současně přihlášených zájemců o tendr – ruského Atomstrojexportu v konsorciu s českými firmami, francouzské Arevy a amerického Westinghousu, mají totiž Rusové jednoznačně nejvýhodnější pozici. Čtyřicet let spolupráce v rámci RVHP se prostě nedá odpárat. Existující vazby, společná studia, výzkum a výroba, to vše se nutně musí promítat i do současných úvah. Navíc Rusové už u nás mají solidně nakročeno. Příští rok se v i v Temelínu jakožto druhé jaderné elektrárně začne používat ruský uran. Přitom právě s otázkou typu této suroviny a jejím zpracováním na energetické palivo bude rozhodování o vítězi tendru hrát klíčovou roli. Záleží totiž na typu reaktoru, ne pro každý lze použít stejný druh paliva.
Zaplacené kampaně
Jádro pudla ale leží jinde. Atomstrojexport již deklaroval, že pokud získá zakázku on, zapojí do ní zhruba ze sedmdesáti procent domácí, české firmy. A na to politici rádi slyší. Tendr sice nevyhlásila vláda, ale prostřednictvím svých členů v dozorčí radě ČEZ by měli vliv na přidělování jednotlivých subdodávek. Volební kampaně jednotlivých poltických stran by tak mohly být zaplaceny na řadu let dopředu. Ostatně Rusové již konstatovali, že veškeré zvýšené náklady nad rámec oficiální nabídky půjdou z jejich kapsy. Jasnější korupční signál už ani vyslat nemohli. V takovém prostředí mohou jít jakékoli ideály i bezpečnostní zájmy státu k čertu. Perlou v ruském diadému je plzeňská Škoda Jaderné strojírenství, která by měla vyrobit části reaktoru, a která je už účastna v ruském konsorciu. Ostatně proč ne. Vždyť patří rovněž Rusům – koncernu OMZ, tedy vlastně Gazpromu.
Velké ticho
Vítězství v tendru by podniku Škoda JS zajistilo účast na dalších projektech, což by mohlo zajímat i Martina Romana jako toho, kdo ovládá celý Škoda Holding. Připočteme – li k tomu spekulace, že ruský investor koupil nedávnou deset procent minoritních akcií ČEZ, vzniká zde prakticky neporazitelná koalice zájmů, proti nimž lze jenom obtížně bojovat. Jediný, kdo se toho úkolu ujal, je velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, který již v té souvislosti zaslav vládě příslušné memorandum. Jenže vláda s tím nic neudělá. Z tendru byť polostátní firmy nelze podle zákona o veřejných zakázkách vyřadit jakoukoli firmu kvůli státně bezpečnostním rizikům. Přesto bude volby na nás. „Nechcete – li tady mít Rusy, nenechte je tady stavět reaktor,“ řekl při nedávné návštěvě Prahy viceprezident Joe Biden. Z domácích politiků nikdo nic podobně jasného zatím nevyslovil.
Dušan Šrámek
|