M� �esk� pravice �anci?
Benjam�n Kuras
MF�DNES 7:10.2004
Kdesi ve "voli�sk�m spektru" miz� dvan�ct procent pravicov�ch hlas� odevzdan�ch nevoliteln�m pidistran�m a dal��ch �ty�icet procent hlas� neodevzdan�ch nikomu, s pocitem, �e ��dn� z existuj�c�ch stran neh�j� jejich z�jmy. To dohromady tvo�� obrovskou nevyu�itou voli�skou n�dr�, kter� t�hne sp� doprava ne� doleva.
Marketingovou hant�rkou �e�eno, trh pravicov� politiky nen� zcela pokryt. A sest�v� p�ev�n� z lid�, jim� sv�dom�, idealismus �i ideov� a mor�ln� purit�nstv� nedovoluje volit ODS, co� je jedin� jak�tak� pravicov� strana s ��dnou organiza�n� strukturou a potenci�lem vytvo�it vl�du jak�tak� pravicovou, alespo� teoreticky.
Pravicov� purit�ni
N�jakou dobu jsem si pohr�val s n�padem pomoci sehr�t n�kolik mal�ch ideov� �ist��ch a mor�ln� neposkvrn�n�ch strani�ek konzervativn�ho zam��en� v n�co voliteln�j��ho nebo sledovat obnovu n�jak� star� strany jako t�eba �ivnostensk�. Jen�e oni ti pravicov� ideov� purit�ni maj� teorie tak vyt��ben�, �e se na nich dok�ou shodnout sotva tak s pades�tkou souv�rc�, ne� naraz� na jinov�rce, s nimi� se poh�daj�. Nedok�ou si vytvo�it organiza�n� struktury, jasnou politiku ani financov�n�.
Co vad� na ODS
Ch�pu, co jim na ODS vad�, je to tot�, co vad� mn�. Umo�nila komunist�m a p�idru�en�m padouch�m podloudn� si zprivatizovat ve�ejn� statky. Nenastolila z�padn� pr�vn� syst�m, kter� by odm��oval poctivost a trestal gaunerstv�.
Nem� jasn� p�edstavy o politick� a podnikatelsk� etice, t�m m�n�, �e by je m�la v programu. Neh�j� d�sledn� z�jmy poctiv� podnikaj�c�ch �ivnostn�k� p�ed z�jmy megakorporac� a mafi�. Nepoda�ilo se j� ani ve vlastn�ch �ad�ch povzn�st kulturu lidsk�ch a pracovn�ch vztah� �i ve�ejn�ho vystupov�n� na �rove� odpov�daj�c� vysp�l�mu a vzd�lan�mu evropsk�mu n�rodu.
S v�jimkou n�kolika m�lo n�padn�ch v�jimek nen� kultivovan�, t�m m�n� odu�evn�l�. A p�edev��m mn� vad�, �e v dob�, kdy �esk� politika zoufale pot�ebuje silnou stranu klasicky konzervativn�, si ODS hraje na poml�ku mezi konzervatismem a liberalismem, ani� m� jasno, jak� je mezi nimi rozd�l.
M� nicm�n� dostate�nou vnit�n� demokracii, aby na jej�m obsahu je�t� bylo mo�n� leccos zm�nit, a m� pr� ur�it� po�et vlivn�ch �len�, kte�� to zm�nit cht�j�. To jsem alespo� vyrozum�l z diskuse s jednou informovanou �lenkou, kter� se sna�ila vysv�tlit n�co, co mn� p�ipomn�lo slavnou radu Goldy Meirov� eticky �tlocitn�m angloamerick�m liber�ln�m �id�m, kte�� tak r�di kritizuj� Izrael za jeho "demokratick� deficit":
"Poj�te sem ��t a p�etvo�te to podle sv�ch p�edstav, remc�n�m ze zelen�ch tr�vn��k� newyorsk�ch a lond�nsk�ch p�edm�st� nic nezm�n�te."
Nen� �p�na jako �p�na
Praktick� politika - parafr�zujme si Churchilla - nen� volba mezi absolutn� mor�ln� �istotou a �p�nou, n�br� mezi �p�nou, kter� je na cest� k hor��mu, a �p�nou, kter� se alespo� pokou�� se o�istit. Jen�e �i�t�n� znamen� taky se ob�as umatlat.
A tak jsem po del��m mudrov�n� dosp�l k tomuto n�zoru:
�esko proch�z� kritick�m obdob�m, v n�m� ka�d� pravicov� c�t�c� ob�an, kter� nepodpo�� ODS - a ka�d� �len ODS, kter� nep�isp�je k jej� o�ist� a kultivaci - riskuje spoluvinu na n�vratu policejn�ho st�tu. Na �t�pen� pravice a tit�rn� ha�te�en� budete m�t v�ichni dost �asu, a� tu nebudou komunist�. Je to samoz�ejm� n�zor �ist� soukrom� a chra� p�nb�h, �e bych se sna�il n�koho ovliv�ovat. Ka�d� n�rod m� takovou vl�du, jakou si zaslou��.
8. ��jna 2004
Benjamin KurasOd roku 1974 britsk� ob�an. Autor 15 anglick�ch divadeln�ch a rozhlasov�ch her, kter� se hr�ly v �esti zem�ch. P�isp�v� do �esk�ch periodik: Respekt, Bajt, �esk� den�k, T�den, Lidov� noviny, Profit, Marianne, MFDnes, Xantypa.